!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku
Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku

Vydáno 16. února 2021
Úžasnými stavbami starověkého Egypta jsou společně s pyramidami také obelisky. Elegantní monumenty vyrobené z jediného kusu kamene nedají spát milovníkům tajemna, kteří v nich hledají nejrůznější symboly. Můžete pátrat společně s nimi, a to na výletech s portálem Kudy z nudy, které tentokrát míří k nejkrásnějším obeliskům v Česku.
Pomníky dávné civilizace nenajdete jen v Africe. Mocným tohoto světa se mohutné, několik desítek metrů vysoké kamenné pilíře zalíbily natolik, že je z Egypta odváželi ve velkém a dnes zdobí slavná náměstí v Istanbulu, Londýně, Paříži či v Římě. Pravý egyptský obelisk u nás nenajdete, ale i ty menší mají své kouzlo, navíc se za nimi skrývají neobyčejné a často neznámé příběhy. Riegrův obelisk na vrchu GothardHořicích vám bude vyprávět o historii nejstarší sochařsko-kamenické školy v Evropě, obelisk Via Lucis v Uherském Brodě s celou řadou citátů a odkazů na dílo J. A. Komenského vznikl ke 400. výročí jeho narození a obelisky v zámeckých parcích v Uherčicích, v parku u zámku Krásný Dvůr, v zámeckém parku v Kynžvartu nebo v lesoparku Templ u Dolní Rožínky vás zavedou do noblesních časů staré šlechty.
 

Nejstarší obelisky pro dva místodržící

Přímo pod jižními zdmi Pražského hradu v zahradě Na Valech stojí dva stejné kamenné obelisky. Latinské nápisy už jsou téměř nečitelné, a není divu: postavit je dal císař Ferdinand III. po roce 1637 a připomínají pražskou defenestraci z roku 1618. Stojí přibližně tam, kam po svržení z okna Starého královského paláce dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic (u cesty) a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (pod okny), i když v té době pod jižní stěnou Hradu nebyla upravená zahrada, ale smetiště, vytvořené letitým vyhazováním odpadků z okna. Trochu nespravedlivé je jen to, že třetí vyhozený, písař Fabricius, se svého pomníku nedočkal. Zato však byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „von Hohenfall“, tedy pán z Vysokého pádu.
 

Mrákotínský obelisk u katedrály sv. Víta

Staré obelisky dělí jen pár desítek metrů od patrně nejznámějšího českého obelisku: takzvaného mrákotínského monolitu, který stojí na III. nádvoří Pražského hradu. Jako připomínku Čechoslováků, kteří padli ve světové válce, jej dal postavit prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, ale od zveřejnění plánu až do slavnostního odhalení v rámci oslav desátého výročí vzniku Československa 28. října 1928 uplynulo sedm let. Poměrně dlouho se čekalo na firmu, která by se zakázky ujala: teprve po roce a půl se ozvaly Mrákotínské kamenolomy. Bezmála devatenáct metrů dlouhý monolit byl vylámán na začátku roku 1923 v lomu pod nejvyšším vrcholem Vysočiny; základna obelisku měla rozměry 150 x 150 centimetrů a celý kámen vážil 120 tun. Jenže do Prahy nedojel, rozlomil se už cestou na nádraží v Telči. V roce 1923 proto prezident objednal nový monolit, tentokrát na vlastní náklady. Ten dorazil v prosinci 1925 do Prahy na dejvické nádraží, o pár měsíců později se přesunul na Pražský hrad a další dva roky zabraly úpravy do konečné podoby podle návrhu architekta Jože Plečnika. Obelisku přesto dlouhá desetiletí chyběla ozdobná špička, pyramidion, uražená už při opracovávání v mrákotínském lomu. Památník byl nakonec dokončen z iniciativy prezidenta Václava Havla až v roce 1996, kdy byl na jeho špičku osazen dva metry vysoký jehlan z pozlacených ocelových profilů, vyrobený v plzeňské Škodovce.

