Tvrz, dvůr, a nakonec malá vesnička pod úbočím
Bílé hory s letohrádkem Hvězda: tak vypadala
Ruzyně v minulých staletích. V roce 1900 tu žilo 1142 lidí a až do roku 1960 byla samostatnou obcí. Když se ten rok připojila k
Praze, už měla téměř šest tisíc obyvatel – ale hlavně na pláni severozápadně od obce se už rozkládalo prosperující
letiště.
Právě odtud dnes míří
letadla do bezmála dvou stovek destinací a
letiště Praha se dál mění:
modernizuje provoz, láká nové dopravce a připomíná, že
Ruzyně není jen místo odletů a příletů, ale také
kus české technické historie. Jak ale vypadaly její začátky?
1. Moderní letiště: město ve městě, odkud se létá do světa
Dnešní
Letiště Václava Havla Praha už dávno není jen místo, kde si vystojíte frontu u odbavení, koupíte kávu za letištní cenu a zmizíte za bezpečnostní kontrolou. Je to
město ve městě – s terminály, obchody, restauracemi, salónky, parkovacími domy, hotely, dopravním zázemím, cargo provozem i zákulisím, kam se běžný cestující většinou nedostane. V
roce 2025 letiště odbavilo téměř 17,8 milionu cestujících a přiblížilo se svým rekordním výkonům z doby před pandemií.
Po covidovém propadu a proměně českého letectví, do níž patřil i
konec samostatného provozu Českých aerolinií, se
Letiště Praha opírá hlavně o
širokou síť zahraničních dopravců. Přibývají
nové evropské i dálkové linky: v posledních letech se z
Prahy rozvíjela spojení například do
Soulu, Abú Dhabí, Toronta nebo
Šardžá,
třetího nejlidnatějšího města ve Spojených arabských emirátech. V roce 2026 se mluví také o
nových linkách do Filadelfie a Tchaj-peje. Pro cestující to znamená jednoduchou věc:
Ruzyně je zase letiště, odkud se dá vyrazit do světa přímo, pohodlně a stále častěji bez složitého přestupování.
2. Praha boduje v Evropě: letiště ocenily samotné aerolinky
Dobré kondice pražského letiště si nevšímají jen cestující, ale také
evropská letecká branže. V roce 2026 získalo
Letiště Praha prestižní ocenění Routes Europe Awards v kategorii letišť s 5 až 20 miliony odbavených cestujících ročně a historicky poprvé se stalo také
celkovým vítězem evropského hodnocení. Ocenění je o to cennější, že o něm rozhodují
samotné letecké společnosti – tedy ti, kdo nejlépe vědí, jak letiště spolupracuje s dopravci, jak rozvíjí síť linek a jak dokáže přivádět nové cestující.
Praha v hodnocení porazila
letiště v Larnace, Soluni, Vilniusu a Glasgow. Za úspěchem nestojí jen hezký terminál a dobrá poloha uprostřed Evropy, ale hlavně aktivní rozvoj spojení: během
posledních let letiště podpořilo
spuštění desítek nových linek, přilákalo
nové dopravce a posílilo frekvence i kapacity na stávajících trasách. V roce 2026 se z
Letiště Václava Havla Praha létá bezmála do
dvou stovek destinací, takže
Ruzyně znovu potvrzuje, že je hlavní českou bránou do světa.
3. Ruzyně jako vzor pro další letiště
O
stavbě nového letiště se rozhodlo v roce 1929, kdy už kapacita dosavadního mezinárodního letiště v
Praze-Kbelích přestávala stačit. Stavět se začalo v červenci 1932, a protože to bylo v době velké hospodářské krize, kvůli snížení nezaměstnanosti se používalo co nejméně strojů a mechanizace.
Letiště bylo dokončeno 1. března 1937 a zahraniční odborníci je vzápětí označili za
jedno z nejlepších v Evropě. Moderní a nadčasová odbavovací hala, postavená podle projektu architekta
Kamila Roškota, se rovněž stala vzorem pro další letiště, budovaná po celé Evropě. Horší to bylo s
celkovým projektem, kde se ve výběrovém řízení sice sešlo 25 návrhů, ale porota nakonec žádný nevybrala. Výsledek proto byl kombinací několika navrhovaných řešení.
4. První letadlo a přistání v trávě
Snídaně v trávě – tak bychom dnes mohli s lehkou nadsázkou označit
první let, který do Ruzyně zamířil. První letadlo, které na novém letišti přistálo
5. dubna 1937 v devět hodin ráno, byl letoun
Douglas DC-2 na lince z
Piešťan do
Prahy s mezipřistáním ve
Zlíně a v
Brně. O hodinu později v Ruzyni přistál
první mezinárodní let z Vídně do Berlína, který měl mezipřistání v
Praze.
