Úvod > Aktuality > Serényiové nejsou Kostkové z Kostky aneb do kina na Poslední aristokratku
Serényiové nejsou Kostkové z Kostky aneb do kina na Poslední aristokratku
"> "> "> ">

Serényiové nejsou Kostkové z Kostky aneb do kina na Poslední aristokratku

Vydáno 30. října 2019 Památky
Hvězdné herecké obsazení, příjemná až pohádková atmosféra a hlavně humor, který jste si zamilovali už v knížce Evžena Bočka: to všechno nabízí filmový přepis knižního hitu Poslední aristokratka. Vypravte se s portálem Kudy z nudy na zámek Milotice, kde je pan Boček kastelánem, a nahlédněme do soukromí dávných šlechtických majitelů.
Bestsellerová série Evžena Bočka o rodině Kostků z Kostky začala v roce 2012 Poslední aristokratkou a zatím končí knížkou Poslední aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka, vydanou v roce 2018. Literární kritici Bočkova díla řadí v rámci humoristického žánru mezi českou špičku, milovníky výletů a cestování ale spíš bude zajímat to, že obliba knížek přinesla zvýšenou návštěvnost a hlavně zvědavost návštěvníků na zámku v Miloticích. Právě tam je totiž Evžen Boček už bezmála třicet let kastelánem.
 

Poslední aristokratka v kině

Na rozdíl od nerudného kastelána zámku Kostka, který návštěvníkům říká mufloni a schovává se před nimi v katakombách, se sice Evžen Boček nikam neschovává, ale připouští, že si na sebe upletl bič. Na výlet do Milotic si spousta lidí veze knížky, které mu dává k podpisu, a otázky na podrobnosti a další veselé příběhy z kastelánské praxe často neberou konce. Jenže nic tajného se nedozvíte: Milotice nejsou Kostka, nejsou tu katakomby ani svatební ložnice Heleny Vondráčkové.

Možná i pro kastelánův klid je ideální načasování filmové premiéry Poslední aristokratky: do kin přišla koncem října, pár dní předtím, než se na zámku na zimu zavřou dveře. Na prohlídky dobových interiérů, procházky zahradou a zahradnictvímreplikách barokních, rokokových a romantických šatů a další zvídavé dotazy si proto budete muset počkat až do jara.
 

Kdo byli Serényiové?

Kvůli filmovým Kostkům z Kostky bychom neměli přehlížet skutečné pány zámku Milotice, uherský šlechtický rod Serényiů: právě díky jejich přestavbám se zámek stal skutečnou barokní perlou jihovýchodní Moravy. Do českých zemí Serényiové přišli už koncem 16. století a patřily jim například zámky Nový Světlov či Lysice nebo panství v Lomnici u Tišnova, kde nechali postavit zámek a monumentální kostel Navštívení Panny Marie, měšťanské domy včetně radnice a mariánský sloup. Serényiové stáli i u zrodu lázní Luhačovice: podle členů rodu jsou dodnes pojmenované zdejší prameny Vincentka, Ottovka, Amandka či Aloiska. Více než sto let rodu patřil i zámek v jihočeské Blatné, v nedalekých Paštikách dali podle projektu K. I. Dientzenhofera postavit barokní kostel sv. Jana Křtitele.
 

Novinka pro televizní Vánoce?

Film Poslední aristokratka podobně jako první knížka vypráví příběh rodiny potomka českého šlechtického rodu Franka Kostky (Hynek Čermák), který se v 90. letech po boku své ženy Vivien (Tatiana Dyková) a dcery Marie (Yvona Stolařová) vrací z New Yorku do Čech převzít rodové sídlo. Zámek Kostka ale najde v rozkladu, a to včetně personálu: kastelán (Martin Pechlát) odhání turisty, kuchařka (Eliška Balzerová) si každou chvilku zavdá ořechovky a údržbář (Pavel Liška) se místo práce oddává hypochondrii. Mimochodem, malou roli si „střihnul“ i autor předlohy pan kastelán Boček: schválně, jestli ho poznáte. Anebo jeho roli vyluštíte až ze závěrečných titulků?

Režisér Jiří Vejdělek natočil největší část filmu na zámku Lemberk, ale jakmile projedete společně s hrdiny bránou, ocitnete se na nádvoří s drůbeží: to se ocitnete v Bočkových „domácích“ Miloticích. Filmaři se zastavili i na zámku Buchlovice, v Rájci nad Svitavou a nakonec v zámku v Jaroslavicích na Znojemsku. A výsledek? Podle filmové kritičky Mirky Spáčilové má film díky pohádkové zimní náladě šanci stát se trvalkou televizních Vánoc.
 

Víte, že?

  • Postupným děděním přešel zámek Milotice do rukou posledního majitele Ladislava Seilerna; na zámku žil společně s manželkou Antoinettou a čtyřmi dětmi. Prohlídková trasa je upravená podle vyprávění jejich dcery Marietky aneb Marie Henrietty (1918–2008).
  • Poslední aristokratka nebyla Bočkovým literárním debutem: pod pseudonymem Jan Bittner vydal roku 2000 Deník kastelána. Román při svém prvním vydání zapadl a spousty čtenářů se k němu dostávají jen díky úspěchu aristokratické série. Nenechte si ho ujít, je jiný, temný a skvělý.
  • Bočkova Aristokratka má také divadelní podobu. V režii Arnošta Goldflama ji uvádí pražské Divadlo Na Jezerce a představení s Annou Polívkovou, Janem Hrušínským a Miluší Šplechtovou v hlavních rolích je téměř neustále vyprodané.
Aloiska - nejstarší luhačovický pramen

Aloiska - nejstarší luhačovický pramen

K nejstarším luhačovickým minerálním pramenům, známým již před rokem 1770, patří Aloiska. Aloiska se využívá k pitné léčbě i k inhalacím, ordinuje se při onemocnění zažívacích orgánů. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků.

Zámek Milotice - perla jihovýchodní Moravy

Zámek Milotice - perla jihovýchodní Moravy

Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury v obci Milotice, asi 8 km od Kyjova, v regionu bohatých folklorních tradic a dobrého vína.

Lázeňský relax v Luhačovicích

Lázeňský relax v Luhačovicích

Největší lázně na Moravě leží uprostřed krásné přírody a vynikají jak svými léčebnými účinky, tak malebnou architekturou. Luhačovice proslavila zejména minerální voda Vincentka pomáhající při řadě zdravotních neduhů. Ať už sem jedete za léčbou, lenošením či aktivním odpočinkem, zdejší pobyt ve vás stoprocentně navodí pohodu a pomůže vám odreagovat se od starostí všedních dnů.

Městské muzeum Blatná – objevte všemi smysly historii města

Městské muzeum Blatná – objevte všemi smysly historii města

Malé městské muzeum skrývá nejen historii regionu v podobě sbírkových předmětů, ale také zážitek z objevování bohatých dějin města Blatné a regionu Blatenska. V pouhých pěti místnostech putujete krůček po krůčku zpátky do minulosti až do doby železné, kdy se zde poprvé trvale usídlil člověk.

Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách

Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách

Kostel svatého Jana Křtitele tvoří nepřehlédnutelnou dominantu obce Paštiky, vzdálené asi dva kilometry od Blatné. V letech 1747 až 1753 jej nechala vystavět baronka Marie Alžběta Serényiová podle plánů významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Barokní zámky Moravy

Barokní zámky Moravy

Hrady a zámky se řadí k nejčastějším cílům mnoha turistů a výletníků. Region jižní Moravy nabízí těchto kulturních památek velké množství. Pokud patříte k milovníkům zámeckých interiérů, pak jistě oceníte právě ty barokní, které patřívají k nejhonosnějším. Na jižní Moravě je takových skvostných zámků celá řada - navštívit můžete zámek ve Vranově nad Dyjí, Mikulově, Valticích, Miloticích, ve Slavkově nebo v Lysicích.

Ottovka - nejlidovější luhačovický pramen

Ottovka - nejlidovější luhačovický pramen

Takzvaným nejlidovějším luhačovickým pramenem je Ottovka, který je zároveň třetím nejznámějším pramenem. Vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy, na úpatí Malé Kamenné.

Pivovar Genius Noci v Lomnici u Tišnova

Pivovar Genius Noci v Lomnici u Tišnova

V Lomnici se pivo vařilo už koncem 16. století a přestalo vařit v roce 1922. Nově obnovili tradici potomci jednoho z majitelů.

Zámek v Lomnici

Zámek v Lomnici

Dnešnímu renesančně baroknímu zámku předcházel raně gotický hrad z 1. poloviny 13. století. Součástí zámku je kaple sv. Františka Serafínského. V současné době je zámek sídlem školy a není přístupný pro veřejnost.