Úvod > Aktuality > Šest výletů za střelným prachem: poznejte Prašné věže a tajemství ohňostrojů

Šest výletů za střelným prachem: poznejte Prašné věže a tajemství ohňostrojů

Vydáno 30. listopadu 2019 Životní styl
Není těžké uhodnout, že Prašná brána v Praze nebo Prašná věž ve Znojmě dostaly své jméno podle střelného prachu, který se v jejich útrobách skladoval. Představíme vám i další místa, která by bez střelného prachu vypadala určitě jinak.
KanónStřelný prach pochází z Číny, kde byl vynalezen někdy mezi sedmým až devátým stoletím jako výsledek pátrání po elixíru života. Začal se využívat pro ohňostroje a světlice, ovšem do Evropy přicestoval přibližně ve 13. století už s pověstí válečné zbraně v jehož důsledku zanikly středověké rytířské boje a začalo se ve velkém střílet z pušek.

Je pozoruhodné, že jazykovou terminologii palných zbraní obohatili v mnoha světových jazycích obohatili husité. Například slovo "pistol" vzniklo prý z českého výrazu "píšťala", užívaného pro nejlehčí variantu palných zbraní. Anglické označení "howitzer" a německé "Haubitze" zase vzniklo z původního českého slova "houfnice" (pálilo se do houfu nepřátel), a podobně tomu bylo i se slovem kanón (od českého "kánon"). Střelný prach se skladoval na nejrůznějších místech, někdy i v budově radnice v centru města, což bylo v době, kdy se svítilo svíčkami a loučemi, velmi nebezpečné. Hojně využívanými místy k uskladnění tohoto materiálu bývaly nejrůznější staré nevyužívané bašty a věže či vojenská skladiště.
 

Prašná brána v Praze

Impozantní vstup do Starého Města, kterým procházely korunovační průvody českých králů, a zároveň jedna z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy: to je Prašná brána. Vznikla koncem 15. století na místě starší zchátralé brány a je dílem stavitele Matěje Rejska, který je zároveň autorem bohaté sochařské výzdoby; největší část se dochovala na straně obrácené k Obecnímu domu. Její základy leží přibližně devět metrů pod úrovní dnešního terénu na dně později zasypaného hradebního příkopu.

Bráně se dlouho říkalo Nová, název Prašná se používal až od začátku 18. století, kdy sloužila jako skladiště střelného prachu. Měla štěstí, pruská střelba v roce 1757 ji sice poškodila, ale k uloženým zásobám výbušnin si žádná jiskra cestu nenašla. Interiéry Prašné brány si můžete prohlédnout denně od 10 do 18 hodin, na vyhlídkový ochoz ve výšce 44 metrů vede 186 kamenných stupňů.
 

Prašná věž ve Znojmě

Milovníci historie a zajímavých pohledů by si neměli nechat ujít procházku ke znojemským věžím. Bohužel, oblíbená prohlídková trasa po Hradebním opevnění je až do jara 2020 uzavřena, ale je zde možnost využít možnost prohlídky expozice, která je z PrašnéNové věže přesunuta na zimní období na ul. Obroková 10. V rámci volné prohlídky se zde seznámíte s historickým vývojem budování městského opevnění nebo si můžete vyzkoušet dobovou zbroj. Otevřeno je denně od 9:30 do 16:30 hodin.

Podobně jako v Praze, i ve Znojmě získala Prašná věž svůj název proto, že v 18. století sloužila jako sklad střelného prachu. Ten roku 1768 explodoval a věž poničil. V této věži je dnes umístěna již zmíněná letní expozice Historie znojemského opevnění. Prohlídka hradebního opevnění bude možná opět až od května 2020.
 

Co a kde vyletělo do povětří?

Zatímco z obou Prašných věží v Praze i ve Znojmě se můžete rozhlédnout do okolí, hrad v Nových Hradech příliš atraktivní výhled nenabízí. Nemá totiž věž a může za to právě střelný prach. Když roku 1573 uhodil do velké válcové věže na nádvoří blesk, následky byly tragické, protože sloužila jako skladiště střelného prachu. Věž začala hořet, následný výbuch ji rozmetal na kusy, zabil několik lidí a pobořil i další stavby v okolí, další škody napáchalo o necelých dvacet let později zemětřesení. Jak dlouho se Nové Hrady z neštěstí vzpamatovávaly? Na to se můžete zeptat přímo průvodce, pokud se na hrad vypravíte na adventní prohlídky Vánoce u pana správce; chystají se na 30. listopad a 1. prosinec, 7. až 8. prosinec, 14. až 15. prosinec a 30. až 31. prosinec 2019.

O pár desítek let později poničil výbuch Valdštejnský palác v Jičíně, součást jičínského zámku a sídla dnešního Regionálního muzea a galerie. Výbuchem, který zámkem otřásl 1. února 1620, vyvrcholily spory o dědictví mezi dvěma sestrami, Eliškou Kateřinou a Markétou Salomenou z rodu Smiřických. Příběh zpracovalo už několik autorů, například Oldřich Daněk v divadelní hře Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku. Nikdy se asi nedozvíme, co se tehdy ve sklepení jičínského zámku vlastně stalo, ale Eliška Kateřina tehdy přišla o život a výbuch zničil západní část zámku.
 

