Zámek byl
vášní a chloubou rodu Černínů: panství získali v polovině 17. století a v
Krásném Dvoře příležitostně žili až do druhé světové války. Za okupace zámek využívaly nacistické úřady, chvíli byl
jedním z letních sídel říšského ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa, sloužil jako
německý válečný lazaret i
štáb sovětských vojsk. První návštěvníci se do interiérů podívali v padesátých letech minulého století, další místnosti využívalo
muzeum z nedalekých Podbořan, bývala tu dokonce školní družina a mateřská škola. To už je ale dávno a dnešním návštěvníkům se
zámek Krásný Dvůr představuje jako půvabné místo, vybavené nábytkem a doplňky především z 18. a 19. století. A pak je tu samozřejmě
rozsáhlý kouzelný park, kde pro vás
seriál #světovéČesko našel pár zajímavých míst pro srovnání.
Inspirací pro Gloriet, romantickou kruhovou stavbu z roku 1784 v parku v Krásném Dvoře, mohl být jen o pár let starší Chrámek lásky / Temple de l'Amour v Malém Trianonu ve francouzském Versailles.
Krásný Dvůr: barokní zámek od Kaňky
Vraťme se ale do dob, kdy v
Krásném Dvoře stávala tvrz a po ní renesanční vila. Ta tu mimochodem pořád ještě je: její vnitřní rozdělení tvoří základní konstrukci dnešní zámecké budovy. Zámek se stavěl v letech 1720 až 1724 podle plánů renomovaného
architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Dodejme, že právě v té době byl jmenován
císařským architektem a na kontě měl celou řadu krásných barokních staveb, namátkou
paláce na Malé Straně a obdivovanou
Vrtbovskou zahradu v
Praze, vedl dostavbu
piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v
Litomyšli a v době, kdy probíhaly hlavní práce v Krásném Dvoře, stavěl také pro
rod Kinských Karlovu Korunu, zámek u
Chlumce nad Cidlinou.
Projekt Krásného Dvora se během stavby mírně měnil: přízemní křídla svírající nádvoří se stájemi a byty se na přání hraběte Františka Josefa Černína prodloužily o další konírny, komory na postroje, kolnu na kočáry a obydlí pro vrátného. Vymyšlené to ale bylo skvěle, protože vnější podoba zámku se do dnešní doby téměř nezměnila.
První krajinářský park v Čechách
Co se naopak měnilo výrazně a od základů byl
park. Podle barokního diktátu byl
zámek Krásný Dvůr zakomponovaný do okolní krajiny a stal se jejím pomyslným středem: pouhým pohledem a zejména na mapách dodnes rozeznáte zbytky několika alejí, které se od vstupu do zámeckého čestného dvora vějířovitě rozbíhaly do okolí. Velkou změnou prošel zámecký areál v letech 1783 až 1793, kdy hrabě Jan Rudolf Černín změnil blízkou oboru v
rozsáhlý přírodně krajinářský park, první svého druhu v Čechách. Na téměř stohektarové ploše roste přes sto druhů původních domácích dřevin, unikátem mezi nimi pak je
torzo Goetheova dubu. Jeho věk se odhaduje na tisíc let a patří tak mezi nejstarší stromy v Čechách.
Podle tehdejší módy park doplnila
řada romantických staveb: některé zkrášlily volné plochy, jinde posloužily jako dominanty na koncích parkových průhledů. Drobné úpravy se dotkly také zámku: hrabě Černín dal před jižní a severní průčelí hlavní budovy přistavět dvě nová schodiště, postupně přibyly i letní a zimní jízdárna, psinec a oranžerie.
Dlouhá procházka parkem v Krásném Dvoře
Řada romantických staveb se v parku dochovala dodnes, pokud je ale chcete poznat všechny, vyplatí se
pohodlné boty, dobrá mapa anebo mobilní průvodce: získáte tak spousty fotografií, historických vyobrazení, plánů parku, videí z dronu i hudebních nahrávek.
K oblíbeným zastávkám patří kromě
Glorietu také
francouzská zahrada a
ptačí voliéra (kdysi stávala na ostrově a vedly k ní tři můstky), vyhlídkový novogotický
Templ,
Panův templ a nedaleký vodopád, označovaný též
Velké kaskády,
Čínský pavilon, Lusthaus, Holandský domek a
Obelisk. Monumentální čtyřboký 26 metrů vysoký jehlan, jehož vrchol mělo původně zdobit zářící slunce, stojí na konci
1100 metrů dlouhé rovné cesty zvané Mílovka.
Jedním z nejzajímavějších míst bylo boční údolí, dnes nazývané
Poustevníkova rokle. Původně se mu říkalo Ráchel a řada zdejších zákoutí už dávno zanikla. Bývala tu
poustevna, která zvenčí vypadala jako mechem obrostlá jeskyně. Měla napodobit hrad loupeživých rytířů, ovšem uvnitř se ukrýval útulný interiér s nábytkem a krbem. Podzemní chodba vedla k
hrázděnému kostelíku, přes potok vedl
most zvaný Čertova lávka a na konci údolí dodnes najdete zbytky
skalní hrobky se sarkofágem.
Novogotické stavby v krásných parcích
Čím je unikátní drobná stavba, stojí na nejvyšším místě krásnodvorského parku? Templ zvaný též rozhledna totiž je vůbec první novogotickou architekturou na českém území a zároveň nejstarší rozhlednou ve střední Evropě. Stavět se začal v roce 1793 a na návrhu se údajně významným způsobem podílel samotný Jan Rudolf Černín, zakladatel parku.- Stavba má krásná vitrážová okna a z vyhlídky jsou vidět hlavně Krušné hory, Doupovské hory a okolí Podbořan.
- Templ od samého začátku sloužil jako vyhlídka a později také jako připomínka úspěšného generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska v roce 1813; jeho sochu z roku 1847 si prohlédnete v interiéru. Po obnově je v Templu umístěna výstava o krajinářských parcích a zahradách, přístupná společně s vyhlídkovým ochozem.
A kam se vydal seriál #světovéČesko? Do místa, které vynechá málokdo z těch, co se vypraví do Petrohradu: Petrodvorcům / Peterhofu se říká ruské Versailles. Impozantní palác doplňuje rozsáhlý park s množstvím fontán (údajně byste jich tu napočítali na 170) a hlavně Velkou kaskádou, souborem sedmi desítek fontán doplněných pozlacenými sochami.- Park v Petrodvorcích byl skutečně navržen podle Versailles, v jeho východní části vznikl v 19. století Alexandrovský park. Právě tady stojí pravoslavný kostel sv. Alexandra Něvského, stavba v novogotickém slohu, připomínající Templ v Krásném Dvoře. Před ruskou revoluci 1917 fungoval jako soukromý rodinný kostel ruských carů. Interiér byl poničen za druhé světové války, obnova byla dokončena až v roce 1998.