A jak je to s tou trávou? Při uvedení do provozu sice letiště mělo
pět hvězdicovitě umístěných vzletových a přistávacích pásů, ale vesměs na trávě. Výstavba
první zpevněné dráhy ale byla kvůli nečekaně rušnému provozu zahájena už koncem roku 1937.
5. Jak se z travnaté louky stala moderní letecká křižovatka
V roce 1937 dobový tisk psal o tehdy nově otevřeném
letišti v pražské Ruzyni jako o
největším a nejmodernějším vzdušném přístavu republiky. Co by asi tehdejší novináři říkali při pohledu na dnešní
Letiště Václava Havla? V roce 1937 letiště využilo necelých čtrnáct tisíc cestujících na 24 linkách a i plocha letiště se od té doby rozrostla téměř na desetinásobek. Zatímco původní letiště mělo asi 80 hektarů, dnes plocha letiště představuje asi 920 hektarů.
6. Letištní dráhy: od trávy po beton a novou paralelní ranvej
První dráhy na ruzyňském letišti měřily od 900 do 1050 metrů a při otevření v roce 1937 se ještě
přistávalo převážně na trávě. Jenže provoz byl rušnější, než se čekalo, a tak se už na konci téhož roku začalo pracovat na první zpevněné dráze. V roce 1945 už byly zpevněné všechny a postupně se prodlužovaly tak, jak si to žádala
modernější, rychlejší a těžší letadla.
Dnes
Letiště Václava Havla využívá
hlavní dráhu dlouhou 3 715 metrů a
vedlejší ranvej 12/30. Právě dráhový systém je jedním z klíčů k dalšímu rozvoji letiště:
hlavní ranvej prochází modernizací a
dlouhodobě se počítá také s výstavbou nové paralelní dráhy po roce 2030. Ta má letišti pomoci zvládat provoz efektivněji, omezit zpoždění a zároveň lépe rozdělit zátěž v okolí letiště. A pokud vás baví stavební detaily, pak vězte, že letištní dráha není jen „kus betonu“: v nejvíce namáhaných částech má cementobetonový povrch, jinde asfaltobetonový kryt a pod sebou vrstvy štěrkopísku, štěrkodrti a stabilizovaných podkladů. Celkem jde zhruba o metr poctivé letištní konstrukce.
7. Kam se podívat, když nikam neletíte
Letiště nemusí být jen
začátek dovolené nebo služební cesty.
Ruzyně je také
výletní cíl pro všechny, kdo rádi sledují
letadla, techniku a provoz, který má přesný řád i vlastní poetiku. Když se chcete jen dívat, využijte
vyhlídkové valy v okolí letiště nebo
vyhlídkové terasy, odkud můžete pozorovat
starty, přistání i ruch na odbavovací ploše. Ještě blíž se k letištnímu zákulisí dostanete při
exkurzích, které ukazují provoz z perspektivy, kterou běžný cestující při odletu do
Londýna, Paříže nebo
k moři obvykle neuvidí ani koutkem oka.
A pokud vás zajímá
letecká historie, nezapomeňte na
areál historického vojenského letiště v Praze-Kbelích. Když se v roce 1937 civilní letecká doprava přesunula z
kbelského letiště do Ruzyně, neznamenalo to konec starého letiště. Dodnes slouží
vojenskému leteckému provozu a v hlavní sezoně tam můžete zdarma navštívit
Letecké muzeum Kbely, největší letecké muzeum u nás. Ruzyně tak vypráví příběh živého provozu, zatímco Kbely připomínají dobu, kdy československé létání teprve nabíralo výšku.
Zajímavosti o letišti Ruzyně
Nápad přejmenovat ruzyňské letiště na
Letiště Václava Havla Praha prosazoval
režisér Fero Fenič krátce po smrti bývalého prezidenta
Václava Havla. Petici tehdy podepsaly desetitisíce lidí a nový název letiště nese od
5. října 2012, tedy od dne Havlových narozenin.
V roce 2024 se letiště objevilo také mezi nejlépe hodnocenými evropskými letišti podle uživatelů Googlu. A jestli žádnou cestu za hranice všedních dnů právě neplánujete, můžete si na
Ruzyni udělat výlet jen tak: na
vyhlídky, za
letadly, na
exkurzi nebo
po stopách staré Dlouhé míle.