Úvod > Aktuality > #světovéČesko aneb jako Rudolf II. vyšplhejte 225 šikmých schodů na Černou věž v Českých Budějovicích
#světovéČesko aneb jako Rudolf II. vyšplhejte 225 šikmých schodů na Černou věž v Českých Budějovicíc
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko aneb jako Rudolf II. vyšplhejte 225 šikmých schodů na Černou věž v Českých Budějovicích

Vydáno 10. července 2021
Šikmé věže zdaleka nejsou jen v italské Pise, i u nás byste jich napočítali docela dost. Legendám nevěřte, v jejich náklonu rozhodně nemají prsty čerti, andělé ani jiné čáry: většinou je zavinilo příliš měkké podloží, mělké základy nebo náhody. Někde je zešikmení vidět lépe, jinde hůře. Nakonec nic vám nebrání zajet si to ověřit na vlastní oči: třeba k Černé věži do Českých Budějovic.

Díky krásným výhledům Černá věž patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Budějovicka

Černá věž v Českých Budějovicích
Šikmá věž v italské Pise
Někteří domácí z Českých Budějovic i přespolní výletníci tvrdí, že náklon Černé věže je skutečně patrný při obyčejném pohledu bez speciální techniky. Nejlépe je prý vidět z jihovýchodního rohu náměstí Přemysla Otakara II., tak si to dojděte ověřit. Věž je vychýlená ze své osy o 36 centimetrů, což je při její výšce 72,29 metru od prahu v přízemí ke korouhvi vlastně docela málo: například slavná šikmá věž v Pise je o šestnáct metrů nižší a vyklání se o plné čtyři metry.
 

O stavitelích a kameníkovi

Budějovičtí jsou na svou Černou věž náležitě pyšní a během staletí ji stihli ověnčit spoustou pověstí: třeba o tom, že když se v letech 1549—1577 stavěla, vedlo k ní lešení až z Rudolfova. Ve skutečnosti se hlásná a strážná věž sloužící jako zvonice i reprezentační symbol města stavěla podobě jako jiné věže. Kámen na stavbu pocházel z městského lomu u Ohrazení; tam se hrubě opracoval, na čisto je až pod věží přitesávala kamenická huť mistra Tomáše Jarolíma.

Kvůli složitým hydrogeologickým poměrům se do podloží pod základy zarážely dubové piloty (takže máme jasno, kde hledat důvod dnešního náklonu) a na stavbě věže se vystřídalo několik stavitelů. Prvním byl Hans Spatz, někdy uváděný jako Giovanni Spatio; v roce 1555 rozestavěnou věž převzal stavitel Lorenc, od roku 1565 pak vedl stavbu Vincenc Vogarelli. Mimochodem, dochoval se záznam o sporu mezi Vogarellim a kameníkem Jarolímem, který podle stavitele dělal pod věží nepořádek a bránil tím klidnému průběhu pohřbů. Pod věží a kolem kostela se totiž rozkládal hřbitov. Jarolím protestoval, Vogarelli se nakonec omluvil a kamenického mistra si prý udobřil pintou vína.
 

Zvony, byt věžného a otvírací doba

Věž byla založena na čtvercovém půdorysu o hraně 11,6 metrů a rozdělena do devíti podlaží. V šestém a sedmém jsou zavěšeny zvony. Kraluje jim téměř 3,5 tuny vážící Bumerin z roku 1723. Vznikl přelitím asi o tunu těžšího jmenovce z 1507, který býval zavěšený ve staré hodinové věži gotického kostela svatého Mikuláše. Ta se nedochovala, v 17. století ji společně s kostelem zničil požár. Další zvony se jmenují Marta, Octava, Maria a Stříbrný, nejmladší je Budvar z roku 1995.

V devátém podlaží měla byt rodina věžného. Ten dbal na běžnou údržbu věže a hlásil i pohyby vojsk a případné požáry; dokud neexistovalo telefonické spojení s hasičskou stanicí, podezřelý oheň či kouř údery se ohlašoval údery do zvonu. Na starosti měl i hlášení předpokládaného počasí a času. K jeho měření sloužily hodiny, poprvé instalované roku 1606.

Díky krásným výhledům Černá věž patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Budějovicka; na vyhlídkový ochoz 46 metrů nad zemí je potřeba zdolat 225 převážně dřevěných schodů. Otevřeno je denně od 10 do 17.45 a vstupné stojí 40 Kč.
 

Nakloněné věže aneb víte že…?

