Tajné české talismany aneb co nás chrání před pohromami?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Karlův most je bezesporu jedním z nejikoničtějších symbolů Prahy a zároveň nejstarším mostem, který překlenuje řeku Vltavu. Každý, kdo se jím prochází, vstupuje do živé kroniky české historie. Základní kámen položil sám císař Karel IV. roku 1357.

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Co spojuje obří zlatý kočár, fascinující monstrance plné zlata a perel, relikviář vykládaný zlatem, stříbrem a drahými kameny, anebo reliéf s Pannou Marií a Ježíškem? Je to jejich astronomická hodnota, někdy potvrzená aukční síní, častěji však jen odhadovaná a šeptaná bokem. Vydejte se s portálem Kudy z nudy na přehlídku skutečných církevních pokladů.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Relikviáře nejsou jen středověké poklady zamčené za sklem – jsou to příběhy zapsané do zlata, stříbra a drahokamů. Ať už vás fascinují tajemné nálezy, jako byl relikviář svatého Maura, nebo hledáte místa, kde se historie snoubí s legendami, portál Kudy z nudy vás provede po těch nejzajímavějších stopách. Vydejte se s námi objevovat skryté klenoty českých a moravských kostelů a klášterů – čekají na vás dechberoucí příběhy, vzácné památky a atmosféra, která vás přenese o staletí zpět.

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Tentokrát na Kudy z nudy uděláme radost všem fanouškům legend a tajemství. Pozveme vás do míst, kde dodnes ožívají staré báje a pověsti, opředené oparem tajemna. Projdeme všechny kraje Česka a budeme objevovat tajuplná zákoutí staré Prahy, skalních měst i hlubokých lesů. Vypravte se s námi za draky, kamennými pannami, čerty, zázračnými studánkami a dokonce i za Franzem Kafkou!

Známý sběratel lidové slovesnosti a básník, ale také historik, právník, archivář a překladatel: Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl muž mnoha řemesel. Zná ho každý, kdo u tabule musel recitovat dejme tomu Polednici, někdy viděl film Kytice anebo jel přes Miletín, městečko v Podkrkonoší. Básníkův pomník s výjevy z jeho díla a národních pověstí stojí přímo na hlavním náměstí.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Unikátní umělou jeskyni zdobí sochy šestnácti blanických rytířů v čele s jejich velitelem sv. Václavem. Spící svatováclavské vojsko vytesal sochař samouk Stanislav Rolínek v letech 1928-1930 nůžkami na ovce a hasičskou sekerou.

Zbytky hradu Hus stojí na strmém ostrohu nad řekou Blanicí ve svahu Panského vrchu (835 m) asi 8 km jihozápadně od Prachatic. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský zde povolil vystavět hrad na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě.

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Znáte naše světce a jejich mnohdy heroické příběhy? Jana Nepomuckého určitě zná alespoň podle jména téměř každý, ale znáte i Jana Sarkandera? Kromě stejného jména měli mnoho společného – žili v neklidné době, nevyzradili zpovědní tajemství a nakonec je čekala mučednická smrt. Oba byli také svatořečení. Jan Nepomucký 19. března 1729 a Jan Sarkander 21. května 1995, výročí jeho úmrtí pak připadá na 17. března, stalo se tak roku 1620.

Rytířská naučná stezka vede na české i polské straně hory Velká Čantoryje opředené mnohými pověstmi. 10 km dlouhá naučná stezka vás povede po stopách staré legendy, podle které se v nitru Velké Čantoryje ukrývá vojsko „spících rytířů“, kteří přijedou na pomoc zdejšímu kraji v případě ohrožení.

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Vítejte na tradičním českém venkově! Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí.

Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem se nachází malebná socha Bruncvíka, legendárního českého rytíře který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.

Národní geopark Kraj blanických rytířů vás zavede doslova do nitra Čech. Za horninami nejstaršího stavebního kamene Českého masivu, ale i starými zlatokopy a současnou ochranou přírody.

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

Umělá jeskyně Klácelka leží na levém břehu Liběchovky, asi 2 km severně od obce Liběchov. Sochař Václav Levý zde roku 1845 vytesal sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

Každý den je důvod k oslavě. I když zrovna nemáte svátek nebo narozeniny, určitě si vyberete z neskutečně dlouhého seznamu mezinárodních či světových dnů. Své dny slaví potraviny, zelenina, příroda, zvířata, švihlá chůze, a dokonce i toaletní papír, orgasmus, suché zipy nebo Star Wars.

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Raně barokní baziliku Nanebevzetí Panny Marie postavil na začátku 17. století italský stavitel Giaccomo de Vaccani, na úpravách se podíleli A. Leuther a K. I. Dientzenhofer. Uvnitř kostela je uchováváno Palladium země české – pozlacený reliéf Madony staroboleslavské.

Kačenka, Fabián, Hejmon, Stamichman nebo Rýbrcoul: to je jen část ochránců a dobrých duchů českých a moravských hor a skal. Ty nejznámější samozřejmě znáte, ale v našem výčtu ani oni nesmí chybět – krkonošský Krakonoš, Praděd z Pradědu nebo Muhu, pán Jizerských hor. Pojďte se s nimi seznámit!

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Velkomoravská říše byla evropská velmoc, která na přelomu 9. a 10. století oslnila tehdejší svět leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Existovala necelých sto let, ale českým zemím zanechala významný odkaz: první křesťanské svatyně na našem území a bohoslužby, při nichž bůh promlouval k věřícím v jejich vlastním jazyce. Zasloužili se o to svatí Konstantin (827 – 14. února 869) a Metoděj (813 – 6. dubna 885), bratři ze Soluně a slovanští věrozvěstové.

Vydejte se na kole, případně pěšky, po starobylé Svaté cestě, kterou vybudovali jezuité v 17. století. Dodnes můžeme vidět podél silnice z Prahy do Brandýsa nad Labem zachovalé kapličky. Kolik jich vlastně je? Odkud kam vedou?