Krmení zvířat můžete pozorovat skutečně leckde, ale většinou se odehrává pod dohledem zkušených chovatelů. Existují ale místa, kde můžete buď pro zvířata koupit krmení přímo na místě anebo jim donést něco z vlastních zdrojů.
Krmení za pár kaček
K těm prvním patří třeba
zámek Častolovice, v jehož zahradě najdete mimo jiné
zvěřinec. Děti mají možnost prohlédnout a pohladit si různé druhy domácích i cizokrajných zvířat, například
pštrosy, lamy, poníky, oslíky, kozy, ovce a prasátka, volně potkáte
holuby, perličky a pávy. Oblíbenými mazlíčky jsou
morčata a
zakrslí králíčci, kteří volně hopkají po celém areálu a na noc se vrací do svých příbytků. Zvířata můžete krmit, ovšem pouze
granulemi, které se kupují u vstupu do minizoo.
Za poplatek lze krmit také zvířata v v
zookoutku Arboreta Šmelcovna v
Boskovicích, kde se chovají zakrslá plemena dříve běžně chovaných hospodářských zvířat:
ovce, kozy, králíci, slepice, holubi, morčata a papoušci; otevřeno je tu do poloviny listopadu. Ve
Farmaparku Soběhrdy mají zajímavý systém: když u pokladny zaplatíte 30 Kč, dostanete speciální náramek, podle kterého vás ošetřovatelé poznají. Podle rozvrhu můžete
přicházet k výběhům vybraných zvířat a krmit je pod dohledem zkušených chovatelů; aktuální informace a plánek dostanete v pokladně.
Krmení z domova
Zookoutky, kde je dovoleno zvířata krmit a hladit, objevíte například v
Zahradnickém centru Zobal v
Polici nad Metují, na Komenského náměstí hned vedle
kláštera, krmení se běžně nosí i zvířatům na
farmu Kozodoj u
Karlových Varů, do
dančí obory v
Čeladné, do
obory s daňky a jeleny u
zámku Nové Hrady nedaleko
Skutče anebo do
obory v zámeckém parku v
Blatné. Ve vodním příkopu okolo
zámku se obvykle pohybují
desítky kachen, v oboře zase potkáte
stádo ochočených daňků.
V
Praze můžete donést dobroty muflonům, daňkům, kozám, ovcím, divokým prasatům a dalším obyvatelům
zookoutku v Chuchelském háji, v
Brně pak do
obory Holedná mezi Jundrovem, Kohoutovicemi a Bystrcí. Zdejší mufloni a daňci sice nejsou natolik krotcí, aby si jídlo brali z ruky, ale divočáky v malé obůrce uvidíte při krmení hned za plotem.
Sedmero pravidel pro správné přikrmování
Pokud žijete na venkově, není nic jednoduššího než s dětmi nasbírat kaštany a žaludy a donést je k nejbližším krmelcům – určitě víte, kde je najdete!
- Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvířata jsou trávy, byliny, větvičky a seno; můžete je dávat do krmelce i na zem, zvěř si je najde všude.
- Pozor na kaštany, ve větším množství mohou zvířatům ublížit – a vysvětlujte daňkům, že jich nemají spořádat příliš velké množství najednou, protože jim pak bude špatně. Pokud jich proto máte víc, raději cestu ke krmelci podnikněte několikrát a vždy odsypte jen část.
Z ovoce a zeleniny neublíží jablka a hrušky, švestky, meruňky a další, zvěř ale má ráda i zeleninu, hlavně mrkev, brambory a řepu, pro drůbež můžete přivézt skořápky. Zooparky i velká zoo uvítají vaši nadúrodu dýní a cuket. Pokud se vám letos urodilo větší množství, než stihnete sníst, určitě přebytky vezměte zvířatkům.
- Po pečivu se sice kozy, ovce, mufloni, daňci a další zvířata mohou utlouct, ale musíte dodržet několik zásad: musí být dobře vysušené a nesmí být plesnivé! Sladké nedávejte vůbec, náplně zvířatům ublíží. Nejlepší je předkládat pečivo ve velmi malém množství.
Zašustění igelitovou taškou nebo sáčkem bývá pro ochočená zvířata signál, že přišlo jídlo. Protože při boji o kus žvance se chovají často útočně, mohou vás vylekat tak, že sáček odhodíte na zem a prchnete. Nedělejte to, zvířata hltají a pečivo sežerou i s obalem. Spolknutý kousek igelitu pro ně může vést k pomalé a velmi bolestivé smrti.
- Krmení můžete přinést prakticky do jakéhokoliv menšího zookoutku nebo na kozí farmu. Pokud si nejste jistí, jestli to, co jste přivezli, je v pořádku, zeptejte se v pokladně nebo chovatelů, ti vám poradí nejlépe.