Kdysi
největší středoevropské ghetto v prostoru dnešního
Starého Města a Josefova v
Praze už dávno neexistuje. Nevzala ho voda ani zub času, ale
asanace. Trvala
od roku 1895 až do začátku první světové války a čtvrť poblíž
Staroměstského náměstí proměnila tak, jak si staroměstští radní přáli – v
reprezentativní část města bez úzkých křivolakých uliček. Řada památek nenávratně zmizela, například z devíti synagog se jich dochovalo jen šest. Zmizelo téměř 470 domů, stovky nových však byly postaveny, vznikla třeba i moderní
Pařížská třída.
Jak ale vypadalo někdejší
Židovské Město? To si lze opravdu jen velmi těžko představit. Jen pro srovnání – někdejší
Židovské město mělo
před asanací 300 domů a 31 uliček. Po asanaci
zbylo 83 domů a 10 ulic. Jednalo se o opravdu pitoreskní čtvrť se spoustou na sebe všelijak nalepených malých domků s mnoha
průchody, dvorky a s křivolakými uličkami. Místo už dávno nebylo obýváno pouze Židy, protože ti v polovině 19. století mohli ghetto opustit. Trpělo však záplavami a byly zde
špatné hygienické poměry.
Co lze dnes obdivovat v dochované části Josefova?
Staronová synagoga v Červené ulici s typickým zubatým štítem je
nejstarší dochovanou synagogou ve střední Evropě a druhou nejstarší na světě. Druhá nejstarší synagoga pražského židovského města je
Pinkasova z roku 1535 v Široké ulici. Jen o pár desítek let mladší je
Maiselova synagoga, do současné novogotické podoby přestavěná na přelomu 19. a 20. století, z konce 17. století pak pochází
Klausová synagoga. Možná někam mezi ně by zapadla předchůdkyně
Španělské synagogy ve Vězeňské ulici, která byla v roce 1868 kompletně přestavěna v novorenesančním stylu s vnitřní výzdobou, inspirovanou
slavnou španělskou Alhambrou.
Magnetem je i osobnost zdejšího rodáka spisovatele
Franze Kafky (pohřben je však v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově Praze-Strašnicích) a také legendární homunkulus – umělá bytost,
Golem, stvořená prý v renesanční době učeným rabínem Löwem.
Pražské židovské muzeum je také druhé největší židovské muzeum na světě.
Pinkasova synagoga: nejdelší epitaf na světě
Zvláštní místo mezi dochovanými památkami
Josefova má
Pinkasova synagoga v Široké ulici. Goticko-renesanční stavba dnes slouží jako
památník obětí holocaustu z řad českých a moravských Židů. Stěny hlavní lodi synagogy a přilehlých prostor pokrývají ručně zhotovené nápisy 77 297 jmen mužů, žen a dětí, kteří byli zavražděni během šoa. Jde o
nejdelší epitaf na světě, tedy
náhrobní nápis věnovaný památce zemřelých. Jména jsou doplněna daty narození a úmrtí, případně daty deportace, pokud skutečné datum smrti není známo.
Nápisy vznikly na základě
poválečných kartoték sestavených z transportních listin, registračních soupisů a svědectví přeživších. Oběti jsou řazeny podle posledního bydliště před deportací nebo zatčením, v rámci jednotlivých měst a obcí pak abecedně podle příjmení rodin. V hlavní lodi jsou uvedena jména těch, kteří žili v
Praze, v přilehlých prostorách jména obětí z dalších českých a moravských měst.
Pinkasova synagoga tak není jen
jednou z nejstarších synagog někdejšího Židovského Města, ale také mimořádně silným místem paměti a
dojemným náhrobním nápisem pro ty, kteří svůj vlastní hrob nikdy neměli.