Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Údolí na Jablonecku a Liberecku chrání před povodněmi šest přehrad – Josefův Důl, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice a Souš. Tou sedmou byla přehrada na Bílé Desné, která se protrhla v září 1916, pouhých deset měsíců po dokončení. Její vody zničily část obce a smetly přibližně sto domů.

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici.

Když se řekne Národní divadlo, většina Čechů si vybaví Smetanovu Libuši, zlatou střechu a slavné „Národ sobě“. Ale věděli jste, že tahle budova má na svém kontě tolik slavnostních otevření, že by na to nestačil ani Smetana s celou operní sezónou? Hořela, vstávala z popela, slavila, zavírala se a znovu otevírala, až je z toho jedno velké divadelní představení. Další dějství ji čeká právě teď. Kulisy se chvějí, Nová scéna balí kufry a historické výročí si říká o potlesk ve stoje! Pojďte s Kudy z nudy do Národního divadla!

Národní kulturní památka Hornické muzeum Příbram patří k největším hornickým muzeím v tuzemsku i v Evropě. Ke zhlédnutí nabízí více než 70 stálých expozic a několik kilometrů historického podzemí.

Václav Smil (* 9. prosince 1943, Plzeň) je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. Věnuje se historii technologického a ekonomického vývoje lidstva, energetice a ekologii. Ve všech svých pracích zdůrazňuje, že je nutné používat fakta, čísla a statistiky.

V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.

Románová trilogie Šikmý kostel Karin Lednické otevřela zapomenutou kapitolu našich dějin a změnila pohled na město, které téměř zmizelo z mapy – starou Karvinou. Z příběhu zasaženého důlním neštěstím se stal kulturní fenomén, který ožil nejen v knihách, ale i na divadelních prknech. Společně s ním ožila i paměť města, které zmizelo. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat k šikmému kostelu u Karviné, skutečné památce, která románu dala jméno.

Největší kalamita v novodobé historii českých lesů měla velikost zrnka rýže a neúnavný apetit. Kůrovec se proměnil v postrach hor a hájů. Zanechal po sobě holiny, nešťastné lesníky a přebytek dřeva. Ale také nové vyhlídky, jiné vnímání krajiny a pár nečekaných dobrých zpráv. Brouk, který změnil český les, nás zároveň donutil přemýšlet, co s ním dál – a jak přežít, když to nepřežije smrk. Vydejte se s Kudy z nudy na kůrovcové výlety!

Obelisky. Tohle slovo zní hodně exoticky, že? Možná si představíte vzdálený Egypt, sluncem rozpálené kameny a záhadné hieroglyfy. Jenže pozor, vysoké monumenty, které tvarem skutečně připomínají štíhlé egyptské pyramidy, objevíte na řadě míst i u nás. Milovníci tajemna v nich hledají nejrůznější symboly, my na Kudy z nudy je máme rádi jako zajímavé výletní tipy. Vydejte se s námi za nejzajímavějšími obelisky Čech, Moravy a Slezska!

Cestu k Protržené přehradě na Bílé Desné v Jizerských horách lemují dřevěné sochy. Je jich 12 a věnovalo je sedm dárců, kteří sochy vydražili na minulých ročnících dřevosochání v Desné. Na sochy narazíte jak u přístupové cesty na přehradu směrem z Albrechtic, tak z Desné.

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Stejně jako oheň je i střelný prach dobrý sluha a špatný pán. Kdy a jak se dostal do českých zemí, jak se vyráběl a kde se skladoval? S Kudy z nudy se vydáme na výlety do prašných věží, pracháren a na místa, která by dnes vypadala jinak, nebýt právě střelného prachu. A pozor, bude to bouchat!

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Desítky kilometrů dlouhé chodby pod historickým centrem nejsou jen turistickým lákadlem města Znojma. Do jejich lehce strašidelné atmosféry se plně ponoříte i ve fantasy příběhu Kletba krve od spisovatelky Martiny Hohenberger. Je to upíří příběh se vším všudy, a to včetně krvelačných tvorů, obývajících labyrint pod městem, a pozvánky ústy Dante Alighieriho: Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.