!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a mistři šerosvitu v Praze: Rembrandt, Škréta a velká podzimní výstava
#světovéČesko a mistři šerosvitu v Praze: Rembrandt, Škréta a velká podzimní výstava
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

#světovéČesko a mistři šerosvitu v Praze: Rembrandt, Škréta a velká podzimní výstava

Vydáno 20. září 2020
Obrazy, kde i černá barva a stíny září: taková jsou díla renesančních a barokních mistrů šerosvitu. Obdivovat je můžete nejenom ve Sbírce starých mistrů Národní galerie, ale také na řadě jiných míst, namátkou v Týnském chrámu a na oltářích pražských i venkovských kostelů.

Šerosvit a fascinující díla barokních mistrů: Škrétova podobizna brusiče drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny z roku 1653 a Rembrandtova Hodina anatomie dr. Tulpa

Rembrandt
Škréta
Šerosvit je výtvarná technika, která vznikla v 15. století v Itálii a ve Flandrech. Mistry využívání kontrastů mezi světlem a tmou, kdy ve stínech na pozadí obrazu víc tušíte než vidíte, se stali zejména Leonardo da Vinci, Caravaggio, Vermeer a Goya, z českých umělců pak Karel Škréta. A samozřejmě Rembrandt (1606–1669), nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec, jeden z nejlepších malířů a grafiků světa. Zatímco však Rembrandtovo Nizozemí v 17. století prožívalo svůj Gouden Eeuw, zlatý věk rozkvětu společnosti a její kultury, v českých zemích jako by temné barvy a stíny na paletách malířů symbolizovaly třicetiletou válku a dobu temna, duchovního násilí, útlaku a beznaděje.
 

Pražský Rembrandt: Učenec ve studovně

Jednou z největších atrakcí Národní galerie je jediný Rembrandtův originál, který máme v českých sbírkách. Rozměrný obraz s názvem Učenec ve studovně je obvykle k vidění ve Šternberském paláci v Praze, kde Národní galerie shromažďuje poklady holandského malířství 17. století a další díla starých mistrů. Jak se vzácná malba do galerie dostala? Byla součástí umělecké sbírky Nosticů a posléze Obrazárny vlasteneckých přátel umění.

Nedávné restaurování spojené s vyčištěním a průzkumem malby odkrylo detaily, po staletí skryté za ztemnělými laky. V pozadí – a v šerosvitu, dodejme – tak jsou vidět třeba knihy na polici nebo písařské náčiní v rohu. Odhalil se také Rembrandtův typický energický rukopis, kunsthistoriky popisovaný jako „šermování štětcem po plátně“.

Ani restaurování Učence ve studovně nám ale nedalo odpověď na otázku, kdo byl onen portrétovaný muž. V minulosti se nejčastěji mluvilo o neznámém židovském rabínovi, ale zřejmě nešlo o portrét a už vůbec ne o autoportrét, i když byly pro Rembrandta typické.

Zajímavé vysvětlení ale má poměrně archaické učencovo oblečení: Rembrandt totiž sbíral starožitnosti a svoje modely často oblékal do exotických plášťů a módních doplňků, které už v té doby byly zastaralé a podivné.
 

Hodina anatomie doktora Tulpa

Rembrandt měl štěstí: jako jeden z mála umělců se dočkal slávy už za svého života. Na vlně zlatého věku jako by plul i obraz Umělec ve studovně: vůbec první Rembrandtovo velkoformátové plátno je datováno do roku 1634, do období, které patřilo v umělcově životě k nejšťastnějším. Oženil se s bohatou Saskií van Uylenburchovou, společně si koupili velký dům v ulici Jodenbreestraat v Amsterdamu a Rembrandt se zařadil mezi vyhledávané portrétisty. Na svých obrazech dokumentoval vzmáhající se blahobyt amsterodamských kupců a nechával si za to skvěle platit. Za obraz si účtoval tisíc guldenů, což by prý v přepočtu na dnešní měnu znamenalo asi 200 tisíc eur. Začal také své obrazy podepisovat plným jménem: z původního prostého RH či RHL (Rembrandt Harmenszoon z Leidenu) přešel k plnému jménu Rembrandt. Prvním obrazem, který takto signoval, byla světoznámá Hodina anatomie doktora Tulpa v roce 1632. Zakázku Rembrandtovi zadal ctižádostivý lékař Nicolaes Tulp, který se chystal vykročit na politickou dráhu. Rembrandt ho zobrazil při pitvě zločince, sňatého ze šibenice. Obraz dlouho visel v místnosti cechu chirurgů, dnes je v Mauritshuisu v Haagu.
 

