!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 100 let legií a Čs. obce legionářské: Legiovlak, Krev legionáře a tipy na legionářské výlety
100 let legií a Čs. obce legionářské: Legiovlak, Krev legionáře a tipy na legionářské výlety
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

100 let legií a Čs. obce legionářské: Legiovlak, Krev legionáře a tipy na legionářské výlety

Vydáno 19. května 2021
Náš stát vzešel z obětí československých legionářů a stojí na jejich odkazu. Abychom nezapomněli, komu vděčíme za svou svobodu, je tu LEGIE 100, projekt Československé obce legionářské. Ta si právě v květnu 2021 připomíná svůj vznik.


Československé legie vznikaly postupně. Na počátku první světové války se mnoho Čechů a Slováků, kteří žili a pracovali v Rusku, rozhodlo, že budou bojovat proti Habsburské monarchii za svobodu své vlasti. V Kyjevě, který byl tehdy součástí carského impéria, vznikla malá družina s takřka tisícovkou mužů: zvolila název Česká družina. Když dostala povolení nabírat rakousko-uherské zajatce českého a slovenského původu, začala se rozrůstat. V roce 1917 ve slavné bitvě u Zborova jich bojovalo přes 3 000, na konci války pak mělo Československé vojsko na Rusi takřka 70 000 mužů ve zbrani. K nim je třeba připočítat české a slovenské krajany ve Francii, Itálii a spojeneckých armádách americké, srbské a britské. Název československé legie sice vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné označení revoluční dobrovolná vojska, nicméně platí, že v první světové válce bojovalo více než 140 000 legionářů. Jejich vojenské úspěchy sehrály klíčovou roli při jednáních o vzniku Československa v roce 1918 i později během Pařížské mírové konference zásadní roli. Dobře to věděl i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který prohlásil: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo republiky.“
 
 

Květen 1921 a vznik Čs. obce legionářské

Cesta legionářů domů nebyla jednoduchá a nejdéle se vraceli ti, kteří bojovali v Rusku. Sváděli těžké boje s ruskými bolševiky, ovládli tisíce kilometrů nejdůležitější ruské železnice, Transsibiřské magistrály, a postupně se přemísťovali do Vladivostoku, odkud pak cestovali na lodích domů, do nově založeného Československa. Mnozí se vrátili k původním civilním profesím, mnozí dál zůstali v armádě. Společně si ale přáli udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad, jimiž byl veden celý zahraniční odboj.

První legionářské organizace začaly vznikat živelně v jednotlivých krajích od počátku roku 1920, během roku se ale vrátily další desítky tisíc legionářů z Ruska. Poslední transport přistál u evropských břehů 11. listopadu 1920; dnes si tento den připomínáme jako Den veteránů.

V lednu 1921 se v Národním domě v pražském Karlíně konal Všelegionářský sjezd. Jeho závěrečné usnesení nařídilo všem dosavadním legionářským organizacím ukončit činnost a zároveň byl svolán ustavující sjezd Československé obce legionářské. Ten se konal v neděli 22. května 1921 v Národním domě na Vinohradech za přítomnosti 466 delegátů z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Podkarpatské Rusi a Vídně.
 

Legiovlak a Sibiřská cesta

Tak vznikla Československá obec legionářská, organizace, která vycházela z nadstranických národotvorných ideálů a Masarykových myšlenek a která přežila dvě totality. Nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí, a to potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.

Sto let od vzniku legií provází řada akcí. K vidění byly putovní výstavy, odehrávaly se rekonstrukce bitev, v Praze na Vinohradech vzniklo Muzeum československých legií a milovníci deskových her si nyní mohou koupit unikátní hru Legie: Sibiřská cesta, v níž se dostanete do kůže československých legionářů, kteří se zoufale snaží dostat domů.

Nejznámější součástí projektu je Legiovlak, replika legionářského vojenského vlaku, s nímž se naše jednotky přesouvaly po Transsibiřské magistrále. Také letos bude Legiovlak projíždět Českem a Slovenskem a názorně přibližovat historii legionářského boje za samostatný stát.

Letošní oslavy vyvrcholí v září pochodem Prahou, kdy členové legionářské obce projdou z Václavského náměstík Národnímu památníku na Vítkově, kde proběhne jejich manifestační sjezd.
 

Krev legionáře

Jednou z novinek ke 100. výročí legií je projekt Krev legionáře, internetová databáze fotografií příslušníků československých legií z první světové války. V současné době žije v České republice zhruba milion lidí, kteří měli legionáře mezi svými předky, a nyní tak na internetových stránkách Československé obce legionářské a veřejně přístupné databázi krevlegionare.cz mohou poznat jejich tváře. Ke jménům legionářů jsou postupně doplňovány fotografie, životní příběhy a různé dokumenty. U řady z nich se podařilo dohledat jejich zaměstnání, příslušnost ke konkrétní legionářské organizací a také doplnit datum jejich úmrtí. Znovu tak můžete poznat osudy lidí bytostně spjatých s první Československou republikou a demokratickými ideály v jejím základu, na které se komunistický režim snažil zapomenout.
 

