Úvod > Výlety > Cesty poznání > Po pražských stopách velkých barokních skvostů architekta Kaňky

Po pražských stopách velkých barokních skvostů architekta Kaňky

V roce 2016 uplynulo 250 let od smrti Františka Maxmiliána Kaňky, jednoho z nejvýznamnějších českých barokních architektů. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na stavby, které nesou jeho rukopis – a připravte se na pořádnou jízdu, protože pracovní tempo pana Kaňky bylo zdrcující.
Muž, který dal společně se Santinim a otcem a synem Dientzenhoferovými tvář českému baroku, byl zřejmě workoholik. S žádným jménem se totiž nesetkáte na tolika místech a tak různorodých projektech, jako právě s Františkem Maxmiliánem Kaňkou.
 

Pražan křtěný Vltavou

Zámek HlubokáNarodil se 19. srpna 1674 v Praze na Starém Městě, míval velký dům s prosperujícím pivovarem v Dlouhé ulici a na Starém Městě také v červenci 1766 ve věku 91 let zemřel. Zčásti se vyučil u svého otce, zčásti u Pavla Ignáce Bayera, který se například podílel na barokní přestavbě zámku Hluboká anebo na stavbě kostela Panny Marie na Chlumku v Luži. Podnikl studijní cestu do Itálie, pobýval i ve Vídni a po návratu do rodného města se pustil do vlastních projektů. Do roku 1734, kdy ještě před dovršením šedesáti let Kaňka udělal tečku za svou kariérou a nadále se věnoval jen rodině a péči o rozsáhlý majetek, stihnul neuvěřitelné množství práce.

Času měl rozhodně víc než například Dientzenhoferové; na rozdíl od nich se totiž věnoval hlavně projektování, ale už dál nevedl své stavby jako stavitel. Jeho jméno nacházíme rovněž u staveb, které zahájili jiní, namátkou Giovanni Battista Alliprandi či Jan Blažej Santini, a Kaňka po jejich smrti stavby dokončil. Často také není jasné, komu připsat autorství té které stavby – otazníky se dodnes vznáší například nad Zrcadlovou kaplí Klementina. Nikdo nedokázal přesně určit, zda jejím autorem byl František Maxmilián Kaňka anebo Kilián Ignác Dientzenhofer.
 

Šlechtické rody i církevní řády

Zámek LoučeňKlientelu měli všichni slavní architekti stejnou, zaměstnávaly je zejména šlechtické rody a církevní řády. Kaňka pracoval často pro rod Černínů, a to od úprav Černínského paláce na Hradčanech přes zámek ve Vinoři a dva paláce na Malé Straně až po kapli v zahradním paláci ve Vídni. Pro rod Kinských projektoval zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou. Pro Valdštejny navrhnul zámek a kostel v Loučeni a opravoval románsko-gotickou baziliku sv. Prokopa v Třebíči; Kaňkovým dílem je barokní síťová štuková klenba, která nahradila zchátralé stropy. Pro pány Vrtby se ujal přestavby zámku Konopiště a projektoval Vrtbovskou zahradu na Malé StraněPraze, považovanou za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad střední Evropy. Pracoval také pro církevní řády – jeho dílem jsou například chrám Nalezení sv. KřížeLitomyšli pro piaristy, dostavba pražského Klementina pro jezuity a část kláštera na Zbraslavi pro cisterciáky.
 

Kaňka, Braun a Bolfánek

Rozhledna BolfánekMezi důvěrné Kaňkovy přátele patřil Maxmilián Bernard Braun, který se jako sochař podílel na téměř dvou desítkách jeho staveb v Praze i na venkově. Společným dílem byly vedle Vrtbovské zahrady také kostel sv. Klementa v Klementinu (mimochodem se 190 „kousky“ vůbec největší kolekce Braunových soch na jediném místě), Černínský palác na Hradčanech nebo HospitalKuksu. Kaňka rovněž navrhoval sokly pod Braunovy sochy na Karlově mostě a celkovou koncepci morových sloupů.

Mezi málo známé skvosty a výsledky jejich spolupráce patří pomník císaři Karlu VI., jemuž chtěl hrabě František Antonín Špork původně postavit sochu na Karlově mostěPraze. Záměr se nezdařil, a tak je výsledkem císařův pomník obohacený o sloupový baldachýn s výjevem vidění sv. Huberta, stojící v polích nedaleko středočeského Hlavence.

Ne všechny Kaňkovy práce se dochovaly; jeho dílem byl například barokní kostel sv. Wolfganga nad Chudenicemi poblíž Klatov. Poutníkům sloužil pouze šedesát let, než roku 1786 přišla osudová rána v podobě dekretu císaře Josefa II. o zrušení filiálních kostelů. Na začátku 19. století byl zbořen a zbyla z něj jen věž, která dnes slouží jako rozhledna zvaná Bolfánek.
 

Okruh po pražských památkách

Praha pohled ze zahrad pod HrademPokud byste chtěli poznat Kaňkovo dílo, nejkomplexněji si ho můžete prohlédnout právě v hlavním městě. Náš okruh začíná na Starém Městě u kostela svatého Salvátora a pokračuje Týnskou uličkou na Staroměstské náměstí k měšťanským domům U kamenného beránka a U zlatého jednorožce. Další Kaňkovo dílo dům U zlatého supa najdete trošku bokem na začátku Celetné ulice. Křivolakými uličkami Starého Města se dostanete k dalšímu skvostu, na kterém se Kaňka podílel, a to ke kostelu sv. Jiljí. Potom se přesuneme ke Klementinu, kde Maxmiliána Kaňku připomíná nový portikus přestavěného kostela sv. Salvátora.

Mánesovým mostem se dostanete na druhou část Vltavy pod Pražský hrad a k Malé Straně. Tady můžete obdivovat honosná šlechtická sídla - palác Thurn-Taxisů, Pálffyovský palác a Fürstenberský palác se zahradou. Na Hradčanech je jeho dílem Černínský palác, Ledeburská zahrada, zahrada Na Valech a Královská zahrada. Na Malé Straně určitě navštivte Vrtbovskou zahradu.

Újezdem a po mostě Legií překročíte opět Vltavu, tentokrát do Nového Města. Tady stojí z Kaňkových děl za podívání palác Lažanských, palác Mladotovský (Faustův dům), chrám sv. Kateřiny Alexandrijské nebo kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Albertově.
Celý popis