Výstavbu parku v Krásném Dvoře ovlivnily jednak botanické záliby Jana Rudolfa Černína a potom také cesta po západní Evropě, kterou podnikl v roce 1779. V té době se do Evropy začal šířit z Anglie nový sadovnický směr, podle kterého měla být přirozená krajina přivedena až k nejbližšímu okolí budov. Právě na podmínce přirozené, lidskou rukou uměle nemodelované krajiny je založena podstata přírodně krajinářského parku.
Podle tehdejší módy byl oživen řadou romantických staveb, které zkrášlují volné plochy nebo ukončují různé průhledy parkových partií. Z hlediska dendrologického najdete v parku přes 100 druhů dřevin, a to výhradně původní domácí nebo zdomácnělé druhy. Roste zde řada prastarých dubů, buků, lip, jírovců, platanů, javorů a olší. Nejvýznamnější je tzv. Goethův dub (dnes již torzo), jehož věk se odhaduje na 1000 let a patří tudíž mezi nejstarší stromy v Čechách.
Za zmínku stojí také tzv. francouzská zahrada, umístěná za východní částí zámku. Parter je řešen vodní nádrží a travnatými plochami, které zdobí velké tisy a menší buxusy. Zámecký park v Krásném Dvoře si bezesporu svou jedinečností a nádherou, kterou poskytuje celý rok, získává stále více nadšených návštěvníků. Jeho rozloha činí téměř 100 ha.