Historie chovu sahá až do roku 1579, avšak chov vraníků byl přerušen a v roce 1931 téměř zcela zlikvidován.
Hřebčín Slatiňany je od roku 1992 součástí
Národního hřebčína Kladruby n.L., s.p. Hřebčín Slatiňany má správní středisko, středisko Ústřední evidence chovu koní, čtyři střediska chovu koní, středisko rostlinné výroby a středisko údržby. Správní středisko se nachází v hlavní budově hřebčína. V červenci 2019 byla celá oblast
chovu starokladubského koně zařazena na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Středisko chovu přímo v hřebčíně tvoří
stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volné stáji. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen, ukončený zkouškami výkonnosti a výcvik klisen, určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži. Ke slatiňanskému hřebčínu patří ještě
výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou památkově chráněných uzdění, sedel a postrojů; dále
hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku 3,5 roku, středisko rostlinné výroby ve Škrovádě a středisko údržby.
Z historie hřebčína
Hřebčín Slatiňany byl založen roku 1898 jako zámecký hřebčín. Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů (v zámku se nyní nachází
Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami) a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku.