Úvod > Aktuality > #světovéČesko a cesta starokladrubských koní ze středověku až do UNESCO
#světovéČesko a cesta starokladrubských koní ze středověku až do UNESCO
"> "> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a cesta starokladrubských koní ze středověku až do UNESCO

Vydáno 10. července 2020 Zážitky
Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi: to jsou Kladruby nad Labem a Národní hřebčín, domov starokladrubských koní. Kde se s nimi seznámíte zblízka a co zatím zůstává běžným výletníkům skryto?

Starokladrubští koně slouží na královských dvorech dodnes, zejména v Dánsku a ve Švédsku

Kladruby nad Labem
Haras National du Pin Francie
Autentická krajina pro chov kočárových koní ve východních Čechách poblíž Pardubic zapsaná v roce 2019 mezi památky UNESCO je svět, kterému vládne zelená, černá a bílá. Zelená je všude: v rovinách podél Labe, v alejích podél cest, na loukách a pastvinách i na klasicistních fasádách Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Ten se specializuje na chov speciálních starokladrubských bílých a černých koní, kteří se v žádném dalším hřebčíně na celém světě nevyskytují. V samotných Kladrubech nad Labem žijí bělouši. O vraníky se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.
 

Jak to bylo kdysi?

Historie chovu koní v Kladrubech nad Labem je zřejmě stejně stará jako historie zdejšího osídlení. V roce 1490 získali pardubické panství Pernštejnové, jeden z nejvýznamnějších rodů českého království. O necelé tři desítky let později navázali na středověkou tradici chovu koní založením speciální koňské obory, kterou roku 1560 zakoupila pro panovníka Česká komora. Císař Maxmilián II. Habsburský tu v roce 1563 založil hřebčín, který roku 1579 jeho nástupce Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína; tento rok je brán jako historické založení hřebčína. Ten se od počátku 17. století specializoval na chov ceremoniálních kočárových koní, určených výhradně pro potřeby císařského dvora.

Starokladrubští koně slouží na královských dvorech dodnes, zejména v Dánsku a ve Švédsku. Starokladrubáky můžete vidět také při různých slavnostech na Pražském hradě, využívá je také jízdní policie v Pardubicích, Ostravě a v Praze. Vynikající jsou i při závodech spřežení a klasické drezuře, pro svou klidnou povahu se také skvěle hodí pro rekreační ježdění a hipoterapii.
 

Návštěva hřebčína

Srdce areálu Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem tvoří hlavní stáje, zámek a kostel, vesměs přístupné s průvodcem. Hlavní stáje představují dokonale uspořádaný klasicistní soubor budov; kromě stáje plemenných hřebců tu jsou stáje chovných klisen i mladých koní ve výcviku, porodny hříbat, jízdárny a dalších stavby. Z hlavního nádvoří vede přes pastviny přímá, více než tři kilometry dlouhá lipová alej, která končí u hlavního vchodu do Františkova dvora. To je odchovna hříbat, kde jsou ustájení mladí koně od odstavu v půl roce až do své dospělosti ve 3,5 letech věku.

Při návštěvě můžete projít stáje, kde se zblízka setkáte s chovanými koňmi, prohlédnete si kočárovnu, postrojovnu, lesovnu se simulátorem jízdy v kočáře a muzeum, můžete vystoupat na rozhlednu a v zámeckých komnatách se vrátit do časů předposledního rakouského císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské.

Novinkou je turistické informační centrum, kromě běžných prohlídek můžete přijet na některou z mnoha akcí, při nichž uvidíte starokladrubské koně zblízka.

Vzhledem k velkému zájmu o prohlídku je pro nákup vstupenek vhodné využít elektronický rezervační systém, dostupný z webových stránek hřebčína. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 16 hodin, prohlídky začínají vždy v celou hodinu. Prohlídka stájí stojí 200/140 Kč, rodinné vstupné 550 Kč; prohlídka kočárovny, postrojovny a muzea 90/60 Kč, rodinné 240 Kč; prohlídka zámeckých interiérů 90/60 Kč, rodinné 240 Kč; prohlídka lesovny 45/30 Kč, rodinné 120 Kč; prohlídka rozhledny 20/10 Kč, rodinné 50 Kč. Vstupné zdarma mají děti do šesti let a osoby nad 80 let.
 

Výlet do krajiny koní

Do krajiny s promyšleným uspořádáním polí, luk, pastvin a lesů, cest, alejí a stromořadí, vodních kanálů a parkových krajinných prvků se můžete vydat na výlet kdykoliv. Podobně jako v parku kolem zámku Veltrusy tady na vlastní oči uvidíte dokonalý typ okrasného statku, ferme ornée, kde jsou v krajině zakomponované okrasné i účelové prvky, určené k chovu kočárových koní. Důležitou roli hraje voda, která krajinu harmonicky doplňuje a vytváří půvabná zákoutí. Není to jen Labe, ale i jezera vzniklá ze slepých ramen řeky, lužní lesy nebo Kladrubský náhon. Vznikl koncem 18. století a společně s Opatovickým kanálem či Semínským akvaduktem patří mezi významná historická vodní díla a technické památky.

