Úvod > Aktuality > Znáte místa spojená s životem a dílem Aloise Jiráska?
Znáte místa spojená s životem a dílem Aloise Jiráska?
"> "> "> "> "> "> ">

Znáte místa spojená s životem a dílem Aloise Jiráska?

Vydáno 23. srpna 2018 Životní styl
Pro někoho nejoblíbenější český spisovatel, pro jiné čtenářsky mrtvý autor, který pouhé otvírání dveří dokázal natáhnout na pět stránek. Od narození milovaného i zatracovaného Aloise Jiráska dnes, ve čtvrtek 23. srpna, uplynulo 167 let. Místa, kde žil a tvořil, pro vás zmapoval portál Kudy z nudy.
Jeho díla známe ze školy a řadu z nich jsme museli louskat v povinné četbě. Od Starých pověstí českých a převyprávěného cestopisu Václava Šaška z Bířkova Z Čech až na konec světa přes husitské romány až po Psohlavce a F. L. Věka. Méně známé jsou knihy z doby pobělohorské, třeba Skály a Skaláci, pro něž čerpal inspiraci v rodném kraji. Víte, kde to bylo?
 

Dva domovy Aloise Jiráska

Krajem, kde byl Jirásek „doma“, byly severní výběžky Orlických hor a okolí tří měst, Náchoda, Police nad Metují a Hronova, kde se roku 1851 narodil jako čtvrté z osmi dětí v rodině rolníka a pekaře. Studoval nejprve na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, posléze na českém v Hradci Králové, kde také roku 1871 maturoval. Měl potíže s matematikou, naopak vynikal v dějepise a přírodopise. Přání studovat malířství se mu nesplnilo, absolvoval filozofickou fakultu na pražské univerzitě. Roku 1874 nastoupil jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnázium v Litomyšli.

Ve městě s renesančním zámkempivovarem, kde se narodil hudební skladatel Bedřich Smetana, v době Jiráskova příchodu už padesátiletý, zůstal čtrnáct let a považoval je za svůj druhý domov. Napsal zde například „náchodský“ román Na dvoře vévodském a Filosofskou historii, ale i celou řadu dalších děl včetně veselohry M. D. Rettigová, ke které ho inspirovala právě Litomyšl.
 

Jirásek a Praha

JirásekPo letech působení ve východních Čechách se Jirásek spolu s rozrůstající rodinou – s manželkou Marií měli syna a šest dcer – odstěhoval do Prahy. Do roku 1899 bydleli v Hálkově ulici, pak na čtyři roky přesídlili na Vinohrady do dnešní Rumunské a v roce 1903 se nastěhovali do domu na rohu Resslovy ulice a nábřeží Vltavy. Dnes tam stojí Jiráskův pomník, který za spolupráce Jaroslava Fragnera vytvořil Karel Pokorný. Jirásek na něm vypadá prý přesně jako v době, kdy učil na gymnáziu v Žitné ulici.

Přepečlivý pan profesor píšící historickou prózu samozřejmě chtěl poznat místa, o kterých psal, a tak cestoval. O prázdninách v roce 1876 dostal stipendium spolku Svatobor a mohl uskutečnit první velkou cestu po Chodsku a Šumavě. Výsledkem byl román Psohlavci, který poprvé vyšel roku 1884. V dalších letech procestoval jižní Čechy, podnikl také výlety na Slovensko a do Uher, k jezeru Bled, do Kostnice a do Itálie, a na sklonku života se léčil v lázních Jáchymov.
 

Skromný autor

Jirásek byl plodný autor, který vydával knihy s železnou pravidelností a byl jmenován čestným občanem Hronova i Litomyšle. Jeho kolega Karel Václav Rais jej popisoval jako hodně uzavřeného člověka, který rozhodně nenosil duši a srdce na dlani; žil tiše, jednal prostě a srdečně, ale „…dál ne o mnoho víc.“ Jeho hry také pravidelně uvádělo Národní divadlo, například roku 1905 měla premiéru pohádková hra Lucerna, český Sen noci svatojánské.

O čtyři roky později Jirásek odešel do penze, ale byl dále činný ve veřejném životě i v literatuře. V jednašedesáti letech dokončil své paměti, roku 1915 zakoupil vilu v Hronově, kde strávil značnou část ze svých posledních let a v roce 1917 jako první podepsal Manifest českých spisovatelů za hájení českých národních zájmů. V dubnu 1918 přednesl v Obecním domě národní přísahu, byl opakovaně navržen na udělení Nobelovy ceny za literaturu. V samostatné Československé republice pět let působil jako člen senátu za národně demokratickou stranu, než mu roku 1925 v další politické i literární činnosti zabránila nemoc. Zemřel v březnu 1930 v Praze a urna s jeho popelem byla uložena na hronovském hřbitově.

Jiráskova chata DobrošovV té době se pod okny Jiráskova bytu právě začal stavět most, který spoji Nové Město se Smíchovem a který dnes nese název Jiráskův. Zdaleka to není jediné místo, které slavného spisovatele připomíná – navštívit můžete například Jiráskovu turistickou chatu s rozhlednou na Dobrošově, po hlavním hřebenu Orlických hor vede Jiráskova stezka a v Hronově se každý rok koná divadelní festival Jiráskův Hronov.
Jiráskův most v Praze

Jiráskův most v Praze

Jiráskův most je sedmý most přes Vltavu směrem po proudu řeky v Praze spojující z Jiráskova náměstí pravobřežní pražské Nové Město a levobřežní čtvrť Smíchov.

