Úvod > Aktuality > Muzea a památníky železné opony: kde je najdete?

Muzea a památníky železné opony: kde je najdete?

Vydáno 11. listopadu 2019 Památky
Nevlídné podzimní počasí jako by přímo vybízelo k návštěvě míst, která připomínají nešťastné časy bývalého režimu. Listopad je pro muzea většinou posledním měsícem, kdy se do expozice zájemci mohou dostat, než se pak během zimy uzavřou, ale k památníkům a na místa, kde uvidíte repliky železné opony, se můžete vypravit i později.
Jak železná opona vypadala? Přibližně 20 metrů široký pás s ploty z ostnatého drátu, v lesnatých úsecích zasazený v širokých průsecích, lemoval prakticky celou hranici s Rakouskem a Německem. Drátěné zátarasy byly pod proudem vysokého napětí, na zemi ležely kotouče ostnatého drátu a některé úseky byly dokonce zaminovány. Opona se začala budovat v dubnu 1951 a sloužila až do revoluce v roce 1989, její likvidace pak začala v prosinci téhož roku, když pánové Dienstbier a Genscher symbolicky přestřihli první dráty.

Dodejme ještě, že železná opona neodřízla jen sousední státy, ale její vinou byla nepřístupná rozsáhlá území podél hranic. Půvaby Novohradských hor, Šumavy, Českého lesa nebo Podyjí tak čekaly na své odhalení několik desítek let, během nichž ovšem nenávratně zmizely nejenom typické samoty, roztroušené po horských svazích, ale také celé vesnice, četné kostely, kaple a poutní místa.
 

Muzeum železné opony ve Valticích

Jako jedno z nejlepších bývá hodnocené Muzeum železné opony ve Valticích. Nachází se na „místě činu“: v budově bývalé celnice nedaleko hraničního přechodu Valtice/Schrattenberg. K vidění tu není jen množství uniforem, zbraní a výstroje, fotografií a dokumentů, ale i četnická stanice, skutečná cela a kousek obnovené železné opony – to abyste si ji mohli prohlédnout na vlastní oči.

V listopadu je zde  otevřeno každý víkend od 10 do 17 hodin. V hlavní sezoně se tu pořádají noční prohlídky s lucernami a nejrůznější zážitkové programy – zkrátka o důvod víc, abyste se sem příští rok vrátili.
 

Muzeum železné opony v Rozvadově

Muzeum železné oponyPodobné místo zvolilo i Muzeum železné opony v Rozvadově, na opačném konci Česka, jehož domovem se stala budova bývalé celnice na starém hraničním přechodu. Vždy ve středu a v sobotu od 11 do 17 hodin můžete vidět na tisíc fotografií a stovky exponátů.

Raritou je například Husákův telefon, osobní telefon bývalého prezidenta Gustáva Husáka, určený k přímému spojení s Moskvou, knihovna se sbírkou socialistických knih nebo originální pendrek policisty, zasahujícího 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě. Také sem byste se v létě měli vrátit: v Rozvadově totiž najdete také Muzeum pohraniční stráže, to je však otevřené jen v červenci a srpnu.
 

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony u Nových Hradů

Možná jste v minulosti navštívili soukromý pohraniční skanzen u Borovan, který vybudoval Radomil Marek se svými přáteli. Část exponátů se před několika lety přesunula k bývalé celnici na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck, kde vznikl nový skanzen ochrany státní hranice a železné opony. Jeho provoz zajišťuje Kulturní a informační centrum v Nových Hradech, běžně je otevřeno jen do konce října, ale zároveň lze objednat prohlídku i v jiném termínu.

Cílem expozice je podat přehled o vývoji ochrany hranic od nejstarších dob až po vstup České republiky do schengenského prostoru EU. Větší část expozice je zaměřena na ochranu státní hranice v období tzv. studené války, kdy byl svět rozdělen na dvě nesmiřitelné politicko-hospodářské a vojenské soustavy.
 

