Adolf Loos se sice narodil v
Brně, ale působil především ve
Vídni; tam také najdete řadu jeho známých staveb. Domů se vrátil teprve po zániku Rakousko-Uherska, jeho tuzemské stavby a interiéry proto většinou vznikly až v době
po založení Československé republiky.
Müllerova vila v Praze
K nejvýznamnějším památkám moderní architektury ve střední Evropě patří vila, postavená v letech 1928–1930 v
Praze-Střešovicích pro bohatého stavebního podnikatele Františka Müllera a jeho choť Miladu. Loos v
Müllerově vile dovedl k dokonalosti
koncepci Raumplanu, speciální uspořádání vnitřního prostoru, který propojuje místnosti s různými výškovými úrovněmi. Prohlídky na objednávku zajišťuje
Muzeum hlavního města Prahy; uvidíte například původní vybavení interiérů vily, které vybral a v mnoha případech navrhl sám architekt, včetně nábytku a obrazů ze sbírky bývalého vlastníka.
Bauerovo impérium
Jediným větším dílem Adolfa Loose na
jižní Moravě je
Bauerova vila v Hrušovanech u Brna, rodinný dům pro významného moravského průmyslníka a vizionáře Viktora Bauera, majitele místního cukrovaru. Loos v letech 1914–1916 navrhl jak průmyslový podnik, tak vilu, mimo jiné nejstarší dům s plochou střechou na území dnešního Česka. Prohlédnout si ji můžete jen zvenčí.
Pro Viktora Bauera architekt navrhl rovněž zařízení
vily v Drážďanech a
dvou vídeňských bytů, kolem roku 1925 se podílel se i na úpravách interiéru
Bauerova zámečku v
areálu BVV na
Starém Brně. Jediným dochovaným dílem Adolfa Loose v jeho rodném městě tak je
jídelna obložená tmavě zeleným mramorem se zapuštěnými zrcadly, přístupná jen výjimečně.
Winternitzova vila v Praze
Béžovou princeznu neboli
Winternitzovu vilu navrhl Adolf Loos pro rodinu advokáta Josefa Winternitze. Vyrostla na luxusní stavební parcele nad
Smíchovem nedaleko
Bertramky, s nádherným výhledem na
Nové Město,
Malou Stranu a
Hradčany. Když nepočítáme pár zabudovaných skříní v pracovně s poličkami, nábytek ani vnitřní zařízení se nedochovalo, přesto vás vila uchvátí svou jedinečností. Slouží jako galerie, od neděle do středy si ji můžete prohlédnout sami jen s tištěným průvodcem, v sobotu při komentovaných prohlídkách. Raritou je nabídka
ubytování pro dvě osoby.
Plzeňské interiéry
Loos řadu let tvořil v
Plzni, kde se některé z jeho myšlenek promítly do návrhů bytových interiérů pro bohaté podnikatele. Vzácná a z dnešního pohledu unikátní
série Loosových třinácti plzeňských bytů vznikala v letech 1907–1910 a 1927–1932. Po desetiletích chátrání jsou nyní k vidění v plné kráse, a to včetně původního vybavení s pohodlnými obývacími pokoji, broušených zrcadlových ploch, mramorových, travertinových nebo mahagonových obkladů, originálních lustrů či tapet s geometrickým vzorem.
Prohlídkové trasy vám představí několik
Loosových interiérů, například
byt manželů Krausových,
byt doktora Vogla,
Brummelův dům,
byt Oskara Semmlera i
Semlerovu rezidenci. Architekt navrhl také
interiér bytu pro rodinu Otty Becka, jehož dcera Claire se později stala třetí Loosovou manželkou.
Víte, že…?
Dům Tristana Tzary, spisovatele a jednoho ze členů pařížské avantgardy, navrhl Adolf Loos v roce 1925; také tady uplatnil způsob řešení prostoru Raumplan. Stojí v Paříži na malém svažitém pozemku na západním úbočí Montmartru a dodnes se v něm bydlí.- Zato návrh vily pro Josephine Bakerovou (1927) se nikdy nerealizoval, a to kvůli žárlivosti Le Corbusiera.
- Loos nestavěl jen pro bohaté, v polovině 20. let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu a navrhl dřevěné sídliště Lainz. K téměř zapomenutým projektům patří dochovaná a částečně pozměněná dělnická kolonie s jednoduchými a účelnými byty v Náchodě-Babí v horní části ulice Na Vyšehradě.