!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 100 let Švejka: z ulice Na Bojišti a hospody U Kalicha až do Haliče
100 let Švejka: z ulice Na Bojišti a hospody U Kalicha až do Haliče
"> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

100 let Švejka: z ulice Na Bojišti a hospody U Kalicha až do Haliče

Vydáno 9. března 2021
14. března 2021 je to přesně sto let od chvíle, kdy Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer začali po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?
Říká se, že ve Švejkovi je všechno. Díky značnému rozsahu čtyř dílů – V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922) a Pokračování slavného výprasku (1923, díl, který už Hašek nestihl dokončit) jde o dílo, kde je popsaná celá řada míst, ať už ze Švejkovy Prahy, tak z dalších měst a míst rakouského mocnářství.

Začít můžeme v žižkovské hospodě U Kamenáče, kde spisovatel rád pracoval: právě tam prý 14. března 1921 Haškův kumpán a žižkovský anarchista Franta Sauer (neslavně proslulý pokácením nedávno obnoveného Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí) přinesl přesně před sto lety první várku sešitů s černobílou obálkou. Když se podařilo prodat první tři sešity, Hašek prý nadšeně zvolal: „Už se to hejbe!“
 

Švejkův místopis Prahy

Švejk žije v Praze na Novém Městěulici Na Bojišti a jeho kultovním lokálem je hospoda, která existuje dodnes; jmenuje se Original Švejk Hostinec U Kalicha. Švejk nedobrovolně navštíví policejní ředitelství v Bartolomějské a policejní komisařství v Salmově / dnešní Salmovské ulici, a přestože je stižen prudkým revmatismem, vzpomene si na něj „…rakouské ministerstvo vojenství, aby pomohl mocnářství z bryndy“. Posléze ho posluhovačka paní Müllerová odtlačí na invalidním vozíku před odvodní komisi na Střeleckém ostrově. Protože vrchní vojenský lékař Bautze má za to, že Švejk revma jen předstírá, je vzápětí odeslán do péče doktora Grünwalda do nemocničního baráku posádkové věznice na Hradčanech. Odtud Švejk přechází do služeb polního kuráta Katze, který má byt v Karlíně a nakonec Švejka prohraje v kartách. Následuje služba u nadporučíka Lukáše, který pak čtenáře provází příběhem až do konce (místo, kde má byt, se ale z románu zjistit nedá, znalci sází na Vršovice), a společné přeložení k 91. pluku do Českých Budějovic, kde se formují maršbatalióny před odjezdem na frontu.
 

Budějovická anabáze

Cestou do Budějovic je Švejk vysazen z vlaku v Táboře pro bezdůvodně zastavení záchrannou brzdou a za svým regimentem pokračuje pěšky. Nemá mapu, a tak bloudí dlouhé desítky kilometrů zimní krajinou jižních Čech: z Tábora do Milevska a přes Květov a Vráž do Malčína a pak dál přes Čížovou a Sedlice do Horažďovic. Po Radomyšli následuje první zastávka v Putimi, poté Švejk zamíří do Štěkně, Strakonic, Volyně, Vodňan, Protivína a znovu do Putimi. Tam je okamžitě zatčen místním četníkem, ale tím cesta do Budějovic nekončí. Putimský strážmistr Flanderka usoudí, že Švejk je ruský špion vysazený hluboko do českého vnitrozemí, a tak následuje ještě další zastávka na velitelství v Písku a nakonec odeslání Švejka s doprovodem k 91. pluku do Mariánských kasárenČeských Budějovicích.
 

Švejk za hranicemi

Švejk to stihl na poslední chvíli: už za tři dny se pluk stěhuje do Mostu nad Litavou / Bruck an der Leitha. Třetí díl románu pak začíná tím, že vojenský vlak veze do Haliče opět novou skupinu lidí hnaných na jatky. Švejk se sice vzdaluje českým zemím, ale série jeho neuvěřitelných příhod pokračuje v maďarském Györu, Budapešti a Sátoraljaúhely, na Slovensku (Humenné a Medzilaborce) a nakonec v Haliči, na území dnešního Polska. Cesta vlaku končí v Sanoku, dál už musí 91. pluk po svých – přes Turovu Wolsku, Felštýn (kde se Švejk ze zvědavosti převlékne do uniformy po uprchlém ruském zajatci, neboť je zvědavý, jak by mu slušela, za což je zatčen a zařazen do transportu ruských zajatců). Nakonec se vše vysvětlí a Švejk dostihne svůj pluk ve vesnici Velyke Kolodno na Ukrajině.  
 

Desetkrát o Haškovi

Hašek se z Ruska vrátil až v prosinci 1921, Švejka začal psát v únoru 1921 a hned následující měsíc byl na světě první vydaný sešit. Bez pomoci Franty Sauera by se Hašek obešel jen těžko: dílo předložili několika nakladatelům, ale nikdo je vydat nechtěl. Sauer proto přišel s nápadem vydávat román po sešitech, přičemž výnos z předchozího se vždy použije na vydání dalšího. Haškovi v počátcích zřejmě Sauer pomáhal i se psaním. První sešit měl dvaatřicet stránek, v plánu jich bylo asi patnáct.

Když Hašek asi na dva měsíce úplně přestal psát, ujal se ho malíř Jaroslav Panuška. Ten v té době maloval krajinu kolem Lipnice nad Sázavou a bydlel v hostinci U České koruny. Hašek mu pak téměř rok dělal společnost, než našetřil dost peněz, aby mohl koupit malý domek pod hradem. Na Lipnici a hlavně v hospodě U české koruny vznikly vedle povídek pro časopisy zejména druhý a třetí díl Osudů dobrého vojáka Švejka, a také část dílu čtvrtého, který už nestačil dokončit. Hašek, v době pobytu v Lipnici už vážně nemocný, část napsal sám, část diktoval dvacetiletému nezaměstnanému synovi lipnického obecního strážníka Klimentu Štěpánkovi. Pobyt v lipnickém útočišti trval necelé dva roky, 3. ledna 1923 Hašek ve svém domku zemřel. Je pochován na místním starém hřbitově, kde se dnes už nepohřbívá. Připomíná jej bronzová socha před starým hřbitovem, kamenná busta pod hradním schodištěm a samozřejmě Památník. Je otevřený v hlavní sezoně a najdete jej přímo v Haškově domku proti vchodu do hradu Lipnice.
 

Švejkovy (a Haškovy) stopy

  • Stěny několika lomů kolem Lipnice zkrášlila sochařská díla, souhrnně nazvaná Památník národního odposlechu. Podle tajného policisty z Haškova románu je nazvané Bretschneidrovo ucho, další místa se jmenují Ústa pravdy a Zlatý voči.
  • Od lomu se zlatýma očima si můžete ještě odskočit k dalším dvěma dílům Radomíra Dvořáka. Obě najdete u silnice z Lipnice na Dolní Město. Tím prvním je Nomen Omen: velká, porůznu sestavená a zdánlivě náhodně rozházená žulová písmena tvoří nápis Granit Lipnice. O kousek dál před křižovatkou s hlavní silnicí stojí bezmála tři metry vysoká Haškova Hlava XXII, kde plochy kamenů zdobí úryvky z Osudů dobrého vojáka Švejka v deseti jazycích. S kapitánem Yossarianem z Hlavy XXII, slavného románu amerického spisovatele Josepha Hellera, má Švejk společnou válečnou tematiku, satirické ladění a Hellerovi prý posloužil také jako jeden z inspiračních zdrojů.
  • Putimi to Hašek dobře znal, často vzpomínal na chvíle strávené na nedaleké ražické baště jako na nejhezčí zážitky ze svého dětství. V roce 1957 se tu natáčel film Poslušně hlásím, pokračování komedie Dobrý voják Švejk. Můžete se vyfotografovat u filmové četnické stanice a projít se po mostě, kudy Švejk přicházel do vesnice. U něj stojí Švejkova socha v životní velikosti. Prý nosí štěstí: když se dotknete Švejkovy nohy, ochrání vás to před artrózou.
  • Před radnicí v Kralupech nad Vltavou stojí lavička a na ní sedí Švejk „jako živý“. Sochař Albert Králiček posadil na lavičku ke Švejkovi ještě psa (vy si k nim můžete přisednout z druhé strany) a pod lavičku umístil psí hovínko s mouchou.
  • Obrázek vojáka, který si v kanonádě šrapnelů poklidně zapaluje fajfku, se na titulní straně sešitového vydání Švejka objevil později. Ilustrace Haškova přítele Josefa Lady knížku provázejí celých sto let.
  • Jaroslav Hašek má ještě jednu sochu, poněkud netypicky jezdeckou. Od roku 2005 zdobí Prokopovo náměstí na pražském Žižkově, autorem jsou Karel Nepraš a Karolína Neprašová.
  • Pro všechny Švejkomily a Haškomily připravili v jižních Čechách týdenní výlet po jednotlivých místech Budějovické anabáze; příjemnou týdenní dovolenou si můžete naplánovat na kole, pěšky i autem.
Putim

