Příběh filmu
Poslední aristokratka začíná na sklonku roku 1996 ve chvíli, kdy rodilý Newyorčan Frank (Hynek Čermák) získá díky svým šlechtickým předkům
v restituci zpět dávné rodové sídlo – zámek Kostka. Hrabě František Antonín Kostka z Kostky, potomek emigrantů, se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií (
Yvona Stolařová) a temperamentní ženou Vivien (
Tatiana Vilhelmová) na velký návrat do Čech. Mimochodem – křestní jméno Marie je v rodě Kostků prokleté, protože žádná z jejích jmenovkyň se nedožila více než dvaceti let. Čerství aristokraté jsou
neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast znají jen z vyprávění svých předků, záležitosti spojené s restitucí zámku pro ně řeší právní zástupce Benda (
Vojtěch Kotek).
Po příjezdu rodina zjišťuje, že se
zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou kastelán Josef (
Martin Pechlát), bodrá hospodyně paní Tichá (
Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbář a zahradník pan Krása (
Pavel Liška). Nejblíže v okolí, na sousedním zámku Hvězda, bydlí mladý šlechtic Max (
Zdeněk Piškula) z početného rodu Launů. Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních let, samotní Kostkovi
stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit Kostku zachránit. Ve filmu dále hrají Tatiana Pauhofová nebo Zdenka Procházková. Filmaři ke svému záměru využijí zámky
Lemberk,
Buchlovice,
Rájec-Jestřebí,
Jaroslavice a
Milotice.
Scénář
k Poslední aristokratce na motivy
knižních bestsellerů Poslední aristokratka a Aristokratka ve Varu spisovatele
Evžena Bočka napsal
Jiří Vejdělek, který už má za sebou jednu scenáristickou a režijní adaptaci bestlelleru. Vejdělkovu komedii Účastníci zájezdu podle úspěšné knihy Michala Viewegha vidělo v kinech přes 800 tisíc lidí, herecké výkony v tomto filmu ocenila i porota na MFF Tribeca v New Yorku.