Úvod > Aktuality > #světovéČesko a příběh zámožné židovské rodiny Löw-Beer
#světovéČesko a příběh zámožné židovské rodiny Löw-Beer
"> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a příběh zámožné židovské rodiny Löw-Beer

Vydáno 20. února 2021
Löw-Beerové patřili v 19. století k nejvýznamnějším a nejbohatším jihomoravským podnikatelům. Byli svědky doby, kdy se pro Brno začalo používat označení moravský či rakouský Manchester: tehdy zdejší vlnařský průmysl dosáhl své největší slávy a zběsilé tempo průmyslového města připomínalo originální anglické průmyslové město Manchester.

Dva Manchestery

Města proslulá jako průmyslová centra svých zemí: Brno alias rakouský Manchester a skutečný britský Manchester.
 
Brno
Manchester
Objemem textilní výroby, množstvím podniků a exportními možnostmi tehdy Brno patřilo k nejprůmyslovějším centrům rakouské monarchie. V jediném místě se setkávaly všechny tradiční rysy: špatné hygienické podmínky, neutěšené bytové poměry a přelidněnost na jedné straně, na té druhé pak rodiny bohatých podnikatelů, opulentní vily v udržovaných zahradách a život v přepychu, jaký si jen málokdo uměl představit. Právě k nim patřili Löw-Beerové, významní, úspěšní a pohádkově bohatí.
 

Z ghetta do továrny

Historie jedné z nejbohatších rodin Rakouska-Uherska se začala psát na konci 18. století v židovském ghettu v Boskovicích. Právě tam vzniklo i rodinné jméno Löw-Beer, odkazující na lva a medvěda, patrně výsledek úředně nařízeného přejmenování všech Židů na novou německou variantu.

Zakladateli úspěšné dynastie byl Salomon Löw-Beer, obchodník s kůžemi, a jeho pět synů. Nejúspěšnější z nich byl zřejmě Moses Löw-Beer (1794–1851), typický selfmademan své doby, v úředních pramenech líčený jako dravý židovský podnikatel, který vždy dokázal dosáhnout svého. Jako nájemce palírny v boskovickém ghettu získal potřebný kapitál k založení továrny na spřádání vlny v nedaleké Svitávce. V roce 1838 tam koupil původně papírenský mlýn s valchou, o rok později na jeho místě vybudoval přádelnu vlny, v roce 1847 získal zemské tovární oprávnění a založil podnik na zpracování bavlny a výrobu látek, kde už před polovinou 19. století pracovalo na sedmdesáti přádelních strojích 150 až 170 dělníků.

Jeho synové podnik rozšířili o další provozy přádelen, barvíren a tiskáren, a také postupně zřídili další továrny v Brně, na dnešní Čechyňské a Václavské ulici.

Tady to bylo blíž nejenom do Vídně, hlavního města monarchie, ale také k železničním tratím, po kterých se zboží přepravovalo rychleji než na vozech po venkovských cestách.
 

Co se stalo s Löw-Beer-Gasse?

Na počátku 20. století pracovalo jen v továrně ve Svitávce asi 1 600 zaměstnanců. Rodina vlastnila také cukrovary a lihovary v dnešním Polsku, na Slovensku a v Dolním Rakousku. Ke známým osobnostem rakouského Manchesteru patřil třeba Jonas Löw-Beer (1845–1924), člen brněnské městské samosprávy. Společně s manželkou Linou se věnovali charitativní činnosti a během první světové války založili vývařovnu polévky pro válečné uprchlíky, která v poválečné době pod správou brněnské Židovské obce fungovala jako jídelna pro chudé. V brněnských Štýřicích po něm byla roku 1911 pojmenována ulice Löw-Beer-Gasse. Jméno ale dlouho nevydrželo, už v roce 1919 byla přejmenována na ulici U Linie a od roku 1946 se jmenuje tak, jak ji známe dnes: Celní.
 