Zaniklé vesnice a osady, které musely Železné oponě ustoupit

obec plešJeden dům (dnes penzion), hřbitov a základové zdivo hřbitovního kostela - to kje vše co zbylo ze vsi Pleš v Českém lese. Přitom v roce 1930 měla Pleš 105 domů, 707 obyvatel německé národnosti, 8 české a 11 cizinců. V obci byl hostinec Gasthof Flor, dvě hájovny, dva mlýny, škola, celní úřad a dva kostely. Po druhé světové válce a odsunu Němců byla obec znovu dosídlena. Toto období je spjaté s pašerákem a převaděčem Josefem Zíkou, který byl hajným v Pleši. Po spuštění železné opony v padesátých letech byla ves zlikvidována a sídlila zde jednotka pohraniční stráže.

Zhůří na ŠumavěObec Rychnůvek u Přední Výtoně na Šumavě se v 50. letech ocitla v pohraničním pásmu a byla určena k demolici. Zdejší kostel sv. Václava byl speciálním demoličním komandem odstřelen 9. 6.1959 a postupně zanikla i celá obec. Na místě kde stával oltář dnes uvidíte dřevěný kříž. Stejný osud měla i vesnička Zhůří, která stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova. V roce 1952 byla vesnice zabrána vojskem a armáda všechny domy postupně zbořila. V částečně zbořené kapli sv. Václava pak vojáci údajně po několik let chovali prasata pro vojenskou kuchyni. Byly postaveny nová kasárna a nedaleko nainstalovány dva sovětské radary. V osmdesátých letech zde fungovala vrtulníková základna k ochraně státních hranic. Vesničku dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy.

RolavaV Krušných horách také nalezneme mnoho zaniklých obcí a osad. Jednou z nich je Rolava u obce Přebuz, která měla na počátku 20. let 20. století více než tisíc obyvatel. Většina z nich pracovala v rudném hornictví, paličkování, šití rukavic nebo ve výrobě perleťových knoflíků. V důsledku potřeb nacistického válečného hospodářství začal vznikat v roku 1940 nedaleko obce Rolava (Sauersack) hlubinný důl na cínovou rudu a tábor pro francouzské a později především sovětské zajatce. Po válce důl převzaly Rudné doly Příbram, které však již nerentabilní těžbu neobnovily. S výjimkou několika stavení fyzicky obec zanikla v 50. letech, po odsunu německého obyvatelstva a začlenění prostoru vesnice do hraničního pásma. Z rolavského areálu jsou dnes patrné především pětipatrové budovy zpracovatelského závodu, respektive úpravny, násypky, ve kterých stále zůstává nezpracovaná ruda, a zahušťovací nádrž.
 

Památníky a repliky železné opony

Dobu, kdy na hranicích umírali civilisté i pohraničníci, připomínají i další místa, například:
  • Asi kilometr od bývalé celnice u Mikulova stojí zvláštní památník obětem železné opony. K nebi se tu tyčí třiapadesát kovových stél, na každé z nich je jméno člověka, který na hranici zemřel. Památník získal v soutěži Národní cena za architekturu Grand Prix 2015 čestné uznání v kategorii architektonický design, drobná stavba a umělecké dílo v architektuře. Příběhy těch, kteří se oponu pokusili překonat, připomíná také stezka svobody, doplněná mobilní aplikací.  
  • Oběti železné opony připomínají i další místa, například památník u obce Svatý Kříž jihozápadně od Chebu anebo památník v Hájku u Všerub na Domažlicku.  
  • Podyjí si můžete prohlédnout ukázky pohraničních zátarasů u Návštěvnického centra národního parku v Čížově. Kousek odtud leží hraniční přechod Čížov–Hardegg pro pěší a cyklisty. Projít se můžete i Stezkou svobody. Stezka je určena pro turisty i cyklisty, byla vybudována na místech signální stezky kudy do roku 1989 vedl drátěný zátaras a je dlouhá dva a půl kilometru. Začíná na mikulovském zámku, vede ke Staré Celnici a končí pak v Sedleci. Cesta je vyasfaltovaná a podél ní je umístěno třináct panelů s přesnými popisy událostí
  • čížov záterasyRepliku železné opony najdete také u šumavské obce Bučina; tvoří ji volně přístupný zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau.  
  • V nedaleké Kvildě objevíte pomník českým a německým převaděčům přes státní hranici. Stojí u dřevěného můstku přes Teplou Vltavu, kde převaděči překonávali řeku na trase z Vimperku na Bučinu. Takzvaný kanál 54 byl tradiční trasou Krále Šumavy, profesionálního převaděče Franze Nowotného zvaného Kilián, šumavského Němce odsunutého po válce.
Zaniklá obec Rolava

Zaniklá obec Rolava

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Naučná stezka Utajená obrana železné opony

Naučná stezka Utajená obrana železné opony

Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů - Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.

