#světovéČesko vás zavede do nejhezčích, největších a nejdražších umělých jeskyní

Ačkoli se v Pekelných dolech natáčela řada čertovských pohádek, například S čerty nejsou žerty, pekelníky tu potkáte jen výjimečně, zázemí tu má motorkářský klub. Z pohádky Panna a netvor zase znáte zvláštní stavbu plnou umělých skal, chodbiček, schodišť, krápníkových jeskyněk, výklenků a odpočívadel. Stojí v Havlíčkových sadech na pražských Vinohradech a ve filmu ji uvidíte tak, jak vypadala před rekonstrukcí. Během sezóny si tu kromě romantických procházek užijete výhledy na město a posezení v půvabné vinárně uprostřed vinic či v zahradní kavárně.
 

Největší: Pekelné doly a Pusté kostely

O Pekelných dolech v údolí Svitavky na Českolipsku se mluví a píše jako o největším pískovcovém podzemí v Evropě. Převážně uměle vytvořené jeskyně vznikaly v různých obdobích, hlavně ale od 18. století, kdy tu hrabě Kinský založil továrny a brusírny na výrobu zrcadel. K tomu byl potřeba písek, a tak jsou dnešní uměle vyhloubené prostory vlastně poslední vzpomínkou na prastaré řemeslo. Celková plocha jeskyní činí přibližně 3 500 metrů čtverečních, je tu stálá teplota 12° C. Nedaleko najdete další uměle vyhloubené podzemní prostory, Pusté kostely. Jsou volně přístupné a hodně hluboké, proto si nezapomeňte vzít baterky!
 

Nejzdobnější: Klácelka a jeskyně Blanických rytířů

Co do velikosti se s Pekelnými doly srovnat nedá, ale ze všech umělých jeskyní má nejskvostnější výzdobu jeskyně Klácelka nad obcí Želízy u Liběchova. Jejím autorem je sochař Václav Levý, který se nechal inspirovat dílem F. M. Klácela, pohádkami a národními dějinami. Pokračovat můžete k dalším velkolepým dílům stejného autora, k Čertovým hlavám a menší umělé jeskyni Harfenice.

Z české historie čerpal také Stanislav Rolínek, čalouník a nadaný sochař-samouk, který do skal nedaleko rodného Bořitova vytesal hasičskou sekyrkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí sochy husitských bojovníků. Na pozvání Františka Buriana pak v Rudce u Kunštátu vyzdobil uměle vyhloubenou jeskyni jezdeckou sochou svatého Václava, kterou obklopují spící vojáci. Jeskyni Blanických rytířů ale Rolínek nestihl dokončit, zemřel v devětadvaceti letech na tuberkulózu. Bohužel se nedochovalo první dílo, které v Kunštátu vytvořil: 14 metrů vysoká socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, údajně největší ve střední Evropě, byla zničena za druhé světové války. Zbyly z ní jen obrovské boty na podstavci.
 

Nejdražší: grotty v Ploskovicích

Když se toskánské vévodkyni Anně Marii Františce z rodu Sasko-lauenburského na počátku 18. století rozpadlo manželství, hojila si zlomené srdce monumentální přestavbou zámku Ploskovice. Traduje se, že barokní zámek spolkl neuvěřitelný milion zlatých – a aby na to nikdo nepřišel, vévodkyně  pro jistotu spálila účty. Bohužel společně s doklady zmizelo i jméno architekta, jisté ale je, že umělé jeskyně pod zámkem s osvětlenými kašnami a zdobenými stěnami musely stát hotové jmění.
 

Nejkrásnější: Valdštejnská zahrada v Praze

Luxus svého sídla podtrhl vybudováním umělé jeskyně také Albrecht z Valdštejna; grotta a stěna s umělými krápníky zdobí zahradu Valdštejnského paláce v Praze. V letním období je zahrada místem konání koncertů a divadelních představení.

Geometricky přísně řešená raně barokní zahrada vznikala souběžně se stavbou Valdštejnského paláce v letech 1623 – 1629. Na první pohled upoutá zejména trojosá kolosální stavba – tzv. sala terrena, která ve své době neměla obdoby, a umělá jeskyně s krápníky (grotta). Umělá krápníková jeskyně, kde jsou umístěny voliéry se sovami, je pozoruhodnou hříčkou – dobrý pozorovatel totiž najde mezi krápníky ukryté obličeje lidí, zvířat a dalších bytostí.
 

Zahrada Boboli ve Florencii

Víte, kde najdete podobnou výzdobu jako v zahradách Valdštejnského paláce v Praze? V historickém centru Florencie můžete navštívit zahradu Boboli, která se nachází v sousedství paláce Palazzo Pitti. Zahrada je historickým parkem se spoustou fontán, umělých jezírek či jeskyní. Ukrývá několik zajímavých míst, která rozhodně stojí za vidění. Jedním z nich je Buontalentiho jeskyně z roku 1583 s bohatě zdobeným vnitřkem a sochami od Giambologna a Michelangela. Zahrady jsou na seznamu památek světového dědictví UNESCO jako součást vil a zahrad Medicejských v Toskánsku.
 

Další malé i větší umělé jeskyně, které vás okouzlí v Česku

• Na svém zámku v Teplicích, kde nyní sídlí Regionální muzeum, pražskou grottu napodobil Vilém Vchynský, jeden z Valdštejnových věrných, který byl společně s ním zavražděn roku 1634 v Chebu. Podle zámeckého inventáře z roku 1634 v teplické grottě stála velká cínová vana, určená ke koupání v termální vodě. Při restaurování byla odhalena technologie „výroby“ krápníků: směs z drceného kamene, dřevěného uhlí a malty se nanášela na kovové a dřevěné trny nebo fragmenty střešních tašek.
• Dvě umělé jeskyně si prohlédnete v zámku v Lednici na jižní Moravě. Do barokní krápníkové jeskyně v zámeckém sklepě vede jedna z prohlídkových tras, v zámeckém parku pak objevíte skalní bránu a umělé jeskyně Nebe a Peklo. Podívat se na ně můžete jen zvenčí.
• Umělé jeskyně zdobí parky řady zámků, najdete je například na Hrubém Rohozci, ve Veltrusech anebo v zámeckém parku v Loučné nad Desnou. Před rekonstrukcí z ní zbyl jediný neúplný oblouk, dnes se proměnila v malý architektonický skvost. Oblouky umělé jeskyně dokonce překrývá vodní clona, řítící se třemi žlaby z terasy dolů do jezírka. Přitéká z horního rybníčku, jemuž vévodí ostrůvek se sochou Neptuna. Terasa nabízí výhled na řeku, ale bočním otvorem můžete vejít dovnitř za vodní clonu.
• Kdo chce nahlédnout do jeskyně Klemperky v Šemanovickém dole kousek od hradu Kokořína, musí vylézt přibližně pět metrů vysoko po žebříku nebo po vysekaných schodech úzkým komínem. Jeskyně pojmenovaná po loupežníkovi Klemperovi je částečně vysekaná do pískovcového masivu a má dvě patra, ale spodní je zanesené jílem.
• O Belvederu se říká, že je nejhezčí vyhlídkou Českého Švýcarska. Upravenou skalní plošinu s výhledem do 130 metrů hlubokého kaňonu u obce Labská Stráň doplňuje umělá jeskyně a hotel.