Na práci a umění
kostýmních výtvarníků pamatuje i
Česká filmová a televizní akademie, která jednu z cen
Český lev uděluje za
nejlepší kostýmy. Od roku 2002, kdy se cena za kostýmy udělovala poprvé, ji získali například
Kateřina Mírová za
film Rebelové,
Josef Jelínek za kostýmy k
filmu Andělská tvář,
Katarína Hollá za
film Hořící keř,
Kateřina Štefková za kostýmy k
pohádce Sedmero krkavců,
Eva Kotková za kostýmy k
filmu Hastrman, dvakrát
Katarína Štrbová Bieliková za filmy
Masaryk a
Božena,
Andrea Cavalletto za kostýmy k
filmu Il Boemo a dvakrát
Simona Rybáková za kostýmy k
filmu Milada a k
pohádce Tři bratři. Z pouhého výčtu je patrné, že pro kostýmní výtvarníky jsou zejména
historické filmy a pohádky výzvou a současně úžasnou příležitostí ukázat své umění. Připomeňte si některé s
Kudy z nudy a seriálem
Česko ve filmu!
Zlatý poklad z Barrandova: kostýmní fundus
„Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane. Kdo je to?.“ Odpověď na tuhle filmovou hádanku určitě znáte: je to samozřejmě
Popelka. Film s názvem
Tři oříšky pro Popelku natočil začátkem 70. let
režisér Václav Vorlíček. Kostýmy z něj i z řady dalších pohádek a filmů shromažďuje
Půjčovna filmových kostýmů a rekvizit na Barrandově aneb
kostýmní a rekvizitní fundus. Je nedílnou součástí
filmových ateliérů Barrandov a patří k nejrozsáhlejším půjčovnám v Evropě. Aktuálně je tu uloženo
více než 350 tisíc kostýmů a k nim nejrůznější
doplňky, šperky, obuv a další rekvizity. Jsou přehledně uspořádané podle druhů a historických slohů, a fundus má jak vlastní krejčovskou a modistickou dílnu, tak fotoateliér, kde se každý nový kousek fotí a katalogizuje. Díky precizně vedené databázi se dá sledovat nejenom to, kdo si který kostým vypůjčil, ale i to, v jakém filmu si šaty zahrály.
Filmové kostýmy jako národní kulturní dědictví
Na ples si tak můžete půjčit třeba šaty z některé pohádky aneb ty, v nichž
Aňa Geislerová hrála
Boženu Němcovou. S některými ale budete mít smůlu: řada originálních kostýmů ze starých českých filmů a pohádek se půjčuje už jen na výstavy. Týká se to právě kostýmů z
pohádky Tři oříšky pro Popelku, z
Pyšné princezny nebo z
filmu Princ a Večernice. Ty mají nejvyšší historickou hodnotu, jsou
součástí národního kulturního dědictví a podléhají ministerstvu kultury. V praxi to znamená, že se například musí vystavovat ve vitrínách a za speciálních podmínek. Týká se to i původních kostýmů z
filmu Amadeus, za které
Theodor Pištěk získal
Oscara.
Kostýmy z Werichových filmů
Nejstarší filmové kostýmy jsou z 50. let. Úplně nejstarší jsou ty z
pohádky Pyšná princezna a z
Werichových filmů Císařův pekař a Pekařův císař. Kostýmy pro
dvojdílnou komedii Císařův pekař a Pekařův císař navrhl
Jiří Trnka a právě kvůli vysokým nákladům na jejich pořízení se řada z nich vzápětí objevila v pohádce
Byl jednou jeden král. Šlo například o
černé šaty vyšívané bílými květy, které na sobě ve filmu měla hraběnka Stradová aneb
Marie Vášová. Švadleny ve
studiu na Barrandově je údajně šily 120 hodin, a právě proto se je pak filmaři snažili uplatnit dvakrát. Ve snímku
Byl jednou jeden král je na „prvních historických neslaných vepřových hodech“ na sobě má rusovlasá dvorní dáma.
Kostýmy ze seriálu Marie Terezie
Krásné historické kostýmy se objevily v
seriálu Marie Terezie. Navrhl je
slovenský kostýmní výtvarník Ján Kocman, který inspiraci k nákladným róbám a parukám hledal ve starých knihách, archivech či muzeích a všude tam, kde se mohl setkat s dobovými prvky z časů
Marie Terezie. Mimo jiné navštívil například
Klenotnici v Hofburgu ve Vídni a studoval díla dvorních malířů
Karla VI. Velkou část látek produkce nakoupila v
Itálii, a to přímo v
Benátkách u firmy, která se specializuje na historické tkaniny. Boty a punčochy se vyráběly na míru ve
Španělsku. Část kostýmů se šila na strojích, ale některé části bylo třeba zpracovávat ručně. Jen pro první sérii se připravovalo přes dva a půl tisíce kostýmů, cena těch nejdražších vyšplhala až na dvě stě tisíc korun.
Zajímavosti o filmových kostýmech aneb víte že?
- Jednu z cen Český lev získal Andrea Cavalletto za kostýmy k filmu Il Boemo, popisujícím osudy hudebního skladatele Josefa Myslivečka.
- Jedním z nejdražších snímků je Bathory, mezinárodní koprodukční film režiséra Juraje Jakubiska s účastí České republiky, Slovenska, Velké Británie a Maďarska. Jen pro uherskou hraběnku Alžbětu Bathoryovou (Anna Friel), která je Guinessovou knihou rekordů považována za největší vražedkyni světa, chystaly kostýmní výtvarnice Jaroslava Brabcová Pecharová a Julia Patkos 82 různých kostýmů, z toho 60 se nově šilo. Celkem se ve filmu objevilo neuvěřitelných pět tisíc kostýmů.
- K dražším kostýmům patřila i kožená křídla švece Jíry (Jan Potměšil) z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Křídla nechala kostýmní výtvarnice Marie Franková vyrobit podle nákresu, který vytvořil koncem 15. století všestranný renesanční umělec Leonardo da Vinci.