Arnoštova leštírna v Českém lese

Arnoštova leštírna v Českém lese

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě

Vesničku dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova. Obci se stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Všerubský průsmyk

Všerubský průsmyk

Všerubský průsmyk je zeměpisným a turistickým předělem mezi horskými pásmy pohoří Šumava a Český les.

Pohraniční zátarasy u Čížova

Pohraniční zátarasy u Čížova

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Pevnostní muzeum ve Vranově nad Dyjí

Pevnostní muzeum ve Vranově nad Dyjí

Pevnostní muzeum Vranov představuje zrenomované bunkry a řopíky z poválečného období. Muzeum je tvořeno dvěma objekty lehkého opevnění a navazující naučnou stezkou vedoucí kolem třetí pevnůstky.

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Muzeum 20. století ve Slavonicích

Muzeum 20. století ve Slavonicích

Ve Slavonicích se nachází zcela nové muzeum. Muzeum najdete v přízemí barokní sýpky v ulici Jana Žižky čp. 4, je součástí Pevnostního areálu Slavonice.

Brána ke svobodě - památník obětem železné opony v Mikulově

Brána ke svobodě - památník obětem železné opony v Mikulově

Památník obětem železné opony stojí asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům. Právě u Mikulova se odehrál bezpočet pokusů o útěk z totalitního Československa.

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala - jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Naučná stezka Špičák - Černé jezero

Naučná stezka Špičák - Černé jezero

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Atom Muzeum Brdy - unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Brdy - unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech. Na prohlídku můžete přijít od dubna do konce listopadu.

Muzeum železné opony v Rozvadově

Muzeum železné opony v Rozvadově

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Muzeum železné opony Valtice

Muzeum železné opony Valtice

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

CHKO Český les

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Obec Úvaly jako součást Železné opony

Obec Úvaly jako součást Železné opony

Dnes jsou Úvaly součástí města Valtice. Obec se v období existence Železné opony nacházela v hraničním pásmu a byla určena k vysídlení, které nakonec nebylo realizováno.

Mobilní aplikace Příběhy železné opony

Mobilní aplikace Příběhy železné opony

Mobilní aplikace Příběhy železné opony představuje audio průvodce míst spojených s příběhy osob, které se snažili překonat nebo překonali železnou oponu.

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Stezka železné opony - evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Stezka železné opony - evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 16 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Muzeum studené války v protiatomovém bunkru hotelu Jalta v Praze

Muzeum studené války v protiatomovém bunkru hotelu Jalta v Praze

Hotel Jalta je už 55 let symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. Odtajněn byl teprve před 16 lety a i dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

Zaniklá obec Rychnůvek u Přední Výtoně

Zaniklá obec Rychnůvek u Přední Výtoně

V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici.

Národní přírodní památka Na požárech

Národní přírodní památka Na požárech

U hranic s Německem, nedaleko Rozvadova se nachází bezesporu jedna z nejhodnotnějších lokalit CHKO Český les. Z krajiny na vás dýchne doba stále ještě nedávno minulá, kdy místem procházela „železná opona“.

Památník obětem železné opony u Chebu

Památník obětem železné opony u Chebu

Památník představuje roztržená pouta a je věnovaný lidem, kteří zemřeli v letech 1948 až 1989 na hranici při pokusu emigrovat z tehdejšího Československa. Byl slavnostně odhalen v roce 2006.

Zaniklá osada Zlatý potok u Lesné

Zaniklá osada Zlatý potok u Lesné

Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.

Stezka 20. století u Nové Bystřice

Stezka 20. století u Nové Bystřice

Česko-rakouská přeshraniční naučná stezka představuje ve dvou okruzích (dlouhém a krátkém) historický vývoj místního regionu ve 20. století. Během této doby bylo místní území několikrát zasaženo dramatickými politickými změnami.