Co musíte vidět v Prášilech
Armáda si neudělala dělostřelecké terče jen z okolních osad, ale v roce 1979 srovnala se zemí i barokní
kostel sv. Prokopa z roku 1803.
Většina atraktivních míst proto září novotou, od
hotelů,
cukráren a
penzionů přes
archeopark s replikami keltských staveb a
lanový park až po
horskou botanickou zahradu s uměleckými díly ze dřeva.
Milovníky historie nahchne
bývalá osada Stará Hůrka. Ještě před válkou zde žilo kolem 200 obyvatel, sklářů, sklářských pomocníků, lesních dělníků. Před 2. světovou válkou se Hůrka a okolí stalo oblíbeným výletním místem. Pak bylo německé obyvatelstvo vysídleno, noví osídlenci museli z Hůrky odejít v roce 1952. Obec byla začleněla do vojenského újezdu Dobrá Voda.
Návrat do časů první republiky
Jako jinde na
Šumavě i v Prášilech bývaly sklárny, které se specializovaly na výrobu zrcadlového skla. Víc než sklo ale osadu proslavila
Eggerthova papírna, která kvalitním papírem zásobovala například prezidentskou kancelář. Když roku 1933 vyhořela,
básník, spisovatel, dřevorytec a knihař Josef Váchal vydal na posledních papírech ze svých zásob cyklus sedmi dřevorytů. V jednom z nich píše: „Papírny není více a prášilský papír jest již minulostí; svou slávu hlásá dál jen ve vydaných knihách.“
Toulky kolem Prášil za mnichem, sklem a vodou
Z Prášil se chodí na výlety k
jezeru Laka,
Prášilskému jezeru a na
horu Poledník s impozantní rozhlednou. Cyklisté se sem snadno dostanou po
cyklomagistrále, která vede ze
Železné Rudy až do
Vyššího Brodu, z Rakouska míří do
Prášil a dál přes
Dobrou Vodu do
Hartmanic Vintířova stezka. Připomíná život a skutky německého benediktinského mnicha, který žil v 10. století a na
vrchu Březník si zřídil skromnou poustevnu. V Dobré Vodě si prohlédnete
kostel sv. Vintíře s unikátním skleněným oltářem.