Deset legionářských výletů

  • Vznik československých legií a jejich další osudy jsou plné barvitých historek, například o podivném osudu carského pokladu, jehož část se ztratila při cestě po transsibiřské magistrále z Kazaně do Vladivostoku. Komu část pokladu padla do rukou není jasné ani po sto letech, traduje se ale, že ztracené zlato skončilo u legionářů a údajně pomohlo vzniku československé Legiobanky. Banka československých legií byl bankovní dům působící na území Československa v letech 1919–1955, dodnes se ale název Legiobanka užívá pro unikátní rondokubistickou budovu architekta Josefa Gočára v Praze v ulici Na Poříčí.
  • V roce 1885 si hrabě Jiří Larisch-Mönnich nechal v Pardubicích postavit honosnou vilu, které lidé už během stavby začali říkat Zámeček. Jejími chodbami, nádhernými pokoji i ponurými sklepy se prohnaly evropské dějiny, nyní tu Československá obec legionářská chystá otevření muzea heydrichiády a muzea domácího a zahraničního odboje.
  • Na nároží pražského náměstí I. P. Pavlova a Kateřinské ulice stojí od roku 1930 budova, vystavěná podle projektu Jana Zázvorky. Dnes v něm je Hotel Legie a sídlo Čs. obce legionářské, která v suterénu zřídila muzeum, jediné svého druhu v České republice. V expozici je chronologicky popsána historie jednotlivých legií, která se prolíná časovou osou let 1914–1920, k přiblížení zákopového života slouží rekonstrukce zborovského zákopu, vystaveny jsou i originální předměty z pozůstalostí po čs. legionářích a součásti stejnokrojů. Další menší expozice nabízí Muzeum legionářůPecce a Cesta legionářeJosefově.
  • Návrh vybudovat na VítkověPraze památník československým legionářům padl krátce po skončení první světové války. Základní kámen Národního památníku, který je poctou pro všechny účastníky boje za vznik Československé republiky, byl položen v roce 1928. V současné době se zde nacházejí expozice Národního muzea, ostatky neznámého vojína od Zborova a Dukly a také hrob generála A. Eliáše a jeho manželky. Nedílnou součástí Památníku je socha Jana Žižky z Trocnova, největší jezdecká plastika ve střední Evropě, a terasa s fantastickým výhledem na hlavní město.
  • Legionáře a další oběti světových válek připomíná také Masarykova věž samostatnosti na Cestě Legií Hořicích, která slouží jako turistická rozhledna.
  • Památkou na československé legionáře je rovněž pomník nazvaný Praha svým vítězným synům na náměstí Pod Emauzy. Pomník z roku 1932 byl zničen za německé okupace, obnovy se dočkal až v roce 1998. Podobné osudy měl i Památník legionáře Jana Gayera a jeho padlých spolubojovníků v Hradci Králové, obnovený v roce 2004.
  • Most v Praze, který spojuje Národní třídu se Střeleckým ostrovem a Malou Stranou, se slavnostně otvíral roku 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. a byl pojmenován na jeho počest. V roce 1918 byl přejmenován na most Legií, komunistický režim mu dal jméno most 1. máje. K pojmenování na památku legionářů se vrátil po roce 1990.
Muzeum československých legií v Praze

Muzeum československých legií v Praze

U příležitosti 100. výročí vzniku samostatného státu zahájilo roku 2018 v suterénu hotelu Legie u křižovatky I. P. Pavlova činnost Muzeum československých legií. Expozice je zaměřena na první odboj.

Expozice Cesta legionáře 2 v Josefově

Expozice Cesta legionáře 2 v Josefově

Československá obec legionářská otevřela v Josefově expozici nazvanou Cesta legionáře 2, která představuje osudy 15 významných legionářů v průběhu první republiky a druhého odboje. Spousta zajímavých fotografií, velké množství uniforem a zbraní nabízí bohatý zážitek jak pro děti, tak pro rodiče.

Legiovlak 2021

1.6.
5.12.
Legiovlak 2021

Legiovlak je projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace čs. legií.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech - seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech - seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Památník legionáře Jana Gayera a jeho padlých spolubojovníků v Hradci Králové

Památník legionáře Jana Gayera a jeho padlých spolubojovníků v Hradci Králové

Památník je připomínkou 100. výročí bojů legionářů v Rusku a vzniku samostatné Československé republiky. Jedním z nich byl velitel Jan Gayer, který zemřel v červnu 1918 na následky zranění v bitvě u Lipjag v Povolží.

Most Legií - novobarokně secesní most

Most Legií - novobarokně secesní most

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

Muzeum legionářů Pecka

Muzeum legionářů Pecka

Na náměstí v městysu Pecka vedle cukrárny je v domě č. 12 zpřístupněno Muzeum legionářů Peckovska.

Muzeum vojenské historie a Staroměstska

Muzeum vojenské historie a Staroměstska

Muzeum vojenské historie a Staroměstska v kasárnách ve Starém Městě pod Sněžníkem se zaměřuje na historii československé armády od jejího vzniku (československé legie) až po její zánik v roce 1992/1993.

Rodný dům Jana Kubiše

Rodný dům Jana Kubiše

Rodný dům Jana Kubiše připomíná tuto osobnost. Spolu s Jozefem Gabčíkem tvořili skupinu Anthropoid. Jejich úkolem bylo provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora, šéfa hlavního říšského bezpečnostního úřadu, SS-obergruppenfuhrera a generála policie Reinharda Heydricha (27.5.1942).

Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra

Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra

Expozice je věnována rodáku generálu S. J. Ingrovi, dále holokaustu a konfliktům 2. světové války v Evropě.

Válečné muzeum v Újezdu pod Troskami

Válečné muzeum v Újezdu pod Troskami

Muzeum se nachází v malé obci pod zříceninou hradu Trosky v chráněné krajinné oblasti Český ráj.