Inspirace pro Spielberga

Vraťme se do Svitávky, kde měla továrny firma Moses Löw-Beer. V jejich těsné blízkosti si rodina na začátku 20. století nechala postavit velkou secesní vilu s prvky baroka a klasicismu, obklopenou rozlehlou zahradou. V ní si v roce 1906 vnuk zakladatele Alfred Löw-Beer (1872–1939) nechal postavit ještě takzvanou Malou vilu. Obě navrhl Josef Nebehosteny (1852–1921), autor budovy brněnského hlavního nádraží a také impozantních budov kolem Konečného náměstí. Obě vily obklopoval okrasný park, kde stál skleník, včelín, kuželna a garáže, a užitková zahrada s ovocnými stromy a zeleninovými záhony. Za Malou vilou měli Löw-Beerovi bazén, který se napouštěl vodou z továrny a v zimě sloužil jako kluziště.

Rodině patřily také závody v Brněnci a Půlpecnu. Právě příběhem továrny v Brněnci a jejího správce Oskara Schindlera, který díky svému postavení zachránil asi tisícovku Židů před koncentračním táborem, se v roce 1994 inspiroval režisér Steven Spielberg. Podle vzpomínek pamětníků a dokumentů natočil oscarový film Schindlerův seznam.
 

Konec idyly

V roce 1913 se Alfred Löw-Beer přestěhoval z honosné vily ve Svitávce do jiné: u brněnského parku Lužánky si pořídil honosný secesní dům, dnešní vilu Löw-Beer. Secesní dům byl v té době deset let starý, v roce 1903 si jej nechal podle projektu vídeňského architekta Alexandera Neumanna postavit továrník Moritz Fuhrmann. Rodina Löw-Beerových si elegantní čtvrť oblíbila, například blízkou Arnoldovu vilu koupila Moritzova sestra Cecílie. V roce 1929 textilní magnát Alfred Löw-Beer daroval část zahrady u rodinné vily své dceři Gretě ke stavbě rodinného domu – funkcionalistické vily Tugendhat, dnešní památky UNESCO. Další oblíbenou lokalitou Löw-Beerů byly Pisárky, kde různým členům rodiny patřilo celkem sedm rodinných domů.

Prosperitu, podnikání i život Löw-Beerových v Československu ukončila blížící se druhá světová válka, většina členů rodiny koncem 30. let emigrovala. Podivný konec života měl Alfred Löw-Beer, který se rozhodl zůstat v Brně, rozprodat a zachránit co největší část rodinného majetku a přijet později. Rodina o něm neměla žádné zprávy až do dubna 1939, kdy byl nalezen mrtev na železniční trati u Stříbra. Nikdy se nepodařilo objasnit, jak se tam dostal a kde skončily cennosti a dokumenty, které s sebou vezl. Válku nepřežila ani jeho sestra Cecílie, která zemřela v terezínském ghettu, další příbuzní skončili v koncentračních táborech.
 

Víte, že…?

  • Pro dělníky ve svých továrnách nechali Löw-Beerové postavit činžovní domy a také kolonii dělnických domků ve městech a obcích, kde měly jejich továrny pobočky, tedy na Veslařské ulici v Brně, v Půlpecnu a v Brněnci.
  • Moritzův syn Fritz (1906–1976) byl milovníkem východoasijského umění a své exponáty uchovával ve Velké vile ve Svitávce, kde si jedno patro nechal přestavět ve funkcionalistickém stylu podle vily Tugendhat. Asijskou sbírku se Löw-Beerovým podařilo zachránit, dnes je uložena v Linden-Museum ve Stuttgartu.
  • Továrny i domy byly během války obsazeny Němci, po válce majetek zkonfiskoval a znárodnil československý stát. Ve Velké vile ve Svitávce sídlí úřad městyse, budova je ale pro zájemce přístupná. Malá vila slouží jako rodinný dům.
  • Kam také můžete nahlédnout? Obnovená secesní vila Löw-Beer nabízí expozici Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, kapitoly z dějin architektury a životního stylu měšťanstva v Brně v období od druhé poloviny 19. století až do počátku 20. století. Přístupná je rovněž památka UNESCO, vila Tugendhat. Turistické informační centrum města Brna pořádá komentované prohlídky industriálních památek a nabízí také prohlídky míst, spojených s osudy velkých továrníků i životem prostých dělníků.
  • Potomci vlivné židovské rodiny Löw-Beerových dnes žijí po celém světě. Možnost setkat se měli před několika lety na setkání, které Brno zorganizovalo jako akt smíření.
  • Centrum britského Manchesteru, zapsané na seznamu památek UNESCO, je pozoruhodné sítí kanálů, mlýnů a industriálních objektů. Ty zaznamenaly největší rozvoj v období průmyslové revoluce v 19. století.
Z Brna do USA: seminář v Chicagu vyzdvihl světový odkaz Miesovy vily Tugendhat

