Úvod > Co chcete dělat? > Národní galerie v Praze – Šternberský palác
Národní galerie v Praze - Šternberský palác
"> "> "> "> "> "> "> ">
+ Přidat foto
Kultura

Národní galerie v Praze – Šternberský palác

Ve Šternberském paláci byla od 11. prosince 2020 otevřena nová stálá expozice Staří mistři II, představující kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.
Šternberský palác uchovává od roku 1947 mistrovská díla Národní galerie Praha, jejíž předchůdkyně Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění zde sídlila již v 19. století.

Stavebníkem paláce byl říšský hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka (1643⁠–⁠1708), který jako potomek jednoho z nejstarších šlechtických rodů patřil k nejmocnějším českým aristokratům. Roku 1690 koupil pozemek v sousedství pražského Arcibiskupského paláce. Na topograficky složité, k Jelenímu příkopu se prudce svažující parcele stál starší dům středověkého původu. Nový vlastník ihned začal s plánováním stavby rozlehlé rezidence, která se uskutečnila v letech 1699⁠–⁠1708 a jež se připisuje Giovannimu Battistovi Alliprandimu. V roce 1708, kdy stavebník zemřel, byla budova hotová jen částečně.

Palác byl do roku 1811 jako fideikomis v rodinném vlastnictví a sídlila v něm tehdy Společnost vlasteneckých přátel umění, která budovu prodala roku 1871. Několik let pak palác sloužil jako ústav pro duševně choré a od první světové války patřil armádě. Po druhé světové válce se stal sídlem nově konstituované Národní galerie. Výstavní sály zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.
 

Expozice Staří mistři II

Nová expozice Staří mistři II prezentuje zcela výjimečnou kolekci italské malby 14. a 15. století, včetně tzv. italských primitivů, díky nimž lze vysledovat uměleckou tvorbu v Sieně, Florencii, Benátkách či Padově. Na fond raného italského umění navazuje instalace renesančního a barokního malířství (Alessandro Allori, Giandomeni Tiepolo).

Zastoupeny jsou také mimořádné soubory nizozemského, vlámského a holandského malířství z období 15. až 18. století, přičemž hlavní pozornost se upírá na uměleckou produkci Antverp, Amsterodamu, Utrechtu a Leydenu (Peter Paul Rubens, Anthony van Dyck, Gerard ter Borch). Sbírku doplňuje kolekce ikonické krajinomalby (Cornelis Massys, Jana Josefsz. van Goyen), zapůjčená ze Zátkovy sbírky. Unikátním dílem je oltář s Ukřižováním od Hanse Raphona, jediný v úplnosti zachovaný retábl s Pašijemi Krista v tuzemských veřejných sbírkách.

Uměleckou tvorbu střední Evropy reprezentuje soubor norimberského malířství a vybraná solitérní díla vytvořená na území (dnešního) Německa a Rakouska z období 17.⁠ – ⁠18. století (Georg Flegel, Paul Troger, Johann Carl Loth, Johann Michael Rottmayr).

Výstavu doplňuje menší soubor francouzského a španělského umění 17. a 18. století (Charles Mellin, Pierre Mignard, Bartolomé Esteban Murillo). Navíc je obohacen zápůjčkou obrazu Huberta Roberta z Národního památkového ústavu.
 

Šternberská zahrada

Zahrada je zbudována při hraně Jeleního příkopu a navazuje na západní průčelí Šternberského paláce. V zahradě je umístěna řada soch z 20. století. Najdete zde díla Jana Štursy, Vincence Makovského, Břetislava Bendy nebo Josefa Kaplického. Jednou z dominant zahrady je také žulový bazének, v jehož středu je umístěna plastika Čápa Jana Laudy.

Do zahrady se vstupuje po průchodu Šternberským palácem a jeho nádvořím. Návštěvníkům se otvírá na začátku dubna.
Zobrazit více
Naposledy změněno: 16. 7. 2021