Rodové jméno Černínů údajně vzniklo za dramatických okolností a místem děje byla černá kuchyně tvrze v západočeských Chudenicích. V dávných dobách vpadli do tvrze nepřátelé a všechny její obyvatele vyvraždili. Masakr přežilo jen miminko, dědic pána tvrze, kterého chůva na poslední chvíli ukryla v komíně černé kuchyně. "Aj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl!" pravil údajně některý z věrných služebníků poté, co vytáhl umouněné mimino z komína. A stejně jako z mimina vyrostl mladý muž, postupem času se z černého stal Černín a z chuděnce Chudenice. Je tu ovšem ještě verze další a mírumilovnější, která tvrdí, že jeden z předků měl zkrátka tmavou pleť.
Starý zámek, slavní rodáci a přítel rodiny
Ať tak či onak, malebné pošumavské městečko Chudenice drží jeden hezký středoevropský rekord: Černínové vlastnili zdejší sídlo nepřetržitě více než 700 let. Koncem 16. století nechal Humprecht Černín přestavět starou gotickou tvrz na pohodlný renesanční zámeček.
Při jeho prohlídce se seznámíte nejenom s dějinami rodu Černínů, ale také s nejproslulejším chudenickým rodákem Jaroslavem Kvapilem, někdejším dramaturgem, režisérem a ředitelem Národního divadla v Praze. V interiérech takzvaného Starého zámku najdete i Muzeum Josefa Dobrovského, který dětství prožil v nedalekém Horšovském Týně a v Chudenicích pobýval na sklonku života.
Na rozhlednu a do Americké zahrady
Od Starého zámku v Chudenicích vás modrá turistická značka dovede k vrchu Žďár, na jehož vrcholu stojí rozhledna Bolfánek. Kdysi tu bývala kaplička, později přebudovaná na kostel. Za vlády císaře Josefa II. byl kostel zrušen a začal chátrat. Dnes z něj zbyla pouze věž, podle starého zasvěcení sv. Wolfgangovi něžně nazývaná Bolfánek. Z vrcholku můžete spatřit nejvyšší šumavské vrcholy s Javorem a Čerchovem, kopce Českého lesa i celého Plzeňského kraje, za dobré viditelnosti zahlédnete i vzdálené vrcholky Alp.
Když se vydáte po naučné stezce, která se klikatí okolním lesoparkem, dojdete k empírovému zámečku Lázeň a také do Americké zahrady. Tak se nazývá malebné lesní arboretum, které roku 1842 založil Evžen Černín. Název Americká zahrada prý poprvé probleskl mezi řádky v Černínově deníku; 20. září 1844 si hrabě po prohlídce zahrady zapsal, že tuto školku s převahou dřevin ze severní Ameriky nazval chudenický vrchní Jílek Americkou partií. Pozornost si zaslouží zejména douglaska tisolistá, která sem byla dovezena jako tříletá sazenice z Flottbecku u Hamburku a je zřejmě nejstarším stromem svého druhu na evropském kontinentě.
Poznejte Chudenice, prožijte setkání s historií rodiny Černínů, užijte si výhled z rozhledny Bolfánek a kochte se krásou Americké zahrady.
Rozhledna Bolfánek se nachází na vrchu Žďár, který je součástí pošumavského městečka Chudenice.
Americká zahrada byla založena v roce 1842 Evženem Černínem. Nazvána byla podle převahy dřevin ze severní Ameriky.
Jaroslav Kvapil, proslulý dramaturg, režisér a ředitel Národního divadla v Praze, je jedním z nejvýznamnějších rodáků spojených se Starým zámkem v Chudenicích.
S Chudenicemi je spojen rod Černínů, dramaturg Jaroslav Kvapil a historik Josef Dobrovský, který zde také na sklonku života pobýval.
V Americké zahradě roste douglaska tisolistá, která je nejstarším stromem svého druhu na evropském kontinentě.
Kromě Americké zahrady a Starého zámku můžete navštívit Lázeň, empírový zámeček, který je součástí naučné stezky.
Legenda praví, že jméno Černín vzniklo poté, co bylo miminko ukryto do komína černé kuchyně během dramatické události, kdy byla tvrz napadena nepřáteli.
Rod Černínů vlastnil zámek v Chudenicích nepřetržitě více než 700 let.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.