Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.
Ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí je k vidění stálá expozice Staří mistři. Jsou v ní poprvé v dějinách Národní galerie společně vystavena díla českých i světových starých autorů.
Vedle maleb Petra Brandla a Karla Škréty se tak dostaly práce Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha. Základní časový rámec expozice tvoří období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro renesanční a barokní umění. Expozice je pojata jako dialog mezi národními a mezinárodními impulzy, vlivy a změnami v duchu dialektiky forem, stylů a motivů. Z dramaturgického hlediska bude reflektovat narativní aspekty evropského umění od antiky až po osvícenství, dějinné souvislosti a nadčasovost mistrovských uměleckých děl v inovativní instalaci.
V rámci hlavního přístupu do Schwarzenberského paláce byl také obnoven původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří. Tři sály v přízemí jsou vyhrazeny pro příležitostné sbírkové expozice a dvě místnosti poslouží grafickým kabinetům.
Z historie Schwarzenberského paláce
V roce 1541 zničil požár na Hradčanech čtyři středověké domy, které stály na místě dnešního paláce. V jednom z nich měl ve 14. století dílnu Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV. Pozemky pak koupil Jan IV. Popel z Lobkowicz a vybudoval na nich renesanční rezidenci v severoitalském stylu, která byla dokončena v roce 1567. Palác v následujících dekádách několikrát změnil majitele a až na počátku 18. století připadl dědictvím rodu Schwarzenbergů.
V letech 1870–1874 získal svoji ikonickou sgrafitovou výzdobou podle návrhu Josefa Schulze. V roce 1909 byl zpřístupněn veřejnosti jako sídlo Technického muzea, během druhé světové války v něm bylo Wehrmachtem zřízeno vojenské muzeum a po konfiskaci československým státem se stal sídlem Vojenského historického muzea. Národní galerie Praha získala palác v roce 2002.
V prostorách se kromě stálé expozice prezentují i malé výstavy krátkodobého charakteru. Lektorské oddělení Sbírky starého umění nabízí k expozici řadu doprovodných programů. Ve spolupráci s odbornými pracovníky sbírky je připraven cyklus přednášek, školám jsou určeny výukové programy pro jednotlivé věkové skupiny. Ve Schwarzenberském paláci je k dispozici ateliér, který slouží zároveň jako přednáškový sál.
V suterénu je zpřístupněna hmatová expozice Doteky baroka, určená především pro návštěvníky se zrakovým postižením.
Ve Schwarzenberském paláci můžete vidět stálou expozici nazvanou Staří mistři, která zahrnuje díla jak českých, tak světových umělců z období 16. do 18. století, včetně děl Petra Brandla, Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta a Lucase Cranacha.
Expozice prezentuje umělecké styly od renesance až po baroko, a zahrnuje také předrenesanční tendence gotiky a antická díla jako inspirační zdroje.
Hlavní přístup k Schwarzenberskému paláci je obnovený původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří.
Původně renesanční rezidence, od roku 1909 veřejnosti přístupný objekt pro Technické muzeum, během války vojenské muzeum a v současnosti sídlo Národní galerie Praha.
Schwarzenberský palác byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1909 jako sídlo Technického muzea.
Lektorské oddělení nabízí doprovodné programy k expozici, včetně cyklu přednášek a výukových programů pro školy.
Po druhé světové válce a změně režimu se palác stal sídlem Vojenského historického muzea a později, v roce 2002, byl převeden do vlastnictví Národní galerie Praha.
Expozice Doteky baroka je unikátní tím, že je určena především pro návštěvníky se zrakovým postižením a je zpřístupněna v suterénu paláce.
Ve Schwarzenberském paláci jsou v přízemí tři sály vyhrazené příležitostným sbírkovým expozicím a dvě místnosti slouží grafickým kabinetům.
Expozice reflektuje narativní aspekty evropského umění od antiky až po osvícenství, a zobrazuje dějinné souvislosti a nadčasovost mistrovských uměleckých děl v inovativní instalaci.