Značka
Made in Czech Republic je u hudebních nástrojů sice vzácností, ale zájem o české výrobky je stále. Pojďte se s
portálem Kudy z nudy podívat do starých manufaktur i k mladým mistrům svého řemesla, pod jejichž rukama se rodí skutečné klenoty.
Petrof: koncertní křídla i karavany
Přední
evropský výrobce pian a klavírů Petrof z Hradce Králové sice kvůli pandemii koronaviru omezil výrobu, ale o nové zakázky se postarala nedávná diplomatická roztržka. Vzpomínáte? Jeden z čínských odběratelů tehdy zrušil dohodnutou koupi nástrojů za přibližně pět milionů korun. Klavíry a pianina však rychle našly nové domovy, když je odkoupila nadace miliardáře Karla Komárka a na základě grantové výzvy nástroje věnovala tuzemským školám; jednatelka firmy Zuzana Ceralová Petrofová posléze řekla, že tak rychlý obchod v životě neudělala.
Z Tchaj-wanu a překvapivě i z Číny sice vzápětí dorazily další objednávky, ale rodinná firma s tradicí výroby hudebních nástrojů z roku 1864 už nespoléhá jen na hudební nástroje. Nyní Petrof oprášil projekty, které společnosti pomohly zdolat minulou finanční krizi. Tehdy šlo o zakázkovou výrobu luxusních kuchyní, nyní
královéhradecký závod nabízí designové interiéry pro luxusní domy či jachty anebo vybavení karavanů z moderních lehčených materiálů ve vysokém lesku. Podnik, který byl koncem 19. století dvorním dodavatelem pro rakouský císařský dvůr a dnes je největším výrobcem klavírů a pianin v Evropě, vyrábí také akustické a protihlukové panely, které se instalují na stěny kanceláří, sálů a konferenčních místností, a ve spolupráci s
českým výrobcem Xavian se pustil do výroby speciálních reprobeden.
Amati: na obzoru je lepší budoucnost a nové muzeum
Některým firmám se daří, jiným pandemie zasadila poslední ránu do vazu: v létě 2020 definitivně skončil
tradiční výrobce hudebních nástrojů Strunal Schönbach v Lubech na
Chebsku, firma, která prodávala smyčcové nástroje a kytary do celého světa.
S problémy se potýkala už delší dobu také
světoznámá značka Amati – Denak z
Kraslic, jejíž historie sahá do roku 1842. Hlavní sídlo společnosti vyrábějící dechové hudební nástroje, jejich náhradní díly a příslušenství je v
Kraslicích, menší výrobní středisko v
Hradci Králové. Po roce v konkurzu před sebou má společnost Amati snad konečně lepší budoucnost: v aukci ji koupil nový majitel, který má v plánu do firmy investovat, propagovat ji a vrátit tam, kde historicky byla, tedy na světové trhy od Jižní a Severní Ameriky přes Austrálii až po Japonsko.
A zajímavost? Z prodeje Amati – Denak byla vyloučena
unikátní sbírka hudebních nástrojů, o kterou se zajímá
Karlovarský kraj i
město Kraslice. Možná se časem dočkáme
nového muzea hudebních nástrojů – podobně v nedalekých Lubech u
Chebu, kde jádro expozice tvoří sbírka zaniklé společnosti
Strunal Schönbach.
Kytary, které míří do světa
Zajímavý příběh za sebou má i společnost
Furch Guitars, český výrobce prémiových akustických kytar a akustických basů, kterou založil v roce 1981 František Furch. Firma, která začínala za komunistického režimu tajnou kusovou výrobou v garážových podmínkách, se proměnila ve společnost s více než šedesáti zaměstnanci. Akustické kytary v mnoha designových provedeních vznikají v několika patrech bývalého mlýna ve
Velkých Němčicích na
Břeclavsku, společnost pak vede Františkův syn Petr. Firma ročně vyrobí přibližně osm tisíc nástrojů a prodává je s rozšířenou tříletou zárukou na pěti světových kontinentech. O kvalitě kytar Furch nejlépe svědčí vlastní distribuční a servisní středisko v americkém Nashvillu, hlavním městě country, a také reference špičkových hudebníků, jako jsou například Al di Meola, zpěvačka Suzanne Vega či Per Gessle ze skupiny Roxette, z domácích interpretů pak třeba David Koller, Vlasta Redl nebo Xindl X. Ve světě kytar je pojmem také jméno
Petra Jurkoviče, jehož nástroje vlastní například Eric Clapton, Jeff Beck nebo Billy Gibbons ze ZZ Top, známí jsou i
výrobci baskytar Miroslav Vlček nebo
Aleš Vychodil.
Housle a violy na míru
Značku Made in Czech Republic byste našli i na hudebních nástrojích od dalších domácích výrobců. Často jde o zručné řemeslníky, kteří ale místo sériové výroby staví jednotlivé nástroje pro profesionální hráče. K nim patří proslulé
houslařské rody Špidlenů z
Prahy nebo
Pilařů z
Hradce Králové, strunné smyčcové nástroje značky
Martin W. Placht, která sdružuje západočeské stavitele houslí, viol a violoncell,
Rostislav Čapek z
Prahy, který už přes třicet let staví bendža a mandolíny, anebo
Jan František Veselý. Ten patří k jedněm z mála
pardubických profesionálních houslařů a v jeho ateliéru vznikají tradičním ručním způsobem osvědčeným už z dob baroka nejen housle, violy, violoncella, ale i historické nástroje, jako jsou viola da gamba a viola d'amore. Mimochodem, nástroje z Janova ateliéru mají jednu zvláštnost: do nejmenších detailů zpracované originální dřevěné hlavičky.
Harmoniky Delicia z Hořovic
Zatímco houslisti, violisti a cellisti hrají na vzácné staré nástroje, které čím jsou starší, tím získávají na kvalitě, se žesťovými nástroji je to podle profesionálních hudebníků právě naopak: tuby, lesní rohy a pozouny prý kvalitu svým používáním ztrácí. Někde mezi tím jsou
akordeony a harmoniky, které už sto let vyrábí
firma Delicia v
Hořovicích. Aby mohla nejstarší česká manufaktura na výrobu harmonik zaručit kvalitu nástroje ve všech detailech, má vlastní kovovýrobu, lisovnu, měchárnu, truhlárnu nebo potahovnu celuloidů. Jejich nástroje si oblíbili hráči na celém světě, ve městě se pravidelně v létě koná
hudební festival Hořovická heligonka.
Reproduktory inspirované přírodou
Aby hudební nástroje z Čech nejenom dobře zněly, ale také se dobře poslouchaly, o to se starají výrobci reproduktorů a sluchátek. Před časem se mezi ně zařadili průmysloví designéři Ondřej Chotovinský s Martinem Hřebenem a jejich
firma Deeptime. Při práci pro prestižní automobilky včetně značek Ferrari, McLaren či Aston Martin poslouchali Ondřej s Martinem hudbu téměř neustále, ale protože sluchátka ani studiové reproduktory jim nevyhovovaly velikostí ani kvalitou přenosu, rozhodli se vyrobit si vlastní. Tak vznikly reproduktory, kopírující takzvanou logaritmickou spirálu. Ladným tvarem připomínají schránky měkkýšů nebo části lidského ucha, a právě díky zaoblenému tělu nabízejí vyšší rozsah slyšitelných frekvencí. Vyrábějí se z křemičitého písku se speciálním pojivem technologií 3D tisku, finální úpravy probíhají v dílně v
Buštěhradě. V zahraničí je po luxusních produktech velká poptávka, nejvíc jich firma vyváží do Japonska.
Hudební vzdělávání v digitální éře: první AI učitel hudby na světě vznikl v Česku
Vedle
tradičních manufaktur vznikají v Česku i
projekty, které posouvají svět hudby úplně novým směrem.
Česká platforma ArtMaster vyvinula
prvního AI učitele hudby na světě, aplikaci jménem
Artie, která propojuje výhody živé i online výuky. Díky umělé inteligenci a strojovému učení se Artie v reálném čase přizpůsobuje hráči, poslouchá jeho hru a okamžitě poskytuje zpětnou vazbu – podobně jako skutečný učitel.
Aplikace je určená hlavně pro ty, kteří
nemají čas, odvahu nebo chuť docházet do klasických hudebních škol, ale chtějí si občas zahrát
své oblíbené písničky a
zlepšovat se vlastním tempem. Artie umí vytvořit
individuální plán výuky podle úrovně i žánru a využívá data od tisíců studentů a učitelů, aby se neustále zlepšoval.
Projekt, na kterém se podílejí i
muzikanti ocenění Grammy, zaznamenal úspěch zejména v
USA a během několika týdnů po uvedení získal
prestižní ocenění od Applu. Zatím učí hru na klavír, další nástroje mají postupně přibýt.
Co Čech, to muzikant, aneb víte že…?
Zajímavou zprávu o Češích – muzikantech najdeme v knize anglického varhaníka a hudebního historika Charlese Burneyho (1726–1814). „Často jsem slýchal, že Češi jsou nejhudebnější… snad v celé Evropě,“ píše Burney. „Vynikající německý skladatel, který je teď v Londýně, mi řekl, že by vynikli nad Italy, kdyby se těšili stejným výhodám jako oni. Procestoval jsem celé Království české od jihu k severu, všude jsem se horlivě vyptával a poznal jsem, že děti obojího pohlaví se učí hudbě netoliko ve velkých městech, nýbrž i v každém vesnické škole.“ Věřme mu: Burney patřil k nejvýznamnějším hudebníkům své doby a mezi jeho přátele patřil například český skladatel Josef Mysliveček (1737–1781).- V „konzervatoři Evropy“ se zrodilo tolik šikovných muzikantů, že mnozí z nich museli hledat uplatnění za hranicemi, doma pro ně práce nebyla. Podle Hudebního slovníku z roku 1815 od bibliotékáře strahovské knihovny Bohumila Dlabače v letech 1740 až 1810 měly Čechy 951 profesionálních hudebníků, z nichž 409 působilo v cizině.
- V roce 1770 údajně žilo v 952 popisných číslech Starého Města pražského více než 200 lidí, kteří měli jako své povolání hudbu. Inu, co Čech, to muzikant…