Barokní Praha a Karel Škréta

Kdybychom hledali českého Rembrandta, protějškem světoznámého Holanďana by mohl být malíř a kreslíř Karel Škréta (1610–1674). Zakladatel českého barokního malířství je považován za největšího umělce období od konce středověku do 19. století. Narodil se v zámožné evangelické rodině v domě U černého jelena v Týnské ulici na Starém Městě v Praze. Jeho plné jméno mimochodem zní Karel Škréta Šotnovský ze Závořic; predikát jeho předkové získali už v roce 1570. Závořice ale už dávno zmizely z map; zaniklá vesnice ležela mezi Zábřehem a Šumperkem. Otec záhy zemřel a výchovu malého Karla a jeho sourozenců převzali strýcové. Dostalo se mu skvělé humanistické výchovy, naučil se několika jazykům a vyučil se malířem. Poté, co se jeden z příbuzných zapletl do stavovského povstání, následovala konfiskace majetku a v roce 1628 odchod celé rodiny do exilu.
 

Návrat ztraceného syna

V saském Freibergu, jednom z velkých středisek českých exulantů, se Karel zdržel jen rok nebo dva, pak se vydal na zkušenou do světa. Žil především v Itálii, kde studoval díla starých mistrů – Rafaela, Michelangela, Tiziana, Veroneseho a Tintoretta.

Když se roku 1638 vrátil do Čech, konvertoval ke katolictví, čímž se mimo jiné domohl restituce rodinného majetku a získal zpět například domy v Praze a vinice v Litoměřicích a Mělníku. Usadil se v domě na Ovocném trhu v Praze, oženil se s dcerou malostranského měšťana Veronikou Gröbergerovou a záhy se stal jedním z nejvyhledávanějších umělců své doby. Podobně jako Rembrandt portrétoval bohaté měšťany a šlechtice, vytvářel mytologické a alegorické kompozice, zátiší z měšťanských domácností a oltářní malby, například pro kostely sv. Tomáše a sv. Mikuláše na Malé Straně, kostel sv. Štěpána, Týnský chrám či klášterní kostel v Plasech. Škréta se zabýval také kresbou, ilustracemi a návrhy grafických listů, v pozdějších letech začal zdařile experimentovat s využitím hry světla a stínu a technikou šerosvitu. Řadu jeho děl uchovává ve sbírkách Národní galerie v Praze. Pochován je v kostele sv. Havla.
 

Rembrandt v karanténě

Že i 350 let po smrti jsou obrazy Rembrandta van Rijna stále „in“ potvrzují výstavy, které provázely loňské kulaté výročí umělcova úmrtí. Výstava Rembrandt: Portrét člověka, kterou Národní galerie společně s Wallraf–Richartzovým muzeem v Kolíně nad Rýnem připravovala pět let, měla premiéru v Německu loni na podzim, koncem března se měla stěhovat do Prahy. Jarní termín se ale kvůli nouzovému stavu odložil, exponáty zůstaly za zavřenými hranicemi. Rembrandtova výstava v paláci Kinských na Staroměstském náměstí se tak posunula až na září: začíná v pátek 25. září a končí 31. ledna 2021.

K vidění budou díla z řady významných tuzemských i světových muzeí a galerií i ze soukromých sbírek.
 
Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Rembrandt: Portrét člověka - výstava v Paláci Kinských

25.9.
31.1.
Rembrandt: Portrét člověka - výstava v Paláci Kinských

U příležitosti 350. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších nizozemských malířů Rembrandta Harmensz van Rijn (1606 Leiden – 1669 Amsterdam) připravuje Národní galerie Praha společně s Wallraf-Richartz-Museem v Kolíně nad Rýnem reprezentativní výstavu věnovanou tomuto umělci.

Knihovna Strahovského kláštera - druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách

Knihovna Strahovského kláštera - druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Národní galerie v Praze - Schwarzenberský palác s expozicí starých mistrů

Národní galerie v Praze - Schwarzenberský palác s expozicí starých mistrů

Schwarzenberský palác se otevřel po delší rekonstrukci od 6. 11. 2019 a představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Staří mistři: Nová expozice Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci

6.11.
31.12.
Staří mistři: Nová expozice Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci

Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představí výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění .