Vánoce si většina českých domácností neumí představit bez
tradičních pohádek, které neodmyslitelně patří ke
sváteční atmosféře. Bez těchto pohádek by
Vánoce v Česku zkrátka nebyly úplné. Každá rodina má samozřejmě své vlastní oblíbené příběhy, ale právě tyto tři jsou již tradičním symbolem společně prožívaných svátečních chvil.
Pyšná princezna z jižních Čech
Nejstarší má mít přednost, a tak si první místo zaslouží
Pyšná princezna, pohádka od
Bořivoje Zemana z roku
1952. Hlášky z ní znáte jistě nazpaměť, méně už se ví, že se král Miroslav, princezna Krasomila a filmový štáb se při natáčení dost nacestovali. Symbolem pohádky se stal
jihočeský zámek Hluboká, ale ještě víc si vzpomínky na natáčení hýčkají v
Telči, kde se Pyšná princezna stala
prvním hraným zvukovým filmem z tohoto města.
Také scéna, kde princezna hodí
Miroslavovi při jejich prvním setkání přes bránu míč, má dvě dějiště: zahrada patří
parku na Hluboké, prostor za branou byste museli hledat v
Třeboni. Když se však ve filmu objeví záběr na město krále Miroslava, nejde ani o
Telč, ani o
Třeboň, ale o
Český Krumlov. Scénky z trhu vznikaly na
Piaristickém náměstí v
Českých Budějovicích, pro putování obou hlavních hrdinů Bořivoj Zeman přesunul svůj štáb na opačný konec Čech do
Českého Švýcarska.
Mlýn z pohádky tu stojí dodnes a říká se mu
Dolský mlýn a pro režiséry filmových pohádek patří stále k oblíbeným natáčecím místům (z nových pohádek se tu točily například Ztracený princ a Peklo s princeznou). Známé jsou i
kamenné varhany na
Panské skále u
Kamenického Šenova a pamětníci dokonce vzpomínají, že před lety se dala najít
chaloupka uhlířské rodiny i s milířem. Dnes už po ní nezbyla ani stopa, ale zavzpomínat na ni můžete u
Jetřichovic.
Nestárnoucí klasika pohádka Tři oříšky pro Popelku
O více než dvacet let mladší jsou
Tři oříšky pro Popelku. Legendární zimní pohádka má různé podoby a ztvárnění. Nejoblíbenější filmová pohádka z roku
1973 Tři oříšky pro Popelku (německy Drei Haselnüsse für Aschenbrödel) je československo-německá verze režiséra
Václava Vorlíčka.
Nejznámějším
popelkovským filmovým místem je
vodní hrad Švihov u
Klatov, který si zahrál
macešin statek. V době natáčení byl v žalostném stavu, ale pavlač a
schodiště se stříškou, falešná okna ani brána tu nikdy nestály, filmaři je postavili jen pro natáčení a hned po něm zase zmizely.
V okolí se natáčely také
přírodní scenérie, kterými vás provede
pohádková stezka; například stodolu, kde Popelka ukrývá kouzelné tři oříšky, sad a rybník, ve kterém skončí macecha s Dorou, objevíte v nedalekém
Mezihoří. Jen ten nádherný zámek byste v Česku hledali marně – jmenuje se
Moritzburg, leží kousek od Drážďan a natáčení slavného filmu pravidelně připomínají velké výstavy – i když plesové scény se točily v berlínských ateliérech.
Šumavská pohádka Anděl Páně
Zdálo by se, že
natočit vánoční pohádku není žádný kumšt, ale umění je natočit takovou, kterou by si diváci zapamatovali a přijali za svou. I další vánoční šlágry – Princezna se zlatou hvězdou na čele, S čerty nejsou žerty nebo
Princ a Večernice – už byly poněkud fousaté, když v roce 2005
režisér Jiří Strach natočil další zasněženou pohádku jménem
Anděl Páně.
Je to pohádka pro ty, kteří mají rádi
Šumavu: děj se odehrává poblíž
Kašperských Hor mezi
hradem Kašperkem a
kostelíkem sv. Mořice, kterému místní neřeknou jinak než
Mouřenec. Pro scénky nádvoří s tržištěm filmaři využili
hrad Křivoklát, interiéry se točily na
hradě Český Šternberk. A pokud budete přemýšlet, odkud znáte místa z dvojky, prozradíme vám, že
druhý příběh Petronela s Uriášem se odehrává v
Ledči nad Sázavou a
Českém Krumlově.