Čertův sloup se v Karlachových sadech na Vyšehradě nachází od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši.
Čertův sloup patřil k podpěrným sloupům klenby původního (dnes již zaniklého) kostela sv. Petra a Pavla na
Vyšehradě. Roku 1503 se však udála podivná věc:
sloup se náhle rozlomil a zřítil na podlahu chrámu. Přitom s sebou strhl i část klenby. Naštěstí se to stalo v době, kdy v chrámu nikdo nebyl.
Podle pověsti ze 17. století vzniklo pojmenování Čertův sloup takto:
jistý kněz uzavřel s ďáblem jménem Zardan sázku za záchranu ženy posedlé ďáblem. Slíbil čertu svou duši, když se mu povede přinést kamenný
sloup z chrámu sv. Petra v Římě dříve, než kněz doslouží mši. To bylo pro čerta tak lákavé, že sázku přijal. Vyhrát se mu
nepodařilo, a tak sloupem
praštil vzteky o zem a ten se rozbil na 3 kusy. Rozbitý strop se pak po dlouhá léta prý nedařilo zaklenout.
Další pověst praví, že
při obléhání Vyšehradu husity v roce 1420 byl
sloup vržen prakem, kterému se říkalo Čert.
Geologickým rozborem "Zaradanova sloupu" bylo zjištěno, že se nejedná o zbytky jednoho sloupu, nýbrž
minimálně dvou různých sloupů! Navíc kámen
nepochází z pražského okolí, ale z lomu v Krhanicích, poblíž Kamenného přívozu u
řeky Sázavy.
Původ kamenných sloupů tak není zcela jednoznačně prokázán. Některé teorie objasňující původ sloupu tvrdí, že se jedná o
dávný časoměřič či milník, některé mluví o sloupu jako
středověkém pranýři; snad nejpravděpodobnější je představa sloupu jako
původní součásti románské baziliky sv. Petra z 11. nebo 12. století. Klasická archeologie tvrdí, že jde o
předkřesťanský monolit používaný k astronomickým účelům, který vznikl někdy mezi 5. a 10. stoletím našeho letopočtu.
Na sloupu jsou navíc jasně
vidět římská písmena. Soudí se, že prvních šest písmen nápisu z Čertova sloupu by mohlo znamenat
Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie). Zbytek nápisu se nepodařilo dosud rozluštit.
Ponořte se do tajemné historie Čertova sloupu na Vyšehradě, který je předmětem mnoha pověstí a archeologických teorií.
Čertův sloup byl umístěn na Vyšehradě v roce 1888.
Podle pověsti sloup na Vyšehrad dopravil čert, který prohrál sázku s místním knězem.
V roce 1503 se Čertův sloup náhle rozlomil a zřítil, což způsobilo poškození klenby kostela.
Název vznikl z pověsti ze 17. století, kdy kněz uzavřel s čertem Zardanem sázku, kterou čert nakonec prohrál.
Některé teorie naznačují, že sloup mohl být časoměřičem, milníkem, středověkým pranýřem nebo součástí románské baziliky.
Geologický rozborem bylo zjištěno, že kámen nepochází z pražského okolí, ale z lomu v Krhanicích.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.