Rádi obdivujete monumentální stavby, které trčí k nebi jako obří kamenné ukazováky? Na
Kudy z nudy vám představíme
několik fascinujících staveb, které rozhodně stojí za návštěvu. Nejznámější je
obelisk na
Pražském hradě, jen pár kroků od
katedrály. Najdete je ale i jinde: někde připomínají dávné bitvy, jinde slouží jen pro krásu. Zapomenuté perly uprostřed zámeckých zahrad působí jako majáky minulosti a dodávají svému okolí zvláštní atmosféru. Pokud patříte mezi milovníky
architektonických skvostů, využijte je jako
neobvyklá fotomísta. Vydejte se s námi k
nejkrásnějším obeliskům v Česku!
Nejznámější český obelisk: Mrákotínský monolit u katedrály sv. Víta
Patrně
nejznámější obelisk v Česku je
mrákotínský monolit na
třetím nádvoří Pražského hradu. Jako připomínku Čechoslováků, kteří padli ve světové válce, jej dal postavit
prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Od zveřejnění plánu až do slavnostního odhalení v rámci oslav desátého výročí vzniku Československa 28. října 1928 ale uplynulo sedm let, a navíc monolit provází velmi komplikovaný příběh.
Poměrně dlouho se čekalo na firmu, která by se zakázky ujala: teprve po roce a půl se ozvaly
Mrákotínské kamenolomy. Bezmála devatenáct metrů dlouhý monolit byl vylámán na začátku roku 1923 v lomu pod nejvyšším vrcholem
Vysočiny; základna obelisku měla rozměry 150 x 150 centimetrů a celý kámen vážil 120 tun. Jenže kámen z
Mrákotína do
Prahy nedojel, rozlomil se už cestou na nádraží v
Telči. V roce 1923 proto prezident objednal
nový monolit, tentokrát na vlastní náklady. Ten dorazil v prosinci 1925 do Prahy na
dejvické nádraží, o pár měsíců později se přesunul na
Pražský hrad a další dva roky zabraly úpravy do konečné podoby podle návrhu
architekta Jože Plečnika. Obelisku přesto dlouhá desetiletí chyběla
ozdobná špička, pyramidion, uražená už při opracovávání v mrákotínském lomu. Památník byl nakonec dokončen z iniciativy
prezidenta Václava Havla až v roce 1996, kdy byl na jeho špičku osazen dva metry vysoký jehlan z pozlacených ocelových profilů, vyrobený v
plzeňské Škodovce.
V
Mrákotíně v prostorách úřadu městyse je k vidění
expozice kamenictví, kde se o cestě monolitu do Prahy dozvíte řadu zajímavostí. Za zmínku stojí i to, že první rozlomený obelisk nepřišel nazmar: z jedné části vznikl
pomník padlým, který dnes stojí na
Náměstí hrdinů v
Telči, druhý se proměnil v
pomník československých legionářů padlých během 1. světové války a najdete jej na
pražském náměstí Pod Emauzy.
Nejstarší obelisky pro dva místodržící
Jen pár stovek metrů dělí
mrákotínský monolit od
dvou kamenných obelisků, které stojí v
zahradě Na Valech pod jižními zdmi
Pražského hradu. Nechal je postavit
císař Ferdinand III. a připomínají
pražskou defenestraci z roku 1618. Stojí přibližně tam, kam po svržení z okna
Starého královského paláce dopadli
místodržící Jaroslav Bořita z Martinic (pod okny) a
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (u cesty). Traduje se, že pod jižní stěnou Hradu v té době nebyla upravená zahrada, ale křoví, které pád obou pánů zmírnilo, a proto pád přežili. Třetí oběť defenestrace,
písař Fabricius, se svého pomníku nedočkal. Zato však byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „von Hohenfall“, tedy
pán z Vysokého pádu.
Mírový obelisk v Brně
Známý je rovněž
obelisk v Denisových sadech v
Brně: je tu spousta laviček, krásné výhledy na město a z
Petrova nebo rušných ulic městského centra to sem je jen pověstných pár kroků.
Obelisk připomíná vítězství nad Napoleonem, nešlo ale o memento
bitvy u Slavkova z roku 1805, jedné z nejznámějších bitev evropské historie. Obelisk pochází až z roku 1818 a jeho poselství bylo jiné: obávaný
vojevůdce Napoleon v té době byl ve vyhnanství na
ostrově Svaté Heleny, nad habsburskou říší konečně zavládl mír a nastal věk rozumu. Takové poselství nese obelisk v dnešních
Denisových sadech na Petrově. Při poležení základního kamene obelisku se konala okázalá slavnost a důležitou roli měl památník i po zboření městských hradeb, kdy uzavíral průhled reprezentativní Elizabeth Strasse, dnešní
Husovou ulicí.
