Úvod > Aktuality > #světovéČesko a přehlídka slavných šikmých věží
Památky

#světovéČesko a přehlídka slavných šikmých věží

  • Vydáno1. října 2020
Na šikmou věž v italské Pise se jezdí dívat kdekdo, ale víte, že podobné krasavice, vychýlené z původní osy, máme i v Česku? Najdete je jak ve velkých městech jako jsou Ústí nad Labem, Domažlice nebo Praha, tak na vesnicích a dokonce i na zámcích.

Dvě šikmé věže: česká nejšikmější v Ústí nad Labem a evropská nejšikmější v německém Suurhusenu

Ústí nad Labem
Suurhusen
Se seriálem #světovéČesko jsme už na šikmou věž šplhali, a to v Českých Budějovicích na Černou věž. Ze své osy je vychýlená o 36 centimetrů, což je při výšce 72,29 metru od prahu v přízemí ke korouhvi vlastně docela málo – přesto prý je náklon patrný při obyčejném pohledu bez speciální techniky. Nejlépe je prý vidět z jihovýchodního rohu náměstí Přemysla Otakara II., tak si to dojděte ověřit.
 

Rekordmanka z Ústí nad Labem

Ještě před pár lety se psalo, že v Ústí nad Labem sice mají čtvrtou nejnakloněnější věží v Evropě, ale radnice takovou kuriozitu nijak nevyužívá. Všechno už je jinak: výhled z 65 metrů vysoké věže gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města si může dopřát každý, kdo dokáže vyšplhat nahoru. Ne každému ale pohled z výšky udělá dobře: věž, která se po bombardování města na konci druhé světové války o více než dva metry odklonila od svislé osy, je nejšikmější u nás a v Evropě jí patří čtvrtá příčka. Chrám z 12. století získal dnešní podobu při přestavbě na přelomu 19. a 20. století podle návrhu architekta Josefa Mockera, autora dostavby pražské katedrály sv. Víta. To ale ještě byla věž rovná, o dva metry z osy se vychýlila až po americkém bombardování na sklonku druhé světové války. Poblíž tehdy vybuchly tři bomby, čtvrtá, nevybuchlá proletěla střechou. K zemi šla celá jihozápadní část chrámové lodi a stejný osud hrozil i věži, ale tu se podařilo zachránit.
 

Další šikmé kostelní věže

Pro siluetu chodských Domažlic je typická válcová městská věž na hlavním náměstí, která je s 56 metry výšky stejně vysoká jako její šikmá kolegyně v Pise. Náklon má menší, „jen“ 59 centimetrů, a je prakticky neviditelný. Důvody byly ale stejné v Itálii i na Chodsku: stavitelé podcenili měkké podloží a vyhloubili příliš mělké základy. Je to ale jediná věž u nás, kde můžete vyšplhat nahoru a odklon o pár desítek centimetrů si vychutnat z výšky.
Už zdálky jsou nápadné věže dvou kostelů v Plaňanech na Kolínsku. Dnešní městys totiž kdysi ležel na kupecké trstenické stezce a jeho význam byl mnohem větší než dnes. Cennější a starší je románský kostel Zvěstování Panny Marie, milovníky kuriozit víc zajímá ten novější, novogotický kostel Narození sv. Jana Křtitele. Jeho věž je vychýlená téměř o jeden metr; prý proto, že stavitel škudlil na materiálu a použil levnou, zvětralou žulu místo kvalitnějšího kamene z plaňanského lomu.

Svou šikmou věž má i jižní Morava, a to v Horních Dunajovicích na Znojemsku: u věže kostela Nejsvětější Trojice byste mezi základnou a nejvyšším bodem našli odchylku větší než jeden metr. Na vině je hrobka a podzemní chodby, které se pod její vahou postupně propadaly a sesedaly. Od svislé osy se lehce odchyluje i věž kaple Narození Panny Marie v rohu ohradní zdi na zámku Kratochvíle.
 

Šikmá věž v Kutné Hoře

Skvěle utajenou šikmou věž mají v Kutné Hoře: je součástí Sankturinovského domu na Palackého náměstí, v němž sídlí například informační centrum či alchymistická dílna. Vidět ji můžete zezadu, tedy z Vladislavovy uličky a parku U Tří pávů. Lehce zešikma stojí i kostel Všech svatých se slavnou kostnicí v městské části Sedlec; nakláněl se už začátkem 18. století, kdy jej společně s blízkým chrámem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele obnovoval architekt Jan Blažej Santini. Aby náklon zastavil, Santini ke hřbitovnímu kostelu přistavěl jednoduchou předsíň coby podpěru. Stavba je však stále vychýlená bezmála o půl metru, což je patrné třeba při pohledu z boku ze Zámecké ulice.