Na co se ještě můžete těšit? Třeba na chystaný prohlídkový okruh okolím hřebčína anebo obnovený anglický krajinářský park na Mošnici. Je zajímavým protikladem k přísně geometrické krajině pastvin a právě nyní prochází revitalizací. V roce 1895 jej založil ředitel hřebčína Rudolf Motloch, sloužil k provozování honů a později jako bažantnice.
 

Starokladrubští vraní koně a další hřebčíny

  • Přímo v zámeckém parku ve Slatiňanech stojí hřebčín, založený v roce 1898. Už desítky let se tu chovají starokladrubští vraníci, tedy černí koně. Ti měli na rozdíl od běloušů smůlu: jejich chov byl přerušen a téměř zlikvidován. Obnovit se jej podařilo v roce 1939 v Průhonicích a po druhé světové válce ve Slatiňanech.
  • Francouzskou obdobou kladrubské krajiny jsou dvě místa: oblast ústí Rhôny Camargue, proslavená chovem divoce žijících bílých koní, a Normandie na severu země. Koně tu chovali už Vikingové a najdete tu dodnes činné hřebčíny včetně nejstaršího z přibližně dvou desítek národních hřebčínů Francie, hřebčince s oficiálním názvem Haras du Pin. Vznikl kolem roku 1730, díky jeho kráse se mu říkalo Malé Versailles a vystřídala se tu celá řada plemen koní. Dnes slouží zejména jako chovná stanice pro normandské koby, využívá se i k chovu percheronů, poníků a arabských plnokrevníků.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem – stáje a zámek v Kladrubech nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad Labem – stáje a zámek v Kladrubech nad Labem

Národní hřebčín pod patronací UNESCO zve všechny návštěvníky do nově zrekonstruovaného areálu v Kladrubech nad Labem. Můžete se těšit na prohlídky stájí, zámku, kočárovny a postrojovny, muzea kladrubského chovu koní, do lesovny se simulátorem jízdy v kočáře a také na rozhlednu.

Labská stezka - z Českého Švýcarska až k prameni Labe

Labská stezka - z Českého Švýcarska až k prameni Labe

Labská stezka patří k nejoblíbenějším dálkovým cyklotrasám v Evropě a je součástí sítě evropských cyklotras EuroVelo. Od pramene Labe v Krkonoších (s možnou odbočkou do Prahy) až k Severnímu moři nabízí ca 1.300 km přírodních a kulturních zážitků a to už je pěkná porce i pro dlouhou cyklodovolenou.

Hřebčín Slatiňany - seznamte se s chovem starokladrubských vraníků

Hřebčín Slatiňany - seznamte se s chovem starokladrubských vraníků

V hřebčíně Slatiňany se přes 60 let chová starokladrubský kůň v černé barvě, čili starokladrubský vraník. Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní plemena koní, má španělsko-neapolský původ a vznikl pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - nejstarší a největší hřebčín v České republice i celé Evropě

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - nejstarší a největší hřebčín v České republice i celé Evropě

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším hřebčínem na světě, byl založen roku 1579. Starokladrubští koně, jedinečné české plemeno koní, které si po staletí zachovalo svůj typický barokní zevnějšek, se chovají více než 400 let.

Švýcárna  - Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech

Švýcárna - Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech

V budově Švýcárny u Slatiňan můžete navštívit nové muzeum starokladrubského koně. Můžete si zde prohlédnout dokumenty a exponáty mapující chov koní, kteří byli zapsáni na seznam UNESCO. Část expozice je věnována zachránci plemene Františku Bílkovi.

Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem

Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem

Krajina polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků v okolí Kladrub nad Labem slouží již půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. V červenci 2019 byla tato oblast zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Anglický park ve Slatiňanech s výběhem pro koně

Anglický park ve Slatiňanech s výběhem pro koně

Zámecký park ve Slatiňanech vznikl již na konci 18. století na popud majitele - knížete Karla Auersperga. Park byl menší, neměl oplocení a volně přecházel lesoparkem ve Slavickou oboru. Později zde vznikl vnitřní plot a rybník.

Další aktuality

6.8.
2020
V lázních Bohdaneč léčí tělo i duši zároveň

V lázních Bohdaneč léčí tělo i duši zároveň

Východní Čechy | Lázně a wellness
5.8.
2020
Deset výletů na hradní rozhledny

Deset výletů na hradní rozhledny

Východní Čechy | Památky