  • Dne 18. prosince 1576 si Černou věž prohlédl budoucí císař Rudolf II. při své návštěvě Českých Budějovic. Věž v té době už byla dokončená a není vyloučeno, že Rudolf patřil k prvním návštěvníkům, kteří po svých vyšplhali až nahoru na ochoz. Důkaz chybí, ale vyloučené to není: Rudolf v té době byl poměrně mladý, ještě nebyl císařem, ale spolukrálem: do smrti jeho otce Maxmiliána II. zbývalo už jen pár měsíců.
  • Makovici pozlatil veřejně na náměstí zlatník Bonifác Riedl, spotřeboval na to 42 holandských dukátů. 7. června 1577 byla 17 kilogramů těžká makovice upevněna na vrchol věže.
  • Stavitel Vogarelli obdržel za svou práci 9 560 míšeňských grošů, za což se tehdy dalo koupit přibližně patnáct domů na náměstí.
  • Iniciátor stavby Černé věže někdejší purkmistr Quirinus se dokončení sice nedočkal, ale viděl ji téměř hotovou: zemřel rok před jejím dokončením.
  • Voda, potraviny a další potřebné věci pro domácnost věžného se vytahovaly nahoru na věž pomocí rumpálu. Občas touto cestou cestovala i domácí zvířata, která rodina chovala nahoře na věži: husy, králíci a někdy i koza či ovce.
  • Věžný měl nižší plat než ostatní zaměstnanci obce, ale měl služební byt (někdy v něm bydlela až dvanáctičlenná rodina) s pokojem s rozlohou 20 metrů čtverečních a kuchyní, o kterou se dělil s ponocnými. Na záchod chodila celá rodina o patro níž do dvou velkých sudů.
  • Šikmá věž v italské Pise (Torre pendente) je vysoká téměř 56 metrů, kruhová a postavená z bílého mramoru. Naklánět se začala už krátce po zahájení stavby v roce 1173, a to kvůli mělkým základům v měkkém jílovitém podloží. Odklon o pět metrů se podařilo s využitím moderních stavebních technologií vyrovnat na dnešní přibližně čtyři metry.
 
 
Železná panna v Českých Budějovicích – nejznámnější mučidlo v České republice

Železná panna v Českých Budějovicích – nejznámnější mučidlo v České republice

Opravdu nejznámější mučidlo, podle kterého je pojmenovaná hradební věž v Českých Budějovicích. Věž ze 14. století se nachází v těsném sousedství Biskupské zahrady na Zátkovo nábřeží při soutoku Malše a Vltavy. Jméno získala podle mučidla, jež bylo podle pověstí ve věži používáno.

Vodárenská věž České Budějovice

Vodárenská věž České Budějovice

Komentované prohlídky Vodárenské věže z roku 1724. Součástí jsou dvě video-expozice o historii vodárenství v Českých Budějovicích, které návštěvníky provedou od založení města až po současnost.

Expozice o Přemyslu Otakarovi II. v Českých Budějovicích

Expozice o Přemyslu Otakarovi II. v Českých Budějovicích

Nová stálá expozice věnovaná Přemyslu Otakarovi II. a jeho době. V části věže Železná panna představí život českého panovníka dokumenty a dobové předměty.

Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích

Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích najdete jedno z největších čtvercových náměstí v České republice i ve střední Evropě. Nese název zakladatele města, kterým byl roku 1265 český král Přemysl Otakar II. Náměstí bylo vytyčeno již při založení města.

Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Chrám sv. Mikuláše byl založen jako farní kostel pro královské město, krátce po roce 1265. Vedle kostela se nacházel městský hřbitov, funkční od založení města až do roku 1874, kdy byl zrušen. V roce 1549 bylo započato se stavbou Černé věže, která sloužila později jako zvonice a strážní věž.

Černá věž – dominanta Českých Budějovic

Černá věž – dominanta Českých Budějovic

Jednou z dominant Českých Budějovic je Černá věž u náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hlásná a strážná věž a také jako zvonice.

Klášter kapucínů s kostelem Sv. Anny v Českých Budě­jovicích

Klášter kapucínů s kostelem Sv. Anny v Českých Budě­jovicích

Klášter kapucínů byl vybudován v letech 1615 – 1621, císařovnou Annou Tyrolskou, chotí Matyáše Habsburského, která uvedla kapucíny do Českých Budějovic roku 1614. Kostel je v duchu kapucínské architektury jednoduchá jednolodní stavba s dvěma kaplemi po severní straně.

Dominikánský klášter v Českých Budějovicích

Dominikánský klášter v Českých Budějovicích

Nejstarší památkou Českých Budějovic je Dominikánský klášter s chrámem Obětování Panny Marie. Klášter byl vystavěn při zakládání města a stal součástí městského opevnění. Zajímavostí je, že jako stavební materiál zde byly použity kromě kamene také cihly.

Rabenštejnská věž – součást městského opevnění Českých Budějovic

Rabenštejnská věž – součást městského opevnění Českých Budějovic

Původně gotická Rabenštejnská věž v centru Českých Budějovic pochází ze 14. století a bývala součástí městských hradeb. Její významnou obrannou funkci připomínají dnes už jen zbytky hradebního ochozu.

Wortnerův dům – pobočka Alšovy jihočeské galerie

Wortnerův dům – pobočka Alšovy jihočeské galerie

Krásně opravený goticko – renesanční Wortnerův dům najdete v ulici U Černé věže v Českých Budějovicích. Měšťanská stavba z poloviny 16. století má charakteristické cimbuří a nárožní věžičky na atice. V interiéru v prvním patře se zachoval dřevěný záklopový strop.