Nebýt prozíravosti stavitelů gotického kostela sv. Jakuba, mohla mít Kutná Hora třetí šikmou věž: v průčelí nejstaršího kamenného chrámu ve městě stojí jen jedna, stavba té druhé se zastavila a dál už nepokračovala. Na vině bylo nevhodné podloží a vykutané chodby stříbrných dolů; nikdo si netroufal odhadnout, zda by se druhá věž jen naklonila nebo rovnou zřítila.
 

Šikmé věže v Praze

Nejméně tři šikmé věže najdete i v Praze. Mírně se naklání například věž kostela Zvěstování Panny Marie Na Slupi; někdy se říká, že podobně jako v Ústí nad Labem i tady za to může bombardování roku 1945, ale věž byla šikmá už dávno předtím. Na vině je patrně podobně jako u jiných staveb pískové podloží a mělké základy.

Také Šítkovská vodárenská věž na nábřeží u Mánesa stojí na písčitém podloží a odklání se od svislé osy o plných 115 cm směrem k jihovýchodu. Víte, že v posledním patře měla tajnou pozorovatelnu?  StB z ní špehovala dům na nedalekém Rašínově nábřeží, kde bydlel Václav Havel.

Ani Pražský hrad není dokonalý, ale na první pohled nic nepoznáte. Jde o věže v průčelí baziliky sv. Jiří. Severní věži se říká Eva; je užší a vychýlená o čtyřicet centimetrů. Jižní věž nazývaná Adam je rovná a mírně širší.
 

Kde se naklánějí věže ve světě?

  • Nejšikmější věž na světě nestojí v Pise, ale u kostela v severoněmecké obci Suurhusen. Přibližně 27 metrů vysoká věž se odklání o 5,07 stupně od své osy.
  • Nejslavnější šikmá věž na světě v italské Pise (Torre pendente) je vysoká téměř 56 metrů, kruhová a postavená z bílého mramoru. Naklánět se začala už krátce po zahájení stavby v roce 1173, a to kvůli mělkým základům v měkkém jílovitém podloží. Odklon o pět metrů se podařilo s využitím moderních stavebních technologií vyrovnat na dnešní přibližně čtyři metry.
  • Hned dvě věže se odklánějí v historickém centru Boloně na náměstí Ravegnana: vyšší, 97 metrů vysoká Asinelli s náklonem 2,2 metru, i menší (a kvůli bezpečnosti dávno snížená) 48 metrů vysoká Garisenda, vychýlená bezmála o tři metry. Podle různých předpovědí se už dávno měly zřítit, ale zatím stojí. Podobných věží v Boloni bývalo zhruba dvě stě, dnes jich zbylo zhruba dvacet. Právě Asinelli a Garisenda prý byly v 60. letech 20. století inspirací pro mrakodrapy World Trade Center v New Yorku.
  • Další šikmou věž, 56 metrů vysokou Reichenturm, najdete na východním okraji historického centra saského Budyšína (Bautzen). Součást městského opevnění z konce 15. století vykazuje odchylku od osy 1,44 metru a dál už se nenaklání, je dokonce přístupná pro veřejnost.
  • Také šikmá věž v polské Toruni se při patnácti metrech výšky naklání o 1,4 metru kvůli jílovitému podloží. Údajně však už dosedla na pevný podklad a dál se nenaklání.
Sankturinovský dům v Kutné Hoře

Sankturinovský dům v Kutné Hoře

Palác s barokní fasádou tvoří dominantu Palackého náměstí. V domě se nachází Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Dvorní domek pro výtvarné workshopy a vzdělávací aktivity i stálá Expozice alchymie a renesančních věd. V přízemí domu najdete informační centrum, prodej suvenýrů a půjčovnu kol.

Černá věž – dominanta Českých Budějovic

Černá věž – dominanta Českých Budějovic

Jednou z dominant Českých Budějovic je Černá věž u náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hlásná a strážná věž a také jako zvonice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem

Ústecký kostel v centru města se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věží v Evropě – na šedesáti pěti metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr k tomu. Může za to bombardování na konci druhé světové války.

Kostel sv. Petra z Alkantary – unikát v Karviné

Kostel sv. Petra z Alkantary – unikát v Karviné

V místě centra původního města Karviná, dnes Doly, najdeme kostel postavený v roce 1736 v barokním slohu, který je zasvěcený sv. Petru z Alkantary. Kostel je známý také pod pojmem "šikmý" kostel v Karviné.

Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

Chrám je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330. Až do 17. století se kostelu přezdívalo Vysoký, podle jeho věže.

Kostel svatého Jana Křtitele v Plaňanech s nakloněnou věží

Kostel svatého Jana Křtitele v Plaňanech s nakloněnou věží

Když v roce 1903 stavěli v Plaňanech kostel sv. Jana Křtitele, stavitel škudlil na materiálu, do základů navezl zvětralý kámen a za posledních 112 let se věž naklonila o 1 metr.

