Úvod > Co chcete dělat? > Bradáč pod Karlovým mostem

Bradáč pod Karlovým mostem

Památky
Kamenné hlavy tajemného Bradáče - muže s bradkou, si pod Karlovým mostem všimne málokdo. Vyčnívá z nábřežní zdi mezi Mosteckou věží a klášterem Křižovníků s červenou hvězdou. Původně byla na posledním oblouku Juditina mostu. Zda je však stejně stará a koho představovala, zůstává dodnes hádankou.
Oblouk Juditina mostu se zachoval proto, že na něm stály budovy křižovnického kláštera. Hlava byla původně obrácená směrem ke Karlovu mostu, a protože byla dobře viditelná, začali ji Pražané už od středověku používat jako vodočet velkých povodní na Vltavě. Jakmile se voda dotkla spodní části Bradáčových vousů, řeka už nenápadně vystupovala z břehů a ti, co bydleli u vody, tak dostávali signál k evakuaci. Když voda zaplavila Bradáčova ústa, vylévala se řeka už do nábřežních ulic, a pokud už byla vidět jen Bradáčova pleš, mohli se lidé vozit po Staroměstském náměstí v loďkách.

Podle Starých letopisů českých sahala voda v roce 1432 k Bradáčově nosu, zatímco další povodeň v roce 1481 přikryla téměř celou jeho hlavu. Až od roku 1714 se úrovně povodní začaly zaznamenávat v loktech nad normálem říční hladiny, a nikoli podle Bradáče. Přesto na něj Pražané nedali dopustit a při úpravě nábřeží v roce 1847, kdy byl pilíř Juditina mostu zasypán, jej přemístili na nově postavenou nábřežní zeď u Křižovníků.

Dodnes budí hlava tajemného muže řadu otázek. Podle legendy prý znázorňuje prvního italského stavitele románského Juditina mostu z 12. století, jehož byl kamenný basreliéf součástí. První písemná zmínka o této plastice však pochází až z roku 1432, kdy tu už dávno stál Karlův most. Proti této hypotéze mluví i to, že pískovec, z něhož byla Bradáčova hlava zhotovena, nebyl v době románské příliš používán a rovněž plnovous nepatřil k trendům této doby. Podle všeho tedy Bradáč patří spíše do doby, kdy se stavěl Karlův most.

Další nevyřešenou hádankou je, koho plastika představovala. Jako nejlogičtější se jeví varianta, že by mohlo jít o stavitele Karlova mostu Petra Parléře. Proč však byla umístěna na zbytek starého mostu a nikoli na ten nový? Nabízí se také možnost, že by mohla busta zpodobňovat jednoho z velmistrů řádu Křižovníků, nejspíše Oldřicha, který v polovině 14. století organizoval větší stavební úpravy v místech působení řádu. Našly se však také úvahy, že jde o vyobrazení tváře Ježíše Krista.
Celý popis
Naposledy změněno: 5. 8. 2020