Expozice Vulcanalia v Brně

Co všechno dokáže střelný prach, když se ho chopí správné ruce, to uvidíte na hradě ŠpilberkBrně, v ojedinělé expozici Vulcanalia. Muzeum města Brna v ní mapuje historii ohňostrojného umění, ohnivých efektů a komponovaných ohňostrojů. Uvidíte jak ohňostroje dobové (například z roku 1749 z Londýna, k němuž skládal hudbu Georg Friedrich Händel), tak současné, nechybí ani část věnovaná každoroční přehlídce Ignis Brunensis.
 

Stará prachárna v Olomouci

DěloHistorie Prachárny sahá do roku 1843, kdy byla postavena jako sklad střelného prachu pro pevnůstku na Šibeničním vrchu v Křelově (dnešní Fort Křelov XVII). Olomouc měla takovýchto pevnůstek celkem 23 a jejich funkcí byla obrana města před nepřátelskými útoky. Střelný prach byl v období války uchováván přímo v pevnůstkách, ale v období míru bylo třeba odklidit prach na odlehlé místo, kde by jeho případný výbuch nadělal co nejmenší škody. Z tohoto důvodu se začaly budovat speciální zásobovací a úložné objekty v dostatečné vzdálenosti od města – tzv. mírové prachárny

korunní pevnůstkaPůvodní budova křelovské prachárny se jako jedna z mála dochovala dodnes – v rekonstruované podobě se zachováním historických architektonických prvků. Současně s prachárnou byla postavena i strážnice prachárny (dnešní Garden Restaurant). Okolo objektu se nacházela dnes již neexistující ohradní zeď. V prachárně bylo uskladněno až 3000 centýřů (168 tun) černého střelného prachu. Pro ilustraci – dle odborníků by takové množství dokázalo díky tlakové vlně a domino efektu srovnat se zemí celé centrum Olomouce.
Zimní expozice hradebního opevnění ve Znojmě

Zimní expozice hradebního opevnění ve Znojmě

Expozice hradebního opevnění ve Znojmě je v zimních měsících k vidění na ul. Obroková 10, kam se vždy po sezóně stěhuje z Prašné i Nové věže. V rámci volné prohlídky se zde seznámíte s historickým vývojem budování městského opevnění nebo si můžete vyzkoušet dobovou zbroj.

Opevnění Olomouce – fortový věnec pevnůstek okolo města

Opevnění Olomouce – fortový věnec pevnůstek okolo města

Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti - přeměnu bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Na konci 19. století byla Olomouc nedobytným městem, systém byl rozebrán až před 1. sv. válkou.

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav je vědecko výzkumné, muzejní a knihovní zařízení resortu Ministerstva obrany. Jeho posláním je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.

Věž Daliborka na Pražském hradě

Věž Daliborka na Pražském hradě

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Korunní pevnůstka v Olomouci a unikátní expozice barokní prachárny

Korunní pevnůstka v Olomouci a unikátní expozice barokní prachárny

Korunní pevnůstka na levém břehu Mlýnského potoka je součástí fortifikačního systému města, tzv. Olomoucké pevnosti. Pevnůstku nechala, stejně jako celou pevnost, vystavět Marie Terezie v letech 1745 - 1757.

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Královská cesta - nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta - nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody Českých králů – přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě Pražském.

Prašná brána v Praze

Prašná brána v Praze

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.

Vlkova věž a vinařské informační centrum Znojmo

Vlkova věž a vinařské informační centrum Znojmo

Vlkova věž se původně nazývala "vlčí" a byla pevnostní věží nedaleké Dolní brány, která stávala přibližně v místech, kde dnes stojí Okresní soud. Vlkova se jí začalo říkat podle městského hradního velitele markrabího Vlka.

Prašná věž ve Znojmě

Prašná věž ve Znojmě

Západní roh Kapucínské zahrady ve Znojmě vyplňuje hranolová Prašná věž. V roce 2018 prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti

Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti

Město Olomouc má unikátní systém opevnění, který zde vznikal od konce 18. století. Tvořilo ho na dvacet pevnůstek a dalších vojenských objektů, které nyní propojuje třicetikilometrová naučná stezka přístupná pěším turistům i cyklistům.

Prohlídková trasa hradebním opevněním a do věží města Znojma

Prohlídková trasa hradebním opevněním a do věží města Znojma

Milovníci historie a zajímavých pohledů by si neměli nechat ujít zvláštní prohlídkovou trasu ve Znojmě. Provede turisty hradebním opevněním města, přičemž zavítají i do jeho věží.

Nová věž ve Znojmě

Nová věž ve Znojmě

Nižší válcová věž, takzvaná Nová věž, se nachází v jižním cípu Kapucínské zahrady ve Znojmě. Stejně jako hradby a nedaleká Prašná věž prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Městské opevnění v Kadani

Městské opevnění v Kadani

Městské opevnění v Kadani patřilo k nejmohutnějším v Českém království. Počátky jeho budování jsou datovány do druhé poloviny 13. století. Přestože v první polovině 19. století docházelo k rozsáhlým asanacím, velká část původní středověké fortifikace se přesto dochovala.