#světovéČesko a kostel sv. Linharta: jediná vzpomínka na zaplavený Mušov

Roviny pod Pálavou mají dlouhou a bohatou historii, jakou se nemůže pochlubit žádný jiný kout naší země. Lidé se tu usadili díky nesmírně bohaté přírodě, která jim dávala vyšší šanci na přežití. Tajemná a jen obtížně přístupná krajina divokých lesů, lesních močálů a tůní, mělkých jezer, nekonečných vodních kanálů a šťavnatých luk kolem meandrujících a měnících se koryt řek Jihlavy, Svratky a Dyje ale v osmdesátých letech 20. století zmizela pod hladinou Novomlýnských nádrží. Společně s nimi zanikla i vesnice Mušov, z niž dnes zbyl jen kostel sv. Linharta. Kdysi stával na nízkém návrší, dnes se jako žalostné memento tiše rozpadá na opuštěném ostrově uprostřed prostřední nádrže vodního díla Nové Mlýny.

Poklady pod vodou

První plány na vybudování Novomlýnských nádrží se objevily už ve 40. letech: měly sloužit především jako ochrana proti povodním, k rekreaci, vodním sportům i chovu ryb. Z několika variant umístění přehrady, která zabírá plochu 32,3 kilometrů čtverečních, nakonec zvítězila ta současná. Definitivní rozhodnutí padlo v šedesátých letech, stavba probíhala od roku 1975 až do roku 1989.

Pod vodou skončila Mariánská jezera u Dolních Věstonic, Strachotínský a Pavlovský luh, i rezervace Pansee, rozsáhlý a těžce přístupný močál poblíž Strachotína a Šakvic, který byl domovem mnoha vzácných živočichů. Zkáze neunikl ani unikátní vrbový les Selská seč, který byl pravidelně osekáván, čímž se vytvářely typické hlavaté vrby. Zmizely i cenné archeologické lokality, do té doby neprozkoumané. Lužním lesem totiž kdysi vedla Jantarová cesta, spojující Pobaltí s Balkánem.
 

Svatý Linhart a „jeho“ kostel

Mušovský kostel vznikl na přelomu 12. a 13. století a byl zasvěcen sv. Linhartovi. Poustevník, mnich a misionář, který žil na přelomu 5. a 6. století, se proslavil četnými zázraky, péčí o nemocné a osvobozováním křesťanských vězňů ze zajetí. Podle některých starousedlíků právě on zachránil mušovský kostel před zbouráním. Ve skutečnosti se za něj postavili památkáři, a tak svatostánek přežil, ovšem zbývajících sto budov, ve kterých žilo zhruba pět set lidí, bylo před napuštěním nádrže zbořeno. Většina starousedlíků odešla do nedalekých Pasohlávek, Pohořelic nebo Mikulova. Ve vesnici však žili spíše starší lidé, kteří nesli stěhování velice těžce.

Kostel dnes stojí uprostřed rozsáhlé vodní plochy jako němý svědek a současně výkřik bezmoci: vzácná památka s románským jádrem by si zasloužila lepší péči. Jeho budoucnost je bohužel předvídatelná: během desítek let postupně chátrá, nevyšel ani žádný z plánů na vybudování expozice mapující historii okolní oblasti. S pevninou ho nespojuje most ani pravidelná lodní doprava, dostat se k němu dá jen v zimě po zamrzlé hladině. Což se vlastně nesmí, protože prostřední nádrž je přírodní rezervace, zimoviště i tažná zastávka pro ptactvo, ale stejně to nikdo nedodržuje.

Atlantská cesta ze Strachotína do Dolních Věstonic

Krajinu takovou, jaká byla před vznikem Novomlýnských nádrží, pamatuje čím dál méně lidí. Dnes okolí Pálavy nabízí jiné zážitky, v nichž je kostel sv. Linharta nanejvýš zajímavou kulisou: na své si tu přijdou rybáři, surfaři i milovníci vína či vyhlídkových plaveb, k přitažlivým místům patří aquapark Aqualand Moravia či Archeopark v Pavlově. Okolí nádrží se dá projet na kole, pěší výlety vedou na Pálavu ke zřícenině hradu Děvičky a bílým vápencovým skalám Děvína.



Jenže nebýt Novomlýnských nádrží, seriál #světovéČesko by vám nemohl nabídnout zajímavost v podobě silnic, které oddělují jednotlivé nádrže. Jsou dvě a zajímavější je ta východněji položená, spojující Strachotín a Dolní Věstonice: nelemují ji totiž stromy a při troše fantazie si tu můžete připadat jako na malé moravské Atlantské cestě.

Skutečná Atlantská cesta / Atlanterhavsveien je součástí silnice číslo 64 v regionu Møre og Romsdal v Norsku. Jde o sestavu mostů, hrází a viaduktů, které spojují řadu ostrovů a ostrůvků mezi pevninou, poloostrovem Romsdalshalvøya a největším ostrovem v oblasti Averøya. Vyhlídková pobřežní cesta je plná úchvatných scenérií a na sedm kilometrů dlouhém nejatraktivnějším úseku mezi osadami Kårvåg a Vevang budete mít pocit, že jedete autem téměř po mořské hladině.

Výlet do moravské Provence

Na chladný sever se vám nechce a raději byste se vydali někam na slunný jih? Pro  #světovéČesko to není žádný problém: při toulkách kolem Novomlýnských nádrží, se zajeďte podívat na levandulovou farmu ve Starovičkách. Mezi tisíci keři levandule lékařské, která se tu pěstuje bez chemického ošetření a slouží k výrobě potravinářských, dekorativních a kosmetických produktů, si budete připadat jako ve francouzské Provence. Navíc uprostřed voňavých levandulových polí můžete ochutnat levandulovou kávu nebo limonádu, levandulovou zmrzlinu a dokonalé dezerty.

• Kostelů na ostrovech je ve světě celá řada, takže seriál #světovéČesko si mohl vybírat. Jako protějšek pro kostel sv. Linharta jsme nakonec zvolili ikonické jezero Bled, ležící na úpatí Julských Alp, jedno z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Slovinska. Jezero s malebným ostrůvkem a hradem na skále se podobá Novomlýnským nádržím: je přitažlivým výletním cílem celý rok v každé roční době a nabízí jak luxusní odpočinek, tak zázemí pro objevování přírody a horskou turistiku.
• Na ostrově uprostřed jezera kdysi bývala byla svatyně slovanské bohyně Živy. V 15. století tu postavili kostel Nanebevzetí Panny Marie, vedle stojí samostatná zvonice.
• Na ostrov se dostanete buď linkovou výletní lodí, která vyjíždí každou celou hodinu z přístaviště pod Hotelem Park, nebo na tradiční loďce „pletna“, která zastavuje na několika míst kolem celého jezera. V půjčovně lodí pod hradní skálou si rovněž můžete půjčit loďku a výlet na ostrov podniknout sami a na vlastní pěst.