Z Brna do USA: seminář v Chicagu vyzdvihl světový odkaz Miesovy vily Tugendhat

Ve čtvrtek 4. února uspořádala chicagská Mies van der Rohe Society při IIT College of Architecture dvouhodinový online seminář věnovaný tématu Interiéry: Lilly Reich a Mies van der Rohe. Jako ukázkové dílo spolupráce této legendární dvojice architektů, byla zvolena brněnská Vila Tugendhat, která se tak stala ústředním bodem celého večera. Ta letos oslaví již 20. výročí zápisu na seznam UNESCO.

Synagoga maior Boskovice

Synagoga maior Boskovice

Dnes jediná zachovaná synagoga v boskovickém židovském městě. Její základní část (předsíň, hlavní sál a ženská galerie v 1.patře) pochází z roku 1639, kdy ji židovské obci postavil původem italský stavitel Silvestr Fiota z Chiavenny, tehdy boskovický měšťan.

Hrobka rodiny Stiassni

Hrobka rodiny Stiassni

Hrobka postavená v roce 1916 se nachází na židovském hřbitově v Brně. Stavba z bílého mramoru byla v roce 2019 zrekonstruována. Na hřbitově, kde se pohřbívá od roku 1852, jsou hroby další řady významných osobností.

Vila Löw-Beer v Brně

Vila Löw-Beer v Brně

Vila obývaná v letech 1913 až 1939 rodinou Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhat. Vila slouží jako muzeum s expozicí Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která přibližuje dějiny architektury i brněnských vyšších vrstev.

Technické zázemí vily Löw-Beer

Technické zázemí vily Löw-Beer

Prohlídkový okruh vás provede dosud nepřístupnými prostory technického zázemí vily a seznámí se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění. Prohlídky probíhají pouze o víkendech – pravidelně pátek až neděle v časech 10:30, 12:30 a 15:30.

Arnoldova vila v Brně

Arnoldova vila v Brně

Secesní Arnoldova vila v Černých Polích u parku Lužánky v Brně pochází z roku 1862. Manželé Arnoldovi ji vlastnili 21 let. Vila bohužel chátrá a spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda usiluje o její obnovu.

Velká vila Löw-Beerů ve Svitávce

Velká vila Löw-Beerů ve Svitávce

V letech 1900 – 1902 byla vybudována firmou Moses Löw-Beer ve Svitávce tzv. Velká vila. Byla zde tehdy soustředěna podstatná část textilní výroby židovské průmyslnické rodiny Löw-Beerů, jejichž další významné sídlo se nacházelo v Brně.

Vila Tugendhat - funkcionalistický skvost v Brně

Vila Tugendhat - funkcionalistický skvost v Brně

Stěžejní dílo funkcionalistické architektury, Vilu Tugendhat, si prohlédnete v Brně – Černých Polích. Vznikla v letech 1929–1930 podle projektu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Ten vypracoval návrh stavby v roce 1928 na žádost manželů Tugendhatových.

Další aktuality