Česko mezi řádky: literární místopis a inspirace pro výlety po Praze

Eli Beneš (* 19. dubna 1976, Praha) je český spisovatel, publicista a hudebník. Jeho první román Nepatrná ztráta osamělosti se v roce 2026 dostal poprvé za celou dvacetiletou historii do výběru Books at Berlinale, společného projektu filmového festivalu Berlinale a Frankfurtského knižního veletrhu. A to navíc v roce, kde je Česká republika čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Historické sály s cennými malbami, gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, gotická věž s vyhlídkou, orloj i románsko-gotické podzemí radnice s náznakovou historickou expozicí, to vše se skrývá ve Staroměstské radnici.

Funkcionalistický skvost v srdci pražské Hanspaulky má za sebou pestrou minulost. Vila byla před válkou domovem herečky Lídy Baarové, od 50. let chátrala a v roce 2005 ji citlivě zrekonstruoval architekt Lábus.

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Rodný dům spisovatele Franze Kafky stál na okraji tehdejšího Pražského židovského ghetta. V současné době je budova využívána pro kulturní a společenské akce.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Na Národní třídě se nachází obchodní centrum Quadrio, a to přímo nad stanicí metra. Spolu s obchodním komplexem byl vybudován i veřejný prostor, jehož součástí je stříbrná hlava Franze Kafky, která dosahuje 11 metrů. Autorem díla je David Černý.

Karlův most je bezesporu jedním z nejikoničtějších symbolů Prahy a zároveň nejstarším mostem, který překlenuje řeku Vltavu. Každý, kdo se jím prochází, vstupuje do živé kroniky české historie. Základní kámen položil sám císař Karel IV. roku 1357.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Literární událost roku je tady! Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů světa, Dan Brown, se vrací s novým románem – a tentokrát zasadil děj přímo do magického centra Evropy. Jeho nejnovější kniha s názvem Tajemství všech tajemství (The Secret of Secrets) zavádí slavného profesora Roberta Langdona do Prahy. Román byl celosvětově vydán 9. září 2025 a mluví se o něm jako o Brownově nejambicióznějším díle.

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!

Vyhodit někoho z okna dnes zní jako přehnaná metafora pro konec spolupráce nebo nevydařenou schůzku. Ale v minulosti to býval docela běžný politický nástroj. Defenestrace – slovo, které zní učeně i trochu groteskně – má totiž za sebou víc než jednu kapitolu. A právě Praha se do dějin „okenní diplomacie“ zapsala zlatým písmem. Nebo spíš krvavým, jak zjistíte s Kudy z nudy.

Matematik, filozof a snílek, ale také člen českého PEN klubu a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů: to je spisovatel Martin Vopěnka (* 8. září 1963, Praha). Ve svých knihách dokazuje, že logika a imaginace se nevylučují. Naopak, v jeho románech se z rovnic stávají příběhy o hledání smyslu, lidskosti i odvahy zůstat sám sebou.

Poslední aristokratka, Aristokratka ve varu, Aristokratka na koni, Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka, Aristokratka u královského dvora, Aristokratka pod palbou lásky, Aristokratka v Československu a Aristokratka na smrtelné pohovce: to je osm knížek, jejichž autorem je Evžen Boček (*1966), spisovatel a kastelán zámku Milotice. Půvabné barokní sídlo se stalo předlohou pro úspěšnou románovou sérii, podle knížek pak byly natočeny i dva filmy.

Hned v úvodu varujeme: tenhle článek není korektní! Ani nemůže být, protože nad stejným jídlem se jedni olizují až za ušima, zatímco druhým se zvedá žaludek. Které jsou největší bizarnosti české kuchyně? Co vyvolává největší nevoli a znechucení? A která jídla z našich jídelníčků jednou provždy vyřadily školní jídelny? Čtěte, bavte se a ochutnávejte – možná vám náš výběr otevře zcela nové gastronomické obzory i hloubky.

Jako „tak trochu starej zázrak“ označuje horský hotel Ještěd hlavní hrdina románu Grandhotel Jaroslava Rudiše (*1972), samotář Fleischman. Dějištěm prózy oceněné roku 2007 titulem Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů je právě ikonický hotel nad Libercem, odkud Fleischman uhranutý mraky a meteorologickým děním na obloze pozoruje své okolí.

Máte rádi komiksy? Provázely vaše dětství příběhy Čtyřlístku a Rychlých šípů? Pokud se i teď, v dospělosti, rádi podíváte na kreslené příběhy, na Kudy z nudy vás pozveme na několik zajímavých komiksových výletů. Protože komiks pořád žije a rozhodně není jen zábavou pro děti.