Litinový obelisk, který slouží jako památník i hrob
Starší elegantní monumenty často bývaly z jediného kusu kamene, ale jako dokazuje příběh
mrákotínského monolitu, bylo to příliš složité. Moderní obelisky se často staví z více kamenů, případně z kovu, a dokonce mají vnitřní prostory. Příkladem je
obelisk u Trutnova, sedmnáct metrů vysoký litinový pomník, který připomíná 27. červen 1866,
bitvu u Trutnova a
jediné rakouské vítězství ve válce s Pruskem roku 1866. V kryptě jsou uloženy ostatky
generála Gablenze, pod jehož velením rakouská armáda zvítězila. Schodiště stoupá k
vyhlídce na bývalé bojiště, město i jeho okolí. Z centra města vede na návrší a další místa bojiště
naučná stezka.
Lichtenštejnské obelisky
Móda stavění obelisků zasáhla
Lichtenštejnská panství v
Rakousku i na
Moravě na přelomu 18. a 19. století.
V
anglickém parku u Nových Zámků u
Litovle dodnes objevíte
obelisk zvaný Komín, další obelisky stávaly v
Lednicko-valtickém areálu. Ze čtyř ale zbyl jediný, a to ten nejstarší:
obelisk navržený architektem Josefem Hartdmuthem byl vztyčen v roce 1798 na památku míru uzavřeného mezi
Rakouskem a revoluční
Francií v Campo Formiu. Třiadvacet metrů vysoký jehlan z pískovcových kvádrů stával v aleji vedoucí od
lednického zámku směrem k
Podivínu, dnes stojí v
oboře Obelisk.
Další obelisky ale zmizely, například takzvaná
Facka, obelisk, který stával u
Hlohovce. V roce 1867 do něj uhodil blesk a skončil v základech blízkých chalup, stodol nebo sklepů. Jak přišel k tak zvláštnímu jménu? Podle staré povídačky tady dala kněžna facku knížeti Kryštofovi z Lichtenštejna za to, že prohrál v kartách mikulovské panství. Na starých obrazech dodnes můžete vidět další obelisk, který stával na menší vyvýšenině u
Valtic, třetí pak měl zdobit ostrov v jednom z
lednických rybníků.
Kde najdete další zajímavé obelisky?
- Od kterého obelisku se otvírá nejkrásnější výhled do okolí? Milovníci Šumavy by určitě hlasovali pro žulový pomník Adalberta Stiftera, který stojí vysoko nad Plešným jezerem.
- Tvar obelisku má Rohanský kámen na Ještědu. Stojí v místech, kudy vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů, ovšem obelisk z roku 1838 má prý připomínat návštěvu Adély Rohanové.
- Obelisk před průčelím Invalidovny směrem k Sokolovské ulici v Praze připomíná dvacet vojáků, kteří zahynuli při povodni roku 1890. Když v noci z 2. na 3. září začala stoupající hladina Vltavy ohrožovat provizorní most a Vojenskou plovárnu, velitel praporu vyslal ženisty, aby se tyto objekty pokusili zachránit. Vojáky ale strhnul silný proud a dvacet z nich tehdy utonulo.
- Obelisky ze starověkého Egypta dodnes zdobí prostranství v Istanbulu, Londýně, Paříži či v Římě. U nás pravý egyptský obelisk nenajdete, ale i ty menší mají své kouzlo, navíc se za nimi skrývají neobyčejné a často neznámé příběhy. Například Riegrův obelisk na vrchu Gothard v Hořicích z roku 1907 vypráví o historii nejstarší sochařsko-kamenické školy v Evropě.
- Další obelisk Via Lucis v Uherském Brodě zdobí řada citátů a odkazů na dílo Jana Amose Komenského. Obelisk totiž byl odhalen u příležitosti oslav 400. výročí jeho narození, jeho autorem pak je Ivan Theimer, přední světový sochař českého původu žijící ve Francii a Itálii.
- Krásné obelisky v zámeckých parcích a zahradách vás zavedou do noblesních časů staré šlechty. Stojí třeba v parku u zámku Uherčice, v parku u zámku Krásný Dvůr, v zámeckém parku v Kynžvartu, v Podzámecké zahradě v Kroměříži nebo v lesoparku Templ u Dolní Rožínky.
- Hraniční kámen ve tvaru obelisku zdobí také obnovenou historickou cestu mezi Spáleným Poříčím a Blovicemi.
- Do rodiny obelisků patří i Památník letecké akrobacie na letišti Příbram, jediný památník letecké akrobacie na světě. Je věnován českým a slovenským leteckým akrobatům, díky kterým patří naše země po celou stoletou historii letectví k světovým velmocem letecké akrobacie.