Muzeum Aloise Jiráska v Hronově

Muzeum Aloise Jiráska v Hronově

Jiráskovo muzeum v Hronově bylo založeno v roce 1908. Expozice Jiráskova muzea se nachází ve druhém poschodí v průčelí Jiráskova divadla. Expozice je věnována jeho osobnosti a dílu Aloise Jiráska.

Jiráskovo divadlo v Hronově

Jiráskovo divadlo v Hronově

Záměr vybudovat v Hronově divadelní budovu se zrodil po oslavách sedmdesátin Aloise Jiráska v roce 1921. Stavba budovy probíhala v letech 1929 -1930. Slavnostní položení základního kamene proběhlo za účasti Aloise Jiráska.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Vyšehrad - poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad - poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Jiráskovy sady v Hradci Králové

Jiráskovy sady v Hradci Králové

Jiráskovy sady jsou vybudovány na trojúhelníkovém území tvořeném soutokem řek Labe a Orlice. Najdete zde četné vzácné dřeviny, hudební pavilon, zbytky pevnostního opevnění a dřevěný kostelík sv. Mikuláše z počátku 16. století.

Pomník selského povstání v parku u Chlumce nad Cidlinou

Pomník selského povstání v parku u Chlumce nad Cidlinou

Na památku porážky selského povstání v roce 1775 byla v roce 1938 u příležitosti 90. výročí zrušení roboty vytvořena východně od Chlumce nad Cidlinou na malém návrší řečeném Skalka stojící socha rebela.

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Tradiční místo oslav, demonstrací a veřejných shromáždění, na kterém se odehrálo mnoho historických chvil. Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava.

Drtinova rozhledna na vrchu Besedná u Chotilska

Drtinova rozhledna na vrchu Besedná u Chotilska

V malebné krajině Středního Povltaví se po dlouhých desetiletích podařilo obnovit Drtinovu rozhlednu. Původní rozhledna byla na vrchu Besedná (496 m) postavena roku 1926. Nová vyhlídka se dočkala slavnostního otevření o Velikonocích 2015.

Zámek Trhanov u Domažlic - po stopách Lomikara

Zámek Trhanov u Domažlic - po stopách Lomikara

Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.

Pomník Jana Sladkého Koziny na vrchu Hrádek

Pomník Jana Sladkého Koziny na vrchu Hrádek

Pomník Jana Sladkého Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Byl postaven roku 1895, deset let po prvním knižním vydání Psohlavců A. Jiráska. Na podstavci je také umístěna pametní deska Čs. legionářům.

Zřícenina hradu Výrov - Juránkova vyhlídka

Zřícenina hradu Výrov - Juránkova vyhlídka

Hrad stál na skále na soutoku Bohdašínského potoka a Metuje. V místech zříceniny je dnes Juránkova vyhlídka, která skýtá krásné pohledy v každé roční době. Za zříceninou hradu se nachází kaplička zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům.

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Skalní útvary Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.

Naučná stezka Jak se dřív žilo v Machovské Lhotě

Naučná stezka Jak se dřív žilo v Machovské Lhotě

Machovská Lhota, místní část městyse Machova, leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Broumovsko, v údolí mezi Broumovskými stěnami a polským národním parkem Góry Stołowe. Trasa stezky prochází Nouzínem se zvoničkou a bývalou osadou Vostrá hora.

Jiráskův jez a vodní elektrárna v Českých Budějovicích

Jiráskův jez a vodní elektrárna v Českých Budějovicích

Mohutný Jiráskův jez byl postaven v roce 1932 jako regulační stupeň řeky s energetickým využitím vody Vltavy a Malše. Vzdouvá hladinu Vltavy o téměř 5 metrů a jeho součástí je vodní elektrárna.

Po stopách Jiráskovy Lucerny

Po stopách Jiráskovy Lucerny

Naučná stezka prochází krásnou krajinou u Horšovského Týna. Její tvůrci předkládají "důkazy" o tom, že do míst, kudy stezka prochází, umístil A. Jirásek děj své Lucerny.

Muzeum Náchodska

Muzeum Náchodska

Muzeum pohraničního regionu známého jako Kladské pomezí - kraje Boženy Němcové, Aloise Jiráska, bratří Čapků, Josefa Štefana Kubína, Egona Hostovského, Josefa Škvoreckého a dalších velikánů.

Bartoňova útulna v Pekle - restaurace a ubytování ve stylové chatě

Bartoňova útulna v Pekle - restaurace a ubytování ve stylové chatě

Bartoňova útulna se nachází v romantickém údolí Peklo nedaleko Nového Města nad Metují.

Rodný domek Aloise Jiráska v Hronově

Rodný domek Aloise Jiráska v Hronově

Expozice v rodném domě A. Jiráska, literárně i politicky činného ještě za první republiky, kterého zde navštívil prezident TGM, se nachází v Hronově, obci mezi Náchodem a Policí nad Metují. Dům pochází z 18. století a byl založen dědečkem A. Jiráska. Dnes slouží široké veřejnosti jako muzeum.