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Už několik generací čtenářů považuje román Zdeňka Jirotky Saturnin za nejlepší humoristickou knihu české literatury. V roce 2009 Saturnin vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce, a roku 2018 cenu Magnesia Litera v kategorii Knihy století podle široké veřejnosti. A to přitom na začátku byla docela obyčejná historka, kterou Zdeněk Jirotka vyprávěl kolegům v redakci Lidových novin.

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

Madeleine Albrightová (* 15. května 1937, Praha – 23. března 2022, USA) je bývalá ministryně zahraničních věcí USA, historicky první žena v tomto úřadu. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN a sehrála významnou roli při prvním rozšíření NATO o Česko, Polsko a Maďarsko coby země bývalého východního bloku.

Expozice věnovaná českému spisovateli, publicistovi a novináři, zapůjčená ze sbírek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, je umístěna v domku v podhradí, v němž prožil Jaroslav Hašek poslední léta svého života a napsal své nejslavnější dílo. Dokumentuje satirikův život a jeho mezinárodní význam.

Když před časem pořadatelé prestižní literární ceny Magnesia Litera vyhlásili soutěž o Knihu století, u odborné poroty zvítězil román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, ale veřejnost hlasovala pro Jirotkova Saturnina. Není divu, román je oblíbený napříč generacemi a pár úryvků z knížky nebo hlášek z filmu zná téměř každý.

Bílé Karpaty a Moravské Kopanice nejsou jen domovem Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové, ale odehrává se tu také příběh Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové (1919–2012). Ta po válce několik let žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově. Pojďte se tam podívat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky.

Jan Hus (kolem roku 1370, Husinec – 6. července 1415, Kostnice) patří mezi nejznámější a nejdůležitější osobnosti českých dějin. Kněze a brilantního kazatele, náboženského myslitele, vysokoškolského pedagoga a reformátora připomíná řada míst, od památníku v jihočeském Husinci přes Betlémskou kapli v Praze až po hrad Krakovec. Ten byl posledním místem, kde Hus působil před svým odchodem do Kostnice.

První sentimentálně romantické básně psal Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) německy a nazval je Versuche des Ignaz Macha, Pokusy Ignáce Máchy. Tehdy se psal rok 1829. O sedm let později vydal vlastním nákladem česky psaný Máj. Jediná kniha, která za jeho života vyšla, je dnes považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu.

Ulice Na Hrázi, Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, divadlo anebo Automat Svět: tam všude narazíte na stopy Bohumila Hrabala (1914–1997), spisovatele s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Milana Kundery a Jaroslava Haška světově nejznámějším českým prozaikem. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit na procházku Hrabalovskou Prahou.

Na sousoší Stalina a pracujícího lidu bylo spotřebováno sedmnáct tisíc tun materiálu, a i bez monumentálního podstavce byla vysoká patnáct metrů. Šlo o největší sousoší v Evropě. Lidé nazývali Stalinův pomník všelijak, nejčastěji „fronta na maso“. Jeho strůjci i tvůrci věřili, že byl postaven navěky, avšak ve skutečnosti na Prahu shlížel pouhých sedm let.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Pivnice U Zlatého Tygra to je tradiční plzeňská pivnice s neopakovatelnou atmosférou a koloritem v srdci staré Prahy. Inspiraci zde u plzeňského piva hledali mnozí, včetně autora české hymny Josefa Kajetána Tyla či Bohumila Hrabala.

Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotickou basilikou a ve středu kostela se nachází sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.

Máte rádi knížky? My na Kudy z nudy ano, ať už jde o beletrii pro děti i pro dospělé, poezii, pohádky, kuchařky, učebnice nebo cestopisy. Aby knížky vycházely a dostaly se v pořádku až do rukou čtenářů, k tomu jsou potřeba nakladatelství. Pojďte se proletět světem papírových i elektronických knížek a audioknih, seznámit se s největšími nakladatelskými domy i s oceněními, která autoři za svá díla dostávají.

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

Říkalo se mu „zuřivý reportér“ — a málokdo ten titul naplnil tak věrně jako Egon Erwin Kisch (29. dubna 1885, Praha – 31. března 1948, Praha). Rodák z pražského Starého Města dokázal reportáž proměnit v dobrodružství, v němž se realita stává příběhem a fakta tepou jako živý organismus. Byl jedním z prvních novinářů, kteří šli za událostmi do ulic, do továren, do soudních síní i do nejtemnějších koutů společnosti. Jeho práce položila základy moderní investigativní žurnalistiky a dodnes inspiruje novináře po celém světě.

Nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě je Staronová synagoga z konce 13. století. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce a modlitebna.

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století.

Městská knihovna na Mariánském náměstí byla postavena v letech 1925-1928 podle projektu architekta Františka Roitha, žáka profesora vídeňské akademie Otto Wagnera. Budova byla koncipována jako kulturní instituce s širokými možnostmi svého využití včetně výstavních, přednáškových a koncertních sálů.

Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti anebo Důvěrná zpráva ze San Franciska: to je výběr nejznámějších knížek Zdeňka Jarchovského (* 1952). V roce 2018 ke kriminálním příběhům a detektivkám přibyl nový román. Název Štěchovická stěna jasně prozrazuje, kudy se tentokrát budeme s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem toulat Českem mezi řádky.

Vydejte se s Kudy z nudy do světa krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit! Zjistíme, jak vznikla tradice března coby Měsíce knihy, společně se podíváme do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se i po stopách zajímavého knižního objevu.

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

K oblíbeným atrakcím Městské knihovny patří zajímavá skulptura pojmenovaná Idiom, tzv. "nekonečná studna" sestavená z mnoha knih a dvou zdcadel. Nachází se naproti hlavním vchodovým dveřím. Jedná se o dílo slovenského výtvarníka Mateje Kréna.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Secesní kavárna Imperial, která byla otevřena již v roce 1914, vždy patřila mezi nejznámější podniky v Praze. Café Imperial pod vedením Zdeňka Pohlreicha navazuje na svou prvorepublikovou slávu díky pohostinnosti, výtečné kuchyni a skvostné historické výzdobě.

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Při pohledu na obrazy italského malíře Giuseppe Arcimbolda vás napadne, že přesně takhle vypadá barokní umění. Jeho portréty složené z pestrobarevných květin, plodů ovoce i zeleniny a nejrůznějších předmětů okouzlily Prahu v době císaře Rudolfa II. – a právě panovníkův portrét nazvaný Vertumnus z roku 1591 je Arcimboldovým nejznámějším obrazem.

Franz Kafka (1883–1924), jeden z nejvlivnějších a nejpřekládanějších spisovatelů 20. století, je pro řadu cestovatelů hlavní důvod, proč se vypravit do Prahy. V Kafkových stopách se ale dá cestovat i na jiná místa. Třeba tam, kde se možná zrodila inspirace pro jeho poslední román Zámek.

Gustav Meyrink (1868–1932) patřil ke generaci německy píšících spisovatelů, jejichž dílo zásadně ovlivnila Praha. Ve svých dílech se k magickému městu opakovaně vracel a rozšířili tak jeho slávu i za hranice. V Praze se odehrává i Golem, jeho nejznámější román, napsaný roku 1915.

Gustav Meyrink (19. ledna 1868, Vídeň – 4. prosince 1932, Starnberg) patřil do skupiny spisovatelů, které Max Brod (1884–1968) nazýval Pražský kruh. Šlo o řadu autorů z česko-rakouského kulturního prostředí, jejichž mateřštinou byla němčina, kteří pocházeli z Prahy anebo v ní část života působili, a jejichž tvorba je s Prahou úzce spojená. Mnozí z nich, namátkou Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch či Gustav Meyrink, dosáhli světového významu a ovlivnili další vývoj německé i světové literatury.

Nejoblíbenějším koníčkem řady lidí je četba. Čteme doma i na výletech, v parcích i v knihovnách, v knihkupectvích, v posteli, u vody i u moře. Zkrátka všude. Možnost strávit volnou chvilku s knížkou je pro spoustu z nás jedním z nejlákavějších způsobů trávení volného času. Hledáte na Kudy z nudy tipy, co číst? Vyzkoušejte vítěze knižních cen Magnesia Litera.

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

Nejen pro Pražany připravilo Hlavní město Praha a Ministerstvo kultury program Rok Franze Kafky zahrnující řadu zajímavých akcí a projektů s kafkovskou tematikou. Kromě toho se v ulicích Prahy můžete setkat se speciálně nazdobenou tramvají s motivy Kafkova života. Ta bude brázdit pražské ulice po celý rok. K výročí byly spuštěny také dva weby, kde zájemci najdou veškeré informace o slavném spisovateli, připravované eventy, ale též ikonická místa v Praze a vycházky s průvodci po místech Kafkova mládí a dalších let jeho života. Pokud byste se chtěli sami vypravit do míst, která Franze Kafku připomínají, určitě se vám budou hodit kafkovské tipy, které pro vás připravil portál Kudy z nudy.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?