Úvod > Výlety > Na kole po Česku > Nejhezčí místa národního parku Podyjí na kole

Nejhezčí místa národního parku Podyjí na kole

Nebýt Vranovské přehrady, Podyjí by zřejmě nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část středního toku řeky Dyje mezi Podhradím a Znojmem, kde západní část už před mnoha desetiletími zaplavila přehrada.
Národní park Podyjí tak společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal chrání alespoň východní část hlubokého romantického údolí s nesčetnými meandry, řadou nádherných luk a skal. Výhledy na meandrující Dyji navíc patří k nejhezčím v Česku a právě vyhlídky jsou skutečným pokladem národního parku; téměř ke každé se vztahuje nějaký zajímavý příběh nebo pověst a jsou oblíbenými cíli rodinných výletů. Objevíte tu ale i pár zajímavých drobných památníků a staveb, vyhlídkové altány a malebná přírodní zákoutí. Takže kam byste se v Podyjí mohli podívat?
 

Králův stolec, Sealsfieldův kámen a Hardeggská vyhlídka

PodyjíNejblíže ke Znojmu, přímo nad hladinou Znojemské přehrady, leží vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Ze Znojma sem vede zelená turistická značka, která vás dovede až do Mašovic.

Z opačného břehu nabízí romantický pohled do údolí vyhlídka Sealsfieldův kámen. Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield. V Popicích, kde se roku 1793 narodil, můžete navštívit malé muzeum. K vyhlídce vedou značené trasy z Popic a ze Znojma.

U Návštěvnického střediska národního parku Podyjí v Čížově uvidíte část železné opony, a to její autentickou podobu z konce 80. let. Jsou tu ploty z ostnatého drátu, pás rozorané země, přes který nikdo neprošel, aniž by po sobě nezanechal stopy, strážní věž nebo ježkové a jehlanové zátarasy. Pohodlná cesta vás po několika kilometrech dovede k Hardeggské vyhlídce, která nabízí skvělý pohled do údolí Dyje a na rakouské město Hardegg.
 

Hnanice, vyhlídka Devět mlýnů a vinice Šobes

Vinice ŠobesSeverně od Hnanic kdysi stávala pohraniční rota Devět mlýnů, dnes tu objevíte vinařský areál Vinice Hnanice. Zelená značka vás odtud přivede na okraj vinice U kapličky na vyhlídku Devět mlýnů, odkud se otvírá pohled na meandry řeky Dyje a vinici Šobes.

K vinici, která bývá v různých žebříčcích díky jedinečné poloze v národním parku (ale také kvůli skvělým vínům) řazena mezi deset nejlepších vinic v Evropě, vás dovede žlutě značená trasa. Od začátku dubna do konce září bývá otevřený ochutnávkový stánek s nabídkou vín Znovínu Znojmo.

Ze Šobesu se můžete vydat do několika stran. Když si vyberete červenou turistickou značku mířící k Podmolí, odbočka vás dovede k vyhlídce Železné schody. Místy, kde železná opona kolmo protínala prudký svah nad Dyjí, chodívali vojáci Pohraniční stráže po železných schodech; ty byly v roce 1996 odstraněny. Podobně jako po devíti mlýnech po nich v údolí Dyje zbylo jen jméno.
 

Zámek a hrádek

Vranov nad DyjíNa území národního parku Podyjí leží také zámek Vranov nad Dyjí, tyčící se na vysoké skále nad stejnojmenným městečkem. Kromě prohlídky historických interiérů si dopřejte také jedinečný výhled do okolí a zkuste se projít i postupně obnovovanými zahradami a lesoparkem s několika vyhlídkami a romantickými stavbami.

Zatímco k zámku se snadno dostanete pěšky, autem a v létě dokonce vyhlídkovým vláčkem, který sem jezdí z Vranovské přehrady, výlet na Nový Hrádek lze doporučit jen těm, kterým nevadí pár kilometrů chůze v terénu. Hrad leží skutečně v samém srdci národního parku a během druhé poloviny 20. století o něm věděli jen vojáci Pohraniční stráže – ležel totiž v zakázaném pásmu, kam se nesmělo chodit. Z vyhlídek se otevírá nádherný výhled na panenskou krajinu s klikatící se řekou.
 

Pašeráckou stezkou k ledovým slujím

Ledové slujeMezi nejoblíbenější místa Podyjí patří Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad Dyjí mezi Vranovem a Čížovem. Červená značka vás po ní přivede k ledovým slujím a k obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují. Pokud byste věřili legendám, v jeho základech je prý ukrytý hrnec mincí!

K ledovým slujím se můžete vydat také z Lesné; žlutá značka vede kolem Lusthausu, loveckého letohrádku z přelomu 18. a 19. století.
Celý popis