Obraz Salvátora, neboli Proměněného Krista Spasitele, podle legendy pochází ze sbírek císaře Rudolfa II., odkud jej za třicetileté války uloupila švédská vojska. Náhodou však vypadl z vozu s válečnou kořistí a dostal se až do Chrudimi, kterou mezitím také obsadili Švédové. Legenda uvádí, že o obraz hráli v kostky švédští vojáci, ale jako zázrakem jim začala padat stejná čísla. V návalu zuřivosti se vojáci obraz pokusili zničit, avšak v místech jeho poškození se začala z Kristovy tváře řinout krev. To byl začátek dlouhé řady zázraků a uzdravení spojených s obrazem.

V roce 1676 byl obraz poprvé veřejně adorován a své trvalé místo našel na hlavním oltáři největšího chrudimského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Od konce 17. století se k němu konaly pravidelné poutě. Procesí směřovala k zázračnému obrazu zejména v době morové nákazy. Po ukončení jedné z nich byl v letech 1719-1732 před kostelem vztyčen jeden z nejkrásnějších morových sloupů v Českých zemích. Je zasvěcen – jak jinak – Proměnění Krista a s jeho návrhem prý chrudimským sochařům pomohl slavný architekt Jan Blažej Santini. Během regotizace kostela Nanebevzetí Panny Marie v polovině 19. století bylo upraveno prostranství před průčelím kostela, na němž se dosud nacházelo barokní schodiště s bohatě zdobenou balustrádou a sochami dvanácti světců. Sochy naštěstí nebyly zničeny a sedm z nich dodnes zdobí Novoměstskou kašnu, kterou najdete pár desítek metrů za kostelem.

Salvátorská pouť se v Chrudimi koná každoročně v nejbližší neděli po svátku Proměnění Páně, tedy 6. srpna. Legendu o zázračném obrazu ztvárnili v působivém dioramatu v chrudimském Regionálním muzeu. Najdete tam také kopii salvátorského obrazu z konce 18. století a domnělou třísku ze stolu, na němž prý švédští vojáci hráli kostky.

V turistické sezóně si můžete prohlédnout také interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie s originálem obrazu Krista Spasitele na hlavním oltáři.