Kostel Zvěstování Panny Marie Na Slupi se šikmou věží

Kostel Zvěstování Panny Marie Na Slupi se šikmou věží

Dnes pravoslavný chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice byl postaven ve 12. Století řádem Servitů, který do Prahy povolal císař Karel IV. Zvláštností kostela je jeho štíhlá věž, která se naklání od svislice o plných 63 cm, což z ní dělá nejvíce nakloněnou věž v Praze.

Hotel Pod šikmou věží

Hotel Pod šikmou věží

Hotel pod Šikmou Věží je jedinečný svou polohou přímo v centru Prachovských skal v Českém ráji – 5 km od Jičína, 95 km od Prahy.

Šítkovská vodárenská věž v Praze

Šítkovská vodárenská věž v Praze

Jedna z nejstarších pražských vodárenský věží je právě Šítkovská zvaná také Hořejší novoměstská. Nalézá pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes.

Další aktuality

Užijte si zábavu na Řípské pouti 2024

Přijďte se pobavit na Řípskou pouť pod slavným Řípem! I letos bude plná atrakcí, stánků a skvělých programů. Pouť bude probíhat od 26. do 28. dubna na úpatí hory Říp v osadě Rovné, za obcí Krabčice.
Ústecký kraj | Zážitky

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Ústecký kraj

Místa, kam jste ještě nezavítali a kde nebudete čekat v dlouhých frontách před pokladnami, najdete také v Ústeckém kraji. Rodiny s dětmi i fanoušky historie a techniky potěší výlety do Podkušnohorského technického muzea, na hrad Tolštejn i zámky Velké Březno a Stekník anebo k přehradě Fláje u Českého Jiřetína. Útrobami duté pilířové přehradní hráze se nikde jinde v Česku neprojdete, je jediná svého druhu u nás. Objevte jedinečné dosud málo navštěvované památky, například – Mederův dům v Žatci s historickou expozicí a Cisterciácký klášter Osek.
Ústecký kraj | Památky

Výlety plné popela a lávy: jak dobře znáte naše sopky?

Místa, kde bublá žhavá láva a vzduch je plný popela v Česku sice nenajdete, zato ale vyhaslých vulkánů máme celou řadu. Stačí se vypravit do Doupovských hor anebo se rozhlédnout se po typických kuželovitých vrcholcích Českého středohoří, sopky najdete také u Bruntálu a u Chebu.
Ústecký kraj | Příroda

Historickým městem roku 2023 se stal Žatec

Historickým městem roku 2023 je Žatec v Ústeckém kraji. Vítěz celostátního kola soutěže byl slavnostně vyhlášen 18. dubna 2024 v centru Pražská křižovatka u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel. Krásné historické město na řece Ohři určitě stojí za návštěvu. Kudy z nudy vás sem proto zve na výlet.
Ústecký kraj | Památky

Jezero Most se chystá na Olympijský festival

V roce 2020 otevřený rekreační areál u jezera Most se chystá na Olympijský festival, který se bude konat v souběhu Olympijských her v Paříži 2024, tedy od 26. července do 11. srpna. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat, na co se můžete těšit.
Ústecký kraj | Příroda

10 nejkrásnějších míst Národního parku České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko je nádherným místem skalních měst se zajímavými pískovcovými útvary. Jedná se o nejmladší národní park České republiky, který byl vyhlášen 1. ledna 2000. Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko – Růžovský vrch (619 m.n.m.) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m). Symbolem parku se stala monumentální Pravčická brána, největší přirozená skalní brána Evropy.
Ústecký kraj | Příroda

Lokomotiva Ušatá vyrazí do Žatce – přijďte se svézt!

V sobotu 6. dubna 2024 se uskuteční první veřejná jízda vlaku NTM v čele s parní lokomotivou 464.102 „Ušatá" z roku 1940, která v loňském roce prošla generální rekonstrukcí za podpory finančních prostředků Evropské unie. Vlak pojede po trase Ústí nad Labem–Teplice v Čechách–Bílina–Most–Chomutov–Žatec a zpět. Cílem jízdy je město Žatec, kde bude probíhat bohatý doprovodný program k zahájení turistické sezóny 2024.
Ústecký kraj | Zážitky

Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích zahajuje sezónu pro všechny zahrádkáře, chalupáře, pěstitele i kutily

Výstava Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích nabízí návštěvníkům oblíbený tradiční sortiment jako je sadba, květiny, cibuloviny, zahradní nářadí, zahradní technika, zahradní nábytek, hnojiva, postřiky, potraviny, přírodní léčiva a řadu dalšího. První jarní výstava je zaměřena na všechny zahrádkáře, chalupáře, kutily, zahradníky a milovníky přírody. Výstava probíhá v pěti dnech od 3. 4. do 7. 4. 2024 a otevřena je denně od 9 do 17 hodin.
Ústecký kraj | Životní styl