Obdivovaný i nenáviděný
kníže Metternich byl jednou z nejvýraznějších osobností evropské politiky 19. století. Nebyl Rakušan ani Čech, ale Němec:
Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, druhý kníže von Metternich-Winneburg, se narodil v Koblenzi v Porýní v roce 1773 a zemřel ve Vídni roku 1859. Téměř nestonal, přežil všechny své manželky i většinu svých dětí a dožil se na svou dobu neobvykle vysokého věku 86 let.
Jeho jméno je neoddělitelně spjato s dějinami Rakouského císařství a s obdobím takzvaného
Metternichovského systému, který určoval politickou podobu Evropy po napoleonských válkách.
Politika knížete Metternicha
Metternichova kariéra byla závratná: roku 1809 byl jmenován
ministrem zahraničí, v roce 1821 se stal státním
kancléřem „habsburského domu, dvora a státu“. Působil ve službách dvou císařů,
Františka I. Rakouského a
Ferdinanda I. Dobrotivého. Dva největší úspěchy jeho diplomatické kariéry jsou spojené s
Napoleonem Bonapartem. Prvním bylo dojednání
sňatku mezi Napoleonem a Marií Louisou, dcerou rakouského císaře, tedy nové spojenectví mezi Rakouskem a Francií, druhým uspořádání
Vídeňského kongresu v letech 1814–1815, který upravil mezinárodní vztahy v Evropě po definitivní Napoleonově porážce.
Kancléř Metternich dokázal své zemi zajistit mír na několik desetiletí, ovšem v revolučním roce
1848 abdikoval, vzdal se svých funkcí a odešel do exilu. Hlavní město mocnářství slavilo jeho odchod například karikaturou, na níž kancléře odnáší čert. A kníže? Čert ho odnesl „jen“ do Anglie, odkud se po třech letech vrátil. Po zbytek života střídavě žil ve Vídni a na svých panstvích v Čechách.
Kde objevíte jeho stopy?
Kynžvartský zámek a peníze od Rothschildů
Když se řekne
Metternich, měl by se nám vybavit hlavně
zámek Kynžvart. Metternichům zdejší panství patřilo od roku 1623 až do roku 1945. Na přelomu 18. a 19. století se pro starobylý šlechtický rod kynžvartský zámek dokonce na nějaký čas stal jediným sídlem, a to když majetky v Porýní zničily prusko-francouzské války.
Současnou podobu získal zámek právě v době, kdy byl kancléř Metternich na vrcholu moci a starý zámek přestal vyhovovat jeho nárokům. V letech 1820–1839 jej vynikající vídeňský architekt
Pietro Nobile přestavěl ve stylu vídeňského klasicismu.
Nebyla to levná záležitost: v září 1822 si kancléř půjčil od
Rothschildů 900 tisíc zlatých, což dnes představuje částku téměř jedné a čtvrt miliardy korun. Transakce byla výhodná pro obě strany: částka byla splatná 12 let s pětiprocentním úrokem, šest dní po uzavření smlouvy pak všichni bratři Rothschildové získali dědičný titul rakouských svobodných pánů.
Peníze nebyly určené jen pro
kynžvartský zámek, kníže investoval kapitál i do koupě bývalého
cisterciáckého kláštera v
Plasích. V dalších letech tu založil továrnu na výrobu litiny a bývalý
kostel sv. Václava nechal proměnit v
rodovou hrobku.
Zámek Kynžvart a Kabinet kuriozit
Hlavní sídlo měl Metternich ve
Vídni ve vile na
Rennweg,
zámek Kynžvart využíval zejména jako letní sídlo. Dal upravit
anglický park a interiéry klasicistní rezidence vybavil cennými sbírkami uměleckých děl, mincí, zbraní, vzácných knih a osobních předmětů slavných historických osobností. To je dnešní
Kabinet kuriozit, s nímž vás seznámí jedna z prohlídkových tras. Víte, že jeho prvním správcem byl poslední chebský kat
Karel Huss? Bývalý kancléř zemřel 11. června 1859 ve Vídni, a i když se o něm
tradovalo, že ho nakonec odnesl čert, a je pochován v
hrobce Metternichů v
Plasích. Po jeho boku odpočívají tři manželky, několik dětí a rodiče; prohlídku je nutné objednat předem.
Kde si připomenete knížete Metternicha?
- Na zámku Kynžvart i v klášteře v Plasích na knížete Metternicha pravidelně vzpomínají při prohlídkách i speciálních výstavách.
- V roce 2023 byla v klášteře v Plasích dokončena obnova bývalé opatské rezidence, kterou si kníže nechal upravit pro bydlení. Vzniklo nové návštěvnické centrum a také nový prohlídkový okruh Zámek Metternichů, další expozice je věnovaná stavebnímu vývoji kláštera. Přístupná je i obnovená opatská zahrada.