Výčet témat není nekonečný, vedle uvedené hudby a literatury zahrnuje dalších pět bodů:
řemesla a tradiční lidovou kulturu, design, film, gastronomii a mediální umění. Mezi třiceti kreativními městy hudby je kromě
Brna například
Glasgow, Sevilla či
Hanover.
Získá Brno nový koncertní sál?
Málokteré evropské město má tak kvalitní a přitom zajímavou a pestrou hudební nabídku, nezatíženou zbytečnými metropolitními zlozvyky a přitom poháněnou neskutečně inspirativními a progresivními hudebními osobnostmi; tak komentovala udělení titulu svému rodnému městu
patronka brněnské kandidatury, světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.
Pro Brno je členství ve společnosti světových hudebních měst po zařazení
vily Tugendhat na
Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2001 dalším oceněním od významné mezinárodní instituce. Titul pomůže dalšímu rozvoji města v hudební oblasti a urychlí i dobudování
nového koncertního sálu, na který město čeká desítky let. Vyroste v historickém centru města na rohu Besední a Veselé ulice, kousek od Besedního domu.
Titul napodruhé
O členství v síti kreativních měst je obrovský zájem a
Brno se do ní dostalo až na druhý pokus. Čím UNESCO přesvědčilo? Nestačilo poukázat na bohatou minulost a potvrdit, že
město žije hudbou nejenom v divadlech, koncertních sálech a klubech a díky festivalům také v ulicích. Město zorganizovalo nový multižánrový
festival Maraton hudby Brno, který představuje nejlepší muzikanty a projekty z Brna napříč žánry, od klasiky přes jazz, muzikál, folklor, rock až po nový cirkus a pouliční umění. Začalo stavět
Janáčkovo kulturní centrum, kde kromě koncertního sálu a
Filharmonie Brno nalezne místo pro své akce řada institucí, festivalů či spolků napříč hudebními žánry. Druhý pokus se zaměřil i na
umělecké vzdělávání dětí v unikátním systému Základních uměleckých škol, propojení Brna s okolními
regiony, které mají mimořádně bohaté folklorní hudební tradice a samozřejmě akce.
Milovníky hudby z celého světa přitahuje i spojení města se světově uznávaným skladatelem
Leošem Janáčkem, který v Brně prožil několik desítek let. Kromě
podzimního festivalu Janáček Brno jej připomíná
Památník Leoše Janáčka, jeho jméno nese
operní a baletní scéna brněnského
Národního divadla,
Janáčkova akademie múzických umění a
Janáčkovo kvarteto. Na brněnském
Ústředním hřbitově v takzvaném čestném kruhu můžete navštívit jeho hrob; náhrobek s vytesanou rukopisnou podobou verše z Janáčkovy skladby Potulný šílenec vytvořil v roce 1928 Eduard Milén. Město rovněž chystá
naučnou stezku centrem města s názvem Po stopách Leoše Janáčka.
Víte, že…?
Dostat se do sítě kreativních měst není hračka; aby města mohla efektivně spolupracovat a členství mělo smysl, noví členové přibývají jen velmi zvolna. Dnes je v síti 31 hudebních a 28 literárních měst. Celkem ve všech oblastech síť po loňském rozšíření tvoří 180 měst ze 72 států světa.- Zatímco pro města otvírá členství v síti kreativních měst nové možnosti spolupráce a propagace, pro milovníky jednotlivých oblastí jde o zajímavý výletní tip. Baví vás hudba? Zkrátka si vyberte jedno z měst na sezamu!
Chcete znát všechna kreativní hudební města, nejen těch pár zmíněných v úvodu? Kromě Brna to jsou Adelaide, Almaty, Amarante, Auckland, Bogotá, Boloňa, Brazzaville, Daegu Metropolitan City, Frutillar, Glasgow, Gent, Hamamatsu, Hannover, Chennai, Idanha-a-Nova, Kansas City, Katowice, Kingston, Kinshasa, Liverpool, Mannheim, Medellín, Morelia, Norrköping, Pesaro, Praia, Salvador, Sevilla, Tongyeong a Varanasi.- Několik dní po přijetí Brna do sítě kreativních měst přišla další dobrá zpráva: Janáčkův archiv byl zapsán do Paměti světa, což je program UNESCO zaměřený na ochranu světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech.