V naší kultuře a historii hrají talismany a ochranné předměty důležitou roli. Mnohé z nich jsou opředeny legendami, pověstmi a dávají lidem pocit bezpečí i naděje v těžkých dobách.
Palladium a jeho cesta do Staré Boleslavi

Symbolem naděje byl už ve středověku
svatý Václav. Jeho odkaz bývá často spojovaný se
Starou Boleslaví, naším nejstarším poutním místem.
Kostelík svatých Kosmy a Damiána se sice nedochoval, ale místo světcovy mučednické smrti připomíná
krypta stejného zasvěcení pod dnešním
kostelem sv. Václava a také
sousoší z dílny
Matyáše Bernarda Brauna ve Vrábské kapli. Navíc jen kousek odtud – doslova pár desítek metrů za náměstím Svatého Václava,
Staroboleslavskou bránou a Mariánským náměstím – se tyčí působivý červeno-bílý
kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten sice časy svatého Václava nepamatuje, ale v jeho interiéru je vystaveno
palladium země české, posvátný předmět, uctívaný jako
záštita a ochrana celé země před nebezpečím.

Reliéf Madony s dítětem, zhotovený z
korintské mědi a pozlacený, není nijak velký, měří přibližně 19 × 13,5 centimetru. Jeho hodnota je ale nevyčíslitelná. Podle legendy
palladium po křtu obdržela
svatá Ludmila od arcibiskupa Metoděje a jako ochranu je později nosil její vnuk svatý Václav.
Palladium zanechalo v naší národní historii silnou stopu. Za třicetileté války se jen souhrou náhod nestalo švédskou válečnou kořistí, v časech
ohrožení hodně cestovalo: bylo ukryto například ve Vídni, na několika místech v
Praze nebo v
Berouně. Naposled opustilo
Starou Boleslav v době komunistického teroru, kdy putovalo podobně jako mnozí stateční Češi za mříže. Do mariánské baziliky se vrátilo až roku 1968 a dnes je vystaveno v jedné z bočních kaplí.
Dřímající svatováclavské vojsko pod Blaníkem

Se
svatým Václavem je spojená i známá pověst o vojsku dřímajícím hluboko v nitru
Velkého Blaníku. Pověst o tom, jak vojsko vyjede z hory na pomoc ohrožené české zemi, uvedl do širokého povědomí spisovatel
Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, vydaných v roce 1894. Nejtajemnějším místem proto na
Velkém Blaníku není vrcholek s
rozhlednou nebo dvě řady kamenných valů, pozůstatky
opevněného hradiště z 6. až 5. století před naším letopočtem, ale
pověstmi opředená Veřejová skála. Až prý bude českému národu nejhůře, na Blaníku se
zazelená suchý dub, voda ze studánky přeteče, rytíři uvnitř hory se
probudí z hlubokého spánku, ve skále se otevřou mohutná kamenná vrata a ven vyjede vojsko pod vedením patrona české země. Až porazí nepřátele, v Čechách opět zavládne klid a mír.
Spící vojska a důkazy jejich existence

Muže dřímající pod horami a čekající na svůj velký den má prakticky
každá evropská země, a většinou nejde jen o jednu armádu. Až tedy bude Čechám nejhůř, k blanickým rytířům se připojí další části
svatováclavského vojska, které spí například pod
hradem Kunětická Hora, ve skále pod
Vyšehradem, pod
Emauzským klášterem nebo v nitru
Bílé hory. Několik armád má i vojsko
slezských rytířů, které vyrazí z
Lysé hory a
Velké Čantoryje; tady je dokonce připomíná
Rytířská stezka. Další moravské šiky pak dřímají pod
Svatým Hostýnem; tady jde patrně o vojsko z dob tatarských válek kolem roku 1241. Společné šiky by mohlo posílit ještě
bájné vojsko Slavníkovců, ukryté pod kopcem Oškobrhem, muži spící ve
skále Klapý pod
hradem Házmburkem anebo armáda dřímající v
Ralsku u
Mimoně.

