Seznamte se: 24. února mají svátek Matyáš a Matěj

Už víte, kam vyrazit s rodinou či partou přátel na jarní prázdniny? Pro první děti začnou hned první týden v únoru a pro ty poslední skončí až v polovině března. Právě pro rodiny s dětmi jsme na portálu Kudy z nudy připravili obsáhlý soupis akcí, výstav a míst, kam se v době jarních prázdnin vypravit.

Matějská pouť se koná v areálu Výstaviště Praha od 21. 2. do 12. 4. 2026. Čekají zde na vás tradiční i nové zahraniční atrakce. Pobavíte se ve strašidelném zámku, domě smíchu, u střelnic, na kolotočích, houpačkách, skákacích hradech, houpacích lodích nebo na lochnesce.

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje: takové pranostiky se vztahují k 24. únoru a svatému Matěji. Ten prý skutečně láme zimu, přináší jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh. Společně se svatým Matějem do Prahy přichází Matějská pouť.

Barokní areál s Hospitalem v Kuksu, zámek v Lysé nad Labem anebo půvabný zámeček Bon Repos: všechna tato místa vybudoval rod Šporků. Jeho nejvýznamnějším členem byl František Antonín Špork, který se proslavil také jako mecenáš řady významných umělců.

Centrem rodu Ditrichštejnů býval Mikulov. Jejich rezidencí byl mikulovský zámek, na náměstí stojí Ditrichštejnská hrobka, v Brně na Zelném trhu můžete navštívit Ditrichštejnský palác, další Ditrichštejnské paláce pak objevíte v Praze, a to na Hradčanech a na Novém Městě. Společně s dalšími místy dodnes hlásají do světa moc a slávu šlechtického rodu, který vždy patřil k nejbohatším na Moravě.

Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.

Zámky v Děčíně, Benešově nad Ploučnicí a Klášterci nad Ohří anebo hrad v Ledči nad Sázavou: to byla nejznámější sídla hraběcího a knížecího rodu Thunů. Pocházejí z jižního Tyrolska, kde se o nich první zmínky objevily už v 11. století. Řada členů rodu působila v církevních a státních službách na habsburském panovnickém dvoře, v českých zemích se ale Thunové usadili až v 17. století.

Jedna ze symbolických sedmiček spojuje sedm hlavních ctností. Jejich výčet najdeme v básni Psychomachia římského básníka, právníka a politika Aurelia Prudentia Clementa (348 – okolo 410). Od 6. století a časů papeže Řehoře I. Velikého ale ctnosti také jako protiklad provázejí smrtelné hříchy.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.