Zázračná studánka, která vyvěrá na vrchu
Křemešník u Nového Rychnova na Pelhřimovsku, má opět dostatek vody. Pramen ji produkuje vždy pouze
od konce zimy do letních měsíců. Je to prý způsobeno podzemními štolami a tlaky, které zůstaly v kopci po těžbě stříbra. Po stránce chuťové je
velmi dobrá a nekazí se, což je pravděpodobně způsobeno právě
obsahem stříbra. Kvůli své dlouhé trvanlivosti se rozvážela do širokého okolí a také do Terstu a do Boky Kotorské, kde sloužila námořníkům na jejich plavbách.
Podle dostupných literárních zdrojů pro ni jezdily také
povozy ze vzdálenějších koutů země a voda pak mířila například až do
Hradce Králové či
Kutné Hory. Nad Zázračnou studánkou byla vystavena kaple a začíná zde
křížová cesta, stoupající až na vrchol
Křemešníku.
Pověsti a legendy přisuzují vodě zázračné účinky
Vodě ze
studánky jsou přisuzovány také léčivé účinky. Například
během období epidemie cholery v českých zemích uprostřed 19. století sem chodily pro vodu desítky tisíc lidí. Další pověst líčí osudy vojáka za třicetileté války, který byl zraněn nedaleko
Křemešníku v bitvě. Se svými zraněními došel až ke studánce a
omýval si hluboké rány zdejší vodou. Za neobvykle krátkou dobu se mu pak
zranění zahojila.
Blahodárný účinek stříbra na lidský organismus je znám od nepaměti, ovšem částice rozptýleného stříbra musí být dostatečně malé, aby se vznášely ve vodě bez usazování. Velikost stříbrných shluků musí být v rozměru nanočástic a v koncentracích v tisícinách procent. A právě takový obsah stříbra má voda ze
Zlaté studánky na Křemešníku. Mimo Zázračné studánky lze na Křemešníku obdivovat také
kostel Nejsvětější Trojice,
Větrný zámek nebo
rozhlednu Pípalka.