Jindy je neuvidíte: Pražská muzejní noc 2025 zve na bizarní sbírky Univerzity Karlovy

Tuto sobotu 14. června 2025 se od 18:00 hodin do půlnoci uskuteční podruhé po svém loňském obnovení Pražská muzejní noc v organizaci Muzea Prahy. Centrem akce bude i letos hlavní budova Muzea Prahy na Florenci. Návštěvníkům bude letos otevřeno 61 objektů ze 48 nejen kulturních institucí. Muzeum Prahy ve spolupráci s Dopravním podnikem hlavního města Prahy (DPP) a ROPID zajistí navíc posílenou tramvajovou a autobusovou dopravu a poskytne vouchery na jízdy na sdílených městských kolech Nextbike. 

Muzeum Prahy ve spolupráci s DPP připravilo pro návštěvníky posílenou městskou dopravu. Jedná se o 3 tramvajové linky č. 33, 34, 35 a jednu autobusovou s číslem 888. Prostor před hlavní budovou Muzea Prahy na Florenci, kde se bude také konat doprovodný program, ozdobí při příznivém počasí model Měsíce s názvem Lunalón, který muzeu zapůjčí a nafoukne na tuto akci Hvězdárna a planetárium Brno.

Mumie, lebky, obličeje aneb patologická sbírka v muzeu člověka

K oblíbené Muzejní noci se již tradičně přidávají i místa, která nejsou běžně přístupná veřejnosti. Unikátní sbírky objevíte v budovách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z velmi oblíbených muzeí je Hrdličkovo muzeum člověka (Viničná 7), kde stálá expozice představuje témata evoluce člověka, vývoje jedince, patologie a smrti. Návštěva je tedy vhodná pro otrlejší návštěvníky. Ti zde naleznou na 4000 exponátů včetně egyptské mumie a trepanované lebky vás poučí o prvních operacích, které se prováděly již v pravěku. Paleopatologická sbírka obsahuje kosterní pozůstatky, na kterých si můžeme všimnout různých nemocí a zranění lidí z 16. – 18. století. To ale není zdaleka všechno – najdete tu také sbírku kostních patologií a abnormalit z přelomu 19. a 20. století, "nasbíranou" na městských pohřebištích a v kostnicích. Po hrůzostrašné expozici vám odlitky obličejů nepřijdou až tak děsivé... Z výše uvedených důvodů není návštěva muzea vhodná pro děti mladší 12 let.
 

Jediný Carnotaurus v ČR

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy nabízí k návštěvě i Chlupáčovo muzeum historie Země (Albertov 6). Univerzitní muzeum vzniklo přestavbou sbírek Ústavu geologie a paleontologie. Slouží k výuce i výzkumu a je zaměřeno na vývoj planety Země z pohledu neživé i živé přírody. Sbírka je určena odborníkům a plní funkci vědeckého a dokumentačního centra. Dominantu velmi zajímavé expozice tvoří osmimetrová kostra dinosaura rodu Carnotaurus ze svrchní křídy Argentiny. Nutno dodat, že je jediná na území České republiky. Dále si prohlédnete unikátní fosílie, řidlice s výjimečně zachovalou faunou spodního devonu nebotriasové ryby a plazy. 
 

Brouci, raci, slimáci a další hmyz v botanické zahradě

Koho zajímá živá příroda či entomologie, neměl by minout otevřenou Velkou výstavu bezobratlých 2025 v Botanické zahradě UK. Dočasně se zde zabydleli tvorové, které jen tak neuvidíte! Už jen do 15. června (při Muzejní noci zde bude otevřeno) probíhá v botanické Na Slupi ojedinělá propagačně-vzdělávací akce, kterou již popáté pořádají odborníci a studenti PřF UK ve spolupráci s přírodovědeckým oddělením Národního muzea a pod záštitou České entomologické společnosti. Návštěvníci se mohou těšit na více než 300 druhů živých bezobratlých živočichů z České republiky, Evropy i exotických oblastí, a to od od sekáčů, pokoutníků či vodouchů až po raky, berušky vodní nebo splešťule... K vidění je rovněž sekce bezobratlých obyvatel našich domovů nebo kolekce měkkýšů střední Evropy. V akváriích si zblízka prohlédnete také larvy jepic, potápníků a vážek, v teráriích najdete brouky zlatohlávky, kudlanky, střevlíky, štírky, pavouky i různé mrchožrouty. Jsou tu krtonožky, cvrčciy, kobylky i celá kolekci raků. Návštěvníky nejvíce fascinují velcí brouci – roháč obecný nebo smutnil višňový. Raritou je i modranka karpatská – velký modrý slimák, jehož domovem jsou horské lesy – u nás žije jen v Bílých Karpatech a v Beskydech, u polských a slovenských hranic. 
 

Mapy a glóby na Albertově

Velmi zajímavá bude také prohlídka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK (Albertov 6). Obsahuje 130 000 mapových listů, 3 000 atlasů, 90 globů a 10 000 dalších dokumentů, představuje rozsahem i obsahem svého fondu unikátní univerzitní sbírku v celé střední Evropě. Mapová sbírka obsahuje jednu z největších a nejvýznamnějších kolekcí map v Česku. Je univerzitní sbírkou pro vědu, výzkum a výuku a slouží akademickým pracovníkům či studentům Univerzity Karlovy, ale i odborné a laické veřejnosti. Mezi nejzajímavěhší exponáty patří nejstarší mapy Česka, mapy od J. A. Komenského nebo Hollarovy veduty. Zajímavým exponátem je nafukovací Cellův papírový glóbus z roku 1831, který složíte do malé krabičky 9 x 21 x 21 cm, ale nafouknutý má průměr 113 cm. Pozornost si zaslouží také kolekce 90 glóbů nejrůznější velikosti a materiálů. Nejstarší datovaná mapka je plánek Vídně od Augustina Hirschvogela z roku 1547.
 

Názorná tabulka prvků a nejrůznější minerály

Velmi názornou periodickou tabulku prvků najdete na Albertově v budově chemických kateder (Hlavova 8). Výstava obsahuje 80 vzorků chemických prvků včetně velmi reaktivního cesia nebo unikátních krystalických forem kovového vápníku, europia, síry a dalších. Jednotlivé buňky tabulky jsou individuálně nasvíceny a díky propojení s dotykovou obrazovkou je celá tabulka schopná interaktivně zobrazit některé trendy ve vlastnostech prvků jako jsou teploty tání či elektronegativita, ale také biologický význam prvků či rok jejich objevu.

V roce 1775 byl při tehdejší Universitě Karlo-Ferdinandově založen c. k. kabinet přírodnin, nazývaný Museum naturae Pragense. Dnes obsahuje jeho inventář více než 22 000 položek. Muzeum najdete ve dvou místnostech v prvním patře budovy geologických a geografických oborů (Albertov 6). Až na dílčí úpravy je expozice stále udržována v původním, esteticky mimořádně vydařeném uspořádání, takže má, vedle neobyčejné výukové a vědecké hodnoty, i značnou hodnotu historickou. Kromě systematické sbírky minerálů tu na vás čeká i kolekce syntetických krystalů a 272 tektitů (převážně vltavínů).