Arnoldova vila v Brně

Vila stavitele Josefa Arnolda byla druhou stavbou, realizovanou v rámci nejstarší brněnské vilové kolonie nad Lužánkami. Dobou svého vzniku reprezentuje prvotní zástavbu na svazích Černých Polí. Úroveň architektury v duchu art deco s prvky secese a kvalita řemeslného provedení v rámci druhé stavební fáze (asi 1909 -1915) je velmi kvalitní. Neobvyklý na dnešní dobu je prakticky nedotčený autentický stav domu.

Vila se nachází nedaleko od vily Tugendhat a Löw-Beerovy vily.
 

Záchrana Arnoldovy vily

Muzeum města Brna totiž podepsalo partnerskou smlouvu s Národním muzeem architektury a designu v Oslo a stvrdilo tak spolupráci na projektu „Centrum dialogu – záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily“. Tím se naplňuje jedna z podmínek k získání grantu z Finančních mechanismů EHP/Norsko. Téměř po dvou letech byla na konci roku 2023 dokončena památková obnova Arnoldovy vily, která společně s hradem Špilberkem, vilou Tugendhat a Měnínskou bránou je již čtvrtým objektem Muzea města Brna, které ji v roce 2019 získalo do své správy.

Vila bude místem setkávání, činnosti spolků, odborných přednášek a konferencí, nabídne také možnost svatebních obřadů, exkurzí, zahradních koncertů a výstav, nejrůznějších školních aktivit i různé komerční využití. Vznikne v ní Centrum dialogu. Hlavní programové zaměření bude na česko-německo-židovský dialog.

Vila poskytne zázemí Studijnímu a dokumentačnímu centru přetížené vily Tugendhat a dalším institucím a spolkům, mj. partnerům projektu. Arnoldova vila se také stane součástí mezinárodního projektu Iconic Houses Network, který sdružuje historicky významné veřejnosti zpřístupněné vilové domy (house muzea). MuMB dlouhodobě spolupracuje s Národním muzeum umění, architektury a designu v Norsku nebo s Muzeem hlavního města Prahy v rámci Iconic Houses a s dalšími partnery.

V roce 2024 bude dokončena realizace návrhu obnovy zahrady Arnoldovy vily, poté dojde k propojení  zahrad slavných vil, staveb, které patří ke kulturnímu dědictví naší země, Vily Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovy vily. Od ledna 2024 je vila ve zkušebním provozu. Veřejnosti bude objekt průběžně zpřístupňován v 1. čtvrtletí roku 2024 s nabídkou přednášek, komunitních setkání, edukačních programů, zapojování spolků a jiných specifických projektů. Od 5. dubna 2024 zahajuje pravidelný provoz. Vilu a expozici budou moci zájemci navštívit buď individuálně, anebo s průvodcem v rámci prohlídky celého domu. 
 

Expozice v Arnoldově vile

Muzeum města Brna zahájí pravidelný provoz Arnoldovy vily uvedením stálé expozice Odkaz minulosti v plynutí času.  Expozice je rozmístěna v domě v rámci pater a je složená ze tří částí:

Genius loci 

Ve vyhlídkovém prostoru uvnitř věže se návštěvník ocitá ve čtvrtém nadzemním podlaží. Ze všech interiérů Arnoldovy vily je tato místnost nejotevřenější, nejvíce komunikuje se svým okolím, a proto přímo vybízí ke zkoumání Genia loci. Tato část je věnována urbanistickému vývoji jižní části Černých Polí v okolí Arnoldovy vily a obsahuje mimo jiné model původní vilové kolonie z 60. let 19. století.  

Josef Arnold a jeho dům 

Ve třetím podlaží se návštěvník seznámí s příběhem stavitele a architekta Josefa Arnolda, se stavebními úpravami poslední soukromé majitelky Cecilie Hože a exponáty, které mapují éru mateřské školy, známou ještě mnoha pamětníkům. Třetí patro rovněž nabízí ukázky autentických nálezů získaných při poslední rekonstrukci, film o jejím průběhu, jakož i tzv. archeologické okénko neboli prezentaci původního povrchu fasády věže zachovaného in situ.

Židé v Brně 

V druhém podlaží se návštěvníkům otevře poutavá cesta časem. S interaktivním videomappingem na "Židovské bráně" vstoupí divák do světa dějin židovské komunity v Brně od středověku až po současnost. Brána, rozdělující výstavní prostor na před a za hradbami, v sobě nese symboliku uzavřeného středověkého města, kde Židé čelili vyhánění a omezení vstupu do Brna. Expozice zároveň prezentuje vzácné exempláře synagogálního stříbra a textilu, odkazující na náboženské tradice židovského lidu, které jsou laskavě zapůjčeny od Židovské náboženské obce Brno. Zvláštní pozornost výstava věnuje připomínce Cecilii a Corneliovi Hožeovým, jež byli posledními soukromými majiteli vily. Cecílie Hože byla o šest let starší sestrou Alfreda Löw-Beera, a tedy tetou Grety, později provdané Tugendhatové. Její příběh a rodinné vazby jsou neodmyslitelnou součástí brněnských dějin, které expoziční prostor zasazuje do kontextu významných rodin spojených s městem Brnem.