Ve Šternberském paláci byla od 11. prosince 2020 otevřena nová stálá expozice Staří mistři II, představující kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.
Šternberský palác uchovává
od roku 1947 mistrovská díla Národní galerie Praha, jejíž předchůdkyně Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění zde sídlila již v 19. století.
Stavebníkem paláce byl říšský hrabě
Václav Vojtěch ze Šternberka (1643–1708), který jako potomek jednoho z nejstarších šlechtických rodů patřil k nejmocnějším českým aristokratům. Roku 1690 koupil pozemek v sousedství pražského
Arcibiskupského paláce. Na topograficky složité, k
Jelenímu příkopu se prudce svažující parcele stál starší dům středověkého původu. Nový vlastník ihned začal s plánováním
stavby rozlehlé rezidence, která se uskutečnila v letech 1699–1708 a jež se připisuje
Giovannimu Battistovi Alliprandimu. V roce 1708, kdy stavebník zemřel, byla budova hotová jen částečně.
Palác byl do roku
1811 jako fideikomis v rodinném vlastnictví a sídlila v něm tehdy
Společnost vlasteneckých přátel umění, která budovu prodala roku 1871. Několik let pak palác sloužil jako ústav pro duševně choré a od první světové války patřil armádě.
Po druhé světové válce se stal sídlem nově konstituované
Národní galerie. Výstavní sály zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.
Expozice Staří mistři II
Sbírková expozice Staří mistři II navazuje na expozici Staří mistři nacházející se v protějším
Schwarzenberském paláci. Staří mistři II prezentuje zcela výjimečnou kolekci
italské malby 14. a 15. století, včetně tzv. italských primitivů, díky nimž lze vysledovat uměleckou tvorbu v Sieně, Florencii, Benátkách či Padově. Na fond raného italského umění navazuje instalace
renesančního a barokního malířství (Alessandro
Allori, Giandomeni
Tiepolo).
Zastoupeny jsou také mimořádné soubory
nizozemského, vlámského a holandského malířství z období
15. až 18. století, přičemž hlavní pozornost se upírá na uměleckou produkci Antverp, Amsterodamu, Utrechtu a Leydenu (Peter Paul
Rubens, Anthony van
Dyck, Gerard ter
Borch). Sbírku doplňuje kolekce ikonické
krajinomalby (Cornelis
Massys, Jana Josefsz.
van Goyen),
zapůjčená ze Zátkovy sbírky. Unikátním dílem je
oltář s Ukřižováním od Hanse
Raphona, jediný v úplnosti zachovaný retábl s Pašijemi Krista v tuzemských veřejných sbírkách.
Uměleckou tvorbu
střední Evropy reprezentuje soubor norimberského malířství
a vybraná solitérní díla vytvořená na území (dnešního)
Německa a Rakouska z období
17. – 18. století (Georg
Flegel, Paul
Troger, Johann Carl
Loth, Johann Michael
Rottmayr).
Výstavu doplňuje menší soubor
francouzského a španělského umění 17. a 18. století (Charles
Mellin, Pierre
Mignard, Bartolomé Esteban
Murillo). Navíc je obohacen zápůjčkou obrazu Huberta Roberta z Národního památkového ústavu.
Šternberská zahrada
Zahrada je zbudována
při hraně Jeleního příkopu a navazuje na západní průčelí Šternberského paláce. V zahradě je umístěna řada
soch z 20. století. Najdete zde díla Jana
Štursy, Vincence Makovského, Břetislava Bendy nebo Josefa
Kaplického. Jednou z dominant zahrady je také žulový bazének, v jehož středu je umístěna plastika Čápa Jana
Laudy.
Do zahrady se
vstupuje po průchodu Šternberským palácem a jeho nádvořím. Návštěvníkům se otevírá na začátku května a je otevřeno do konce září. Navštívit ji můžete v otevírací době paláce.
Prozkoumejte unikátní umělecké sbírky a barokní nádheru Šternberského paláce, klíčového místa české kultury a historie umístěného v Praze.
Expozice prezentuje kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.
Palác postavil říšský hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka mezi lety 1699 až 1708.
Unikátní oltář s Ukřižováním od Hanse Raphona, který je jediným v úplnosti zachovaným retáblem s Pašijemi Krista v tuzemských veřejných sbírkách.
V zahradě jsou sochy 20. století od umělců jako Jan Štursa a Vincenc Makovský, a dominuje zde plastika Čápa od Jana Laudy.
Stavba trvala od roku 1699 do roku 1708.
Jsou zde sbírky nizozemského, vlámského, holandského, španělského, francouzského malířství a norimberského malířství.
Zahrada se otevírá na začátku května a je přístupná do konce září v otevírací době paláce.
Po druhé světové válce se palác stal sídlem nově konstituované Národní galerie.
Šternberský palác je příkladem barokní architektury, s původními barokními nástěnnými a nástropními malbami.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.