Úvod > Aktuality > Komedie Poslední aristokratka se v těchto dnech natáčí na pěti zámcích
Památky

Komedie Poslední aristokratka se v těchto dnech natáčí na pěti zámcích

  • Vydáno8. února 2019
Režisér Jiří Vejdělek začal natáčet nový celovečerní film Poslední aristokratka v hlavní roli s Hynkem Čermákem, který ve filmu ztvárňuje potomka českého šlechtického rodu Kostků. Filmaři začali natáčet na zámku Lemberk na Liberecku, postupně štáb využije pro natáčení zámky Buchlovice u Uherského Hradiště, Rájec v okrese Blansko, Jaroslavice na Znojemsku a v půlce března natáčení skončí na zámku Milotice v okrese Hodonín. Dva dny budou filmaři točit v Praze.
Poslední aristokratkaPříběh filmu Poslední aristokratka začíná na sklonku roku 1996 ve chvíli, kdy rodilý Newyorčan Frank (Hynek Čermák) získá díky svým šlechtickým předkům v restituci zpět dávné rodové sídlo – zámek Kostka. Hrabě František Antonín Kostka z Kostky, potomek emigrantů, se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií (Yvona Stolařová) a temperamentní ženou Vivien (Tatiana Vilhelmová) na velký návrat do Čech. Mimochodem – křestní jméno Marie je v rodě Kostků prokleté, protože žádná z jejích jmenovkyň se nedožila více než dvaceti let. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast znají jen z vyprávění svých předků, záležitosti spojené s restitucí zámku pro ně řeší právní zástupce Benda (Vojtěch Kotek).

Poslední aristokratkaPo příjezdu rodina zjišťuje, že se zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou kastelán Josef (Martin Pechlát), bodrá hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbář a zahradník pan Krása (Pavel Liška). Nejblíže v okolí, na sousedním zámku Hvězda, bydlí mladý šlechtic Max (Zdeněk Piškula) z početného rodu Launů. Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních let, samotní Kostkovi stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit Kostku zachránit. Ve filmu dále hrají Tatiana Pauhofová nebo Zdenka Procházková. Filmaři ke svému záměru využijí zámky Lemberk, Buchlovice, Rájec-Jestřebí, Jaroslavice a Milotice.

Scénář k Poslední aristokratce na motivy knižních bestsellerů Poslední aristokratka a Aristokratka ve Varu spisovatele Evžena Bočka napsal Jiří Vejdělek, který už má za sebou jednu scenáristickou a režijní adaptaci bestlelleru. Vejdělkovu komedii Účastníci zájezdu podle úspěšné knihy Michala Viewegha vidělo v kinech přes 800 tisíc lidí, herecké výkony v tomto filmu ocenila i porota na MFF Tribeca v New Yorku.
Zámek Lemberk – domov léčitelky sv. Zdislavy

Zámek Lemberk – domov léčitelky sv. Zdislavy

Zámek Lemberk leží v obci Lvová u Jablonného v Podještědí. Součástí zámku byl původně i raně barokní Bredovský letohrádek, který stojí nedaleko. Předchůdcem zámku Lemberk byl středověký hrad, založený snad ve 40. letech 13. století jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy.

Zámek Buchlovice – barokní klenot šlechtických sídel

Zámek Buchlovice – barokní klenot šlechtických sídel

Zámek Buchlovice, ležící nedaleko hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie.

Zámek Rájec nad Svitavou  – architektonický skvost Moravy

Zámek Rájec nad Svitavou – architektonický skvost Moravy

Klasicistní zámek francouzského typu vznikl v letech 1763–1769, s největší pravděpodobností podle plánu vídeňského architekta Isidora Amanda Marcela Canevala. Zámek zaujme především jedinečnou architekturou, na Moravě zcela ojedinělou a přepychově vybavenými interiéry knížecí rodiny Salmů.

Zámek Jaroslavice

Zámek Jaroslavice

Na místě dřevěné tvrze, později hradu, který byl několikrát vypálen, byl v 16. století vystavěn renesanční zámek. Odborníci ho považují za jednu z našich nejhodnotnějších památek, která je bohužel zařazena do tzv. Červené knihy nejohroženějších památek v České republice.

Zámek Milotice – perla jihovýchodní Moravy

Zámek Milotice – perla jihovýchodní Moravy

Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury v obci Milotice, asi 8 km od Kyjova, v regionu bohatých folklorních tradic a dobrého vína.

Další aktuality

Seznamte se: legendy v našich dějinách aneb od praotce Čecha až k výletům na Říp

Kolik dětí měl Krok? Jak se jmenoval bratr Praotce Čecha? Jaké zvíře ulovil legendární silák Bivoj a kde najdete hrob statečného koně Šemíka? Uznejte sami, bez starých národních pověstí a legend by náš život byl pořádná nuda. K bájným dějinám naší vlasti se vrací otázky v televizních soutěžích, učíme se o nich v dějepise a kdekoho zajímá, jak to tenkrát vlastně bylo. Tak jak to tedy bylo…?
Památky

10 staveb architekta Josefa Pleskota

Architekt Josef Pleskot patří ve svém oboru k současné české špičce. K nejznámějším Pleskotovým realizacím patří ústředí ČSOB v pražských Radlicích, revitalizace staveb v komplexu bývalých železáren v Dolní oblasti Vítkovic či průchod valem Prašného mostu. Jestli se připojí k týmu prezidenta Petra Pavla jako architekt Pražského hradu zatím nevíme, jisté ale je, že jako architekt už Hrad velmi dobře zná. Je autorem rekonstrukce Jeleního příkopu, kdy se už za Václava Havla pro veřejnost otevřela jeho dolní část, a také propojení s horní částí tunelem pod Prašným mostem. Za tuto stavbu Pleskot získal několik mezinárodních architektonických cen. Zajděte se tam podívat, tunel je zevnitř efektně nasvícený a má také skvělou akustiku!
Památky

15 tipů na procházky k lesním kapličkám

Potřebujete si během dlouhé zimy „dobít baterky“? Určitě vám udělá dobře výlet do světa lesního ticha, kde objevíte malebné kapličky a poutní místa, která naši předkové stavěli na romantických místech uprostřed skal či lesů. Objevte pozapomenutá místa a užijte si duchovní relaxaci.
Památky

Svět dnes vzpomíná na oběti holocaustu

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.
Památky