Putim

Putim, ležící jižně od Písku uprostřed luk, lesů a rybníků, patří k nejznámějším jihočeským obcím: proslavila se především díky románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi. V Putimi si Švejka připomínají na každém kroku, najdete tady třeba jeho sochu v životní velikosti.

Deset literárních inspirací pro výlety po Česku

Deset literárních inspirací pro výlety po Česku

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Národní památník odposlechu v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou

Národní památník odposlechu v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou

V zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou vytesala skupina mladých kameníků téměř třímetrový reliéf představující obří ucho, ústa a oči - na paměť špiclování za bývalých režimů.

Četnická stanice v Putimi - připomínka Dobrého vojáka Švejka

Četnická stanice v Putimi - připomínka Dobrého vojáka Švejka

V Putimi se odehrává část příběhu dobrého vojáka Švejka z románu českého spisovatele Jaroslava Haška. Fiktivní četnická stanice tak stále připomíná tento celosvětově známý román.

Na kole krajem Jaroslava Haška

Na kole krajem Jaroslava Haška

Nádherná kopcovitá krajina Havlíčkobrodska je doslova prošpikovaná cyklistickými i turistickými stezkami. Vypravte se na kolech z Havlíčkova Brodu až do Lipnice nad Sázavou, malebného městečka plného zajímavých míst, připomínajících osobnost autora světoznámého vojáka Švejka. V místních žulových lomech na vás čeká překvapení v podobě unikátních sochařských výtvorů.

Putimská brána v Písku

Putimská brána v Písku

„Když jsem já šel tou Putimskou branou“ díky této znárodnělé studentské písni je Putimská brána nacházející se v jihočeském městě Písek všeobecně známá. Důkazem, že se jedná právě o tuto bránu, jsou reliéfy panenek na fasádě domu při kamenných schodech pod bránou, o nichž se ve zmíněné písni zpívá.

Hlava XXII - pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou

Hlava XXII - pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou

Na louce těsně vedle silnice mezi Lipnicí a Dolním Městem stojí pomník Jaroslava Haška. Jedná se o osmnáctitunovou hlavu z lipnické žuly, kterou sem umístil sochař Radomír Dvořák. Monument dostal název Hlava XXII, podle slavného protiválečného románu amerického spisovatele Josepha Hellera.

Restaurant a pension U České koruny pod Lipnickým hradem

Restaurant a pension U České koruny pod Lipnickým hradem

Stylová restaurace s kachlovými kamny, pianem, řadou rekvizit z doby působení J. Haška a letní terasa s posezením vám nabízí tradiční českou kuchyni. Hostinec s penzionem provozuje pravnuk spisovatele Jaroslava Haška, který zde napsal Osudy dobrého vojáka Švejka.

Socha dobrého vojáka Josefa Švejka v Putimi

Socha dobrého vojáka Josefa Švejka v Putimi

Sochu dobrého vojáka Josefa Švejka naleznete v Putimi, za kamenným mostem. Jedná se o dílo akademického sochaře Františka Svátka, které bylo vytvořeno u příležitosti stého výročí od vzniku první světové války.

Socha Švejka v Kralupech nad Vltavou

Socha Švejka v Kralupech nad Vltavou

V Kralupech nad Vltavou se přímo před městským úřadem na Palackého náměstí můžete setkat s hlavní postavou díla Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“.

Památník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou

Památník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou

Expozice věnovaná českému spisovateli, publicistovi a novináři, zapůjčená ze sbírek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, je umístěna v domku v podhradí, v němž prožil Jaroslav Hašek poslední léta svého života a napsal své nejslavnější dílo. Dokumentuje satirikův život a jeho mezinárodní význam.