Expozice
Život a dílo Leoše Janáčka je umístěna u někdejší varhanické školy v zahradním domku, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. Zahrnuje
původní Janáčkovu pracovnu s klavírem, v další části domku je moderní expozice, která podává základní textové a obrazové informace o životě skladatele a připomíná jeho nejznámější díla. Je zde i možnost poslechu hudebních ukázek a zhlédnutí videodokumentů.
Nová expozice v Památníku Leoše Janáčka je od roku 2020 umístěna v
bývalém salonu manželů Janáčkových, kde nahradila již nevyhovující expozici z roku 2004. Nový mobiliář a celkovou architektonickou koncepci navrhl Tomáš Rusín, který se řešením detailů odkazuje na skladatelův původní mobiliář, dochovaný v pracovně a dobových fotografiích. Památník patří pod správu
Moravského zemského muzea v
Brně.
Z historie památníku
13. července 1881 se
Leoš Janáček oženil se Zdeňkou Schulzovou, dcerou ředitele učitelského ústavu. Mladí manželé bydleli zprvu v Měšťanské (nynější Křížové) ulici na Starém Brně; po narození dcery Olgy 15. srpna 1882 bydleli na Klášterním (nynějším Mendlově) náměstí č. 2. Tam vznikala Janáčkova
první opera Šárka i Počátek románu, kantáta
Amarus a sbory, inspirované básněmi
Petra Bezruče. Zde se narodil i zemřel Janáčkův syn Vladimír (1888-1890), zde dokončoval skladatel svou "
Pastorkyni", když umírala v roce 1903 jeho milovaná dcera Olga.
Když v roce 1908 získal Janáček pro varhanickou školu budovu na Giskrově (nynější Kounicově) ulici, napadlo ho, že místo nepotřebných koníren, stojících v zahradě budovy, by bylo možno postavit
domek pro ředitele varhanické školy; v nájemném, které by ředitel platil, se měly splácet náklady na postavení domku. Stavba, k níž brzy získal svolení, byla realizována podle
návrhu stavitele Aloise Horáka a 2. července 1910 se Janáčkovi stěhovali.