Ani nejúplnější přehlídka Leonardových obrazů kdekoli ve světě nebude dokonalá: z děl italského renesančního malíře, sochaře, architekta, přírodovědce, hudebníka, spisovatele, vynálezce a konstruktéra
Leonarda da Vinci (1452–1519) se dochovalo jen 14 nebo 15 obrazů. Ten nejslavnější, a možná vůbec nejslavnější obraz všech dob, portrét zvaný
Mona Lisa, navíc zatím nikdy nebyl zapůjčen a neopouští sály pařížského Louvre. Pokud chcete vidět jeho díla, musíte zamířit do jeho rodné
Itálie a
Francie, kde Leonardo strávil poslední roky života, anebo do
Polska.
Tajemství Madony ve skalách
Leonardo prožil téměř dvacet let v
Miláně ve službách vévody
Lodovica Sforzy, vyhlášeného mecenáše umění. Obraz
Madona ve skalách vznikl ve dvou verzích. Obě jsou si podobné, ale zároveň se v mnoha detailech liší – skoro jako by s námi Leonardo na dálku hrál hru ve stylu „najdi deset rozdílů“. Jak k tomu došlo?
První obraz Leonardo namaloval na zakázku pro bratrstvo Neposkvrněného početí Panny Marie na oltář v
kostele sv. Františka v Miláně. Obraz, který měl tvořit střední část triptychu, se ale vévodovi Sforzovi zalíbil natolik, že ho jednoduše zabavil. Od roku 1625 byla
Madona ve skalách majetkem francouzských králů a dodnes se nachází v pařížském Louvru.
Téměř identický obraz, který vznikl jako náhrada za původní, vévodou zabavené dílo, se nachází v
Národní galerii v Londýně. Ten už téměř určitě nemaloval Leonardo celý, ale pod jeho vedením jej vytvořil anebo alespoň dokončil jeho žák
Ambrogio de Predis. Jsou téměř stejné, ale zatímco pařížský obraz má teplý, zlatavý nádech, londýnský obraz je studenější, s větším podílem modrých odstínů. Pařížský obraz je nezpochybnitelný a dokonalý Leonardův originál: rozeznáte na něm precizní práci štětcem, měkké podání tváří, vlasů i draperií, použití šerosvitu a kontrastu mezi světlem a tmou, tak charakteristické pro mnohé Leonardovy práce. Ačkoli obě díla mají téměř stejnou kompozici, londýnský obraz má nižší technickou kvalitu, tváře postav jsou méně líbezné a o Ježíškovi se i mezi kunsthistoriky píše jako o ošklivém dítěti. Zato malý Jan Křtitel je vybavený svým obvyklým atributem, holí zakončenou křížem, a změn se dočkal i anděl: už neukazuje na Jana Křtitele, ani se nedívá ven z obrazu směrem k předpokládaným divákům.
Tajemství Poslední večeře
Obraz
Poslední večeře proslavil spisovatel
Dan Brown v románu
Šifra mistra Leonarda. Šifra se skrývá právě v nástěnné malbě v
refektáři dominikánského kláštera u kostela Santa Maria delle Grazie v
italském Milaně. Výjev, který zachycuje Ježíše a dvanáct apoštolů při poslední večeři, Leonardo vytvořil pro své patrony
Lodovica Sforzu a
Beatrici d'Este někdy v letech 1495 až 1498. Obraz znají všichni milovníci konspirací a záhad. Brown si například všiml, že Jan po Kristově pravici má vyloženě ženské rysy a oblečení podobné jako Ježíš. Na celém vyobrazení se také nikde neobjevuje kalich, což je v jiných pramenech nejčastější podoba svatého grálu. Při restaurátorských pracích se také ukázalo, že z původní nástěnné malby je dnes vidět pouhých dvacet procent. Ostatně už po šedesáti letech byla malba sloupaná tak, že nešlo přečíst výrazy v tváři jediného ze třinácti vyobrazených lidí. Neměla nakonec i Poslední večeře svou druhou verzi?
Tajemství Mony Lisy
Portrét dívky jménem Lisa del Giocondo aneb
Mona Lisa, označované též jako
La Gioconda, je patrně nejslavnější portrét všech dob. Leonardo ho začal malovat roku 1503 ve Florencii a pracoval na něm vlastně po celý zbytek života, byť podle odborníků hlavně v letech 1503 až 1506. Teprve před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi, a od té doby je obraz majetkem francouzských panovníků. Byl nejprve umístěn na
zámku Fontainebleau a později ve
Versailles,
Napoleon Bonaparte ho měl v ložnici, než se v roce 1804 přemístil do Louvru. Tam už také obraz zůstal: Mona Lisa totiž necestuje ani na Leonardovské výstavy a zůstává ve
Francii.
Podobně jako Poslední večeři proslavila Šifra Mistra Leonarda, Monu Lisu proslavila krádež. Obraz zmizel v srpnu 1911 a do hledáčku policie se dostala řada osobností, například básník
Guillaume Apollinaire nebo
Pablo Picasso. Pachatelem ale byl přímo zaměstnanec Louvru, který se obraz naivně pokusil prodat přes antikvariát ve Florencii. Domů do Francie se La Gioconda vrátila až začátkem roku 1914.
Tajemství Dámy s hranostajem
Nejbližší Leonardo, kterého můžete vidět jen kousek od našich hranic, v
Polsku, je obraz
Dáma s hranostajem. Jeden z nejznámějších portrétů na světě vznikl asi v letech 1488 až 1490 a je vystavený v
Muzeu Czartoryských / Muzeum Książąt Czartoryskich u křižovatky ulic Pijarska a Sw. Jana v
Krakově, asi sedmdesát metrů od Florianské brány.
Jeden ze čtyř dochovaných ženských portrétů, jejichž autorem je Leonardo da Vinci, není podepsaný ani datovaný. Dívka na obraze patrně je
Cecilia Gallerani (1473–1536), tehdy šestnáctiletá milenka vévody milánského
Lodovica Sforzy. Je možné, že ji umělec maloval ještě jednou a o pár let starší Cecilie je na dalším z Leonardových ženských portrétů, nazvaném
La Belle Ferronnière.
A zajímavost? Podle odborníků z
Akademie věd České republiky byl v inventáři sbírek
Pražského hradu z roku 1621 zaznamenán obraz, kterým patrně je
Leonardova Dáma s hranostajem. Jaké ale byly další osudy obrazu se neví až do roku 1798, kdy jej Adam Jerzy Czartoryski koupil pro svou matku, princeznu Izabelu Czartoryskou.
Zajímavosti o Leonardovi da Vinci
- Leonardo da Vinci, kterého britský kunsthistorik Kenneth Clark charakterizoval jako „nejzvídavějšího člověka v dějinách“, se ve svém životě věnoval umění, vědě i technice. Měl správnou představu jak o pohybu planet či gravitaci, tak o krevním oběhu. Jako vynálezce předvídal nebo navrhl například principy bagru, odstředivky, dmychadla, kolesové lodi, letadla, padáku, rýhované hlavně, kalkulačky, skafandru, jízdního kola, šlapacího soustruhu, tiskařského lisu, vrtačky, závitníku či tkacího stroje. Nakreslil množství skic, plánů či vynálezů, které se realizovaly až v 19. nebo 20. století.
- Podle návrhu legendárního renesančního vynálezce byla postavená unikátní dřevěná lávka přes Opatovický kanál nedaleko Lázní Bohdaneč. Není spojena jediným hřebíkem ani šroubem, protože díky důmyslné konstrukci do sebe jednotlivé díly jednoduše zapadají.
- Ve Florencii začal Leonardo roku 1502 pracovat jako vojenský inženýr pro politika, válečníka a kardinála Cesara Borgiu. Z té doby pocházejí jeho vojenské vynálezy jako kulomety, dělo, obrněný tank s lidským a koňským pohonem či klastrová bomba.
- Na základě pozorování ptáků vytvořil Leonardo jejich podrobné studie a podle nich pak navrhl plány na sestrojení několika létajících strojů včetně helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi. Létací stroj, který sám zkonstruoval, neúspěšně vyzkoušel 3. ledna 1496.