Že jde jen o pověsti a z těch kopců nikdy nikdo nevyjede? Víru našich předků udržovala při životě
řada pověstí o pasáčcích, pradlenkách, děvečkách a kovářích, kteří se náhodou dostali do podzemí a tam pak
celý den sloužili spícím rytířům. Jenže zatímco v jejich životě uplynul pouhý den,
nahoře nad jejich hlavami
letěly roky jako splašené – někteří se vrátili po roce či po třech, jiní dokonce až po sto letech. Jiné legendy vyprávějí o
nočních jezdeckých rejích provázených troubením a bubnováním, a na
Chodsku dokonce mají velmi originální důkaz existence podzemního vojska:
žlutě zakalený potůček, který vytéká zpod kopce kousek
Domažlic, prý není sirný pramen, ale hnojůvka z podzemních rytířských stájí.
Tradiční symboly a předměty, které provázejí českou historii
Česká historie je bohatá na symboly a předměty, které se staly nejen součástí státní identity, ale také každodenního života. Tradiční symboly a předměty jsou mostem mezi minulostí a současností, spojují generace a utvářejí jedinečnou identitu českého národa.
Svatováclavská koruna
Jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti je
Svatováclavská koruna, která byla vytvořena pro
korunovaci českých králů. Legenda praví, že koruna má magickou moc chránit zemi před nepřáteli a přinášet štěstí těm, kdo ji nosí s čistým úmyslem. Podle pověsti ten, kdo by si ji nasadil neoprávněně, do roka zemře.
Pražské Jezulátko
Soška
Pražského Jezulátka, umístěná v kostele Panny Marie Vítězné v Praze, je považována nejen za symbol ochrany Prahy, ale i celých českých zemí. Lidé k ní přicházejí prosit o pomoc, uzdravení a ochranu domova.
Svatováclavský meč
Svatováclavský meč je další relikvií neodmyslitelně spjatou s českými dějinami. Je vnímán jako nástroj ochrany a síly, který měl ochraňovat panovníka i zemi před nebezpečím. Meč je součástí korunovačních klenotů.
Relikvie svatých patronů
K významným talismanům patří také ostatky svatých, například svatého Václava, svaté Ludmily či svatého Vojtěcha. Jejich
relikvie jsou uctívány v mnoha českých kostelech a katedrálách, kde mají chránit nejen věřící, ale i celý národ.
Golemův šém
Podle židovských legend měl slavný pražský rabín Löw vytvořit Golema, který chránil židovskou komunitu v Praze. Ochrannou moc
Golema zajišťoval šém – magický nápis nebo předmět vložený do jeho úst. Golem a jeho šém se stali symbolem magické ochrany Prahy.
Morové sloupy
Morové sloupy, které byly stavěny jako poděkování za ukončení morových ran, jsou považovány za ochranné symboly měst a vesnic v českých zemích. Nejznámější z nich stojí na pražském Staroměstském náměstí.
Lidové talismany
Kromě velkých symbolů existuje i mnoho lidových talismanů, například podkova pro štěstí, obrázky svatých nad vchodem do domu, křížky, ochranné náramky nebo bylinky zavěšené v domácnosti. Tyto drobné předměty doprovázejí české domácnosti po staletí.
Prozkoumejte role talismanů a ochranných symbolů v české kultuře a historii, včetně legendy o svatém Václavu a Blanických rytířích.
Palladium je posvátný předmět uctívaný jako záštita a ochrana celé země před nebezpečím.
Legenda spojuje dřímající vojsko s patronem české země, svatým Václavem.
Důležitým symbolem ochrany v Praze je soška Pražského Jezulátka v kostele Panny Marie Vítězné.
Tradiční české symboly ochrany zahrnují svatováclavskou korunu, svatováclavský meč a relikvie svatých patronů.
Morové sloupy jsou považovány za ochranné symboly měst a vesnic a byly stavěny jako poděkování za ukončení morových ran.
Podle židovských legend ochraňoval Golem židovskou komunitu v Praze.
Během historických ohrožení bylo palladium ukryto ve Vídni, v Praze a v Berouně.
České generace spojují tradiční symboly a předměty jako svatováclavská koruna, svatováclavský meč a relikvie svatých.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.