Mrákotíně v prostorách úřadu městyse je k vidění expozice kamenictví, kde se o cestě monolitu do Prahy dozvíte řadu zajímavostí. Za zmínku stojí i to, že první rozlomený obelisk rozhodně nepřišel nazmar: z jedné části vznikl pomník padlým, který dnes stojí na Náměstí hrdinůTelči, druhý se proměnil v pomník československých legionářů padlých během 1. světové války a najdete jej na pražském náměstí Pod Emauzy.
 

Mírový obelisk v Brně

Známý je rovněž obelisk v Denisových sadechBrně: je tu spousta laviček, krásné výhledy na město a z Petrova nebo rušných ulic městského centra to sem je jen pověstných pár kroků. Obelisk z roku 1818 připomíná vítězství nad Napoleonem a položení jeho základního kamene i odhalení provázely okázalé slavnosti. Důležitou roli měl památník po zboření městských hradeb, kdy se stal důležitým bodem urbanistických plánů a uzavíral průhled reprezentativní Elizabeth Strasse, dnešní Husovou ulicí.
Park se spoustou teras se táhne mezi ulicí Bašty u brněnského hlavního nádraží po bývalých hradbách pod Petrovem až k Husově ulici a dostanete se do něj z ulic Bašty, Husovy a Biskupské, případně průchodem z Petrské.
 

Nejkrásnější obelisk s vyhlídkou u Trutnova

Když 27. června 1866 zvítězili pod vedením generála Ludvíka Gablenze vojáci rakouského X. armádního sboru v bitvě u Trutnova, šlo o jediné rakouské vítězství ve válce s Pruskem roku 1866. Už dva roky poté byl na památku slavného vítězství na návrší Šibeníku slavnostně odhalen sedmnáct metrů vysoký litinový obelisk. V kryptě památníku jsou uloženy ostatky generála Gablenze, dutým obeliskem stoupá točité schodiště až k vyhlídce na bývalé bojiště, město i jeho okolí. Z centra města vede na návrší a další místa bojiště naučná stezka.
 

Lichtenštejnské obelisky

Móda stavění obelisků zasáhla Lichtenštejnská panství v Rakousku i na Moravě na přelomu 18. a 19. století. V anglickém parku u Nových Zámků u Litovle dodnes objevíte obelisk zvaný Komín, další obelisky stávaly v Lednicko-valtickém areálu. Ze čtyř ale zbyl jediný, a to ten nejstarší: obelisk navržený architektem Josefem Hartdmuthem byl vztyčen v roce 1798 na památku míru uzavřeného mezi Rakouskem a revoluční Francií v Campo Formiu. Třiadvacet metrů vysoký jehlan z pískovcových kvádrů stával v aleji vedoucí od lednického zámku směrem k Podivínu, dnes je součástí obory Obelisk.

Další obelisky ale zmizely, například takzvaná Facka, obelisk, který stával u obce Hlohovec. V roce 1867 do něj uhodil blesk a skončil v základech blízkých chalup, stodol nebo sklepů. Jak přišel k tak zvláštnímu jménu? Podle staré povídačky tady dala kněžna facku knížeti Kryštofovi z Lichtenštejna za to, že prohrál v kartách mikulovské panství. Na starých obrazech dodnes můžete vidět další obelisk, který stával na menší vyvýšenině u Valtic, třetí pak měl zdobit ostrov v jednom z lednických rybníků.
 

Obelisk u karlínské Invalidovny

Obelisk před průčelím Invalidovny směrem k Sokolovské ulici v Praze připomíná dvacet vojáků, kteří zahynuli při povodni roku 1890. Když v noci z 2. na 3. září začala stoupající hladina Vltavy ohrožovat provizorní most a Vojenskou plovárnu, velitel praporu vyslal ženisty, aby se tyto objekty pokusili zachránit. Vojáky ale strhnul silný proud a dvacet z nich tehdy utonulo.
Monument Evropského rozvodí u Bělotína

Monument Evropského rozvodí u Bělotína

Betonový pomník u silnice č. 47 z Bělotína do Hranic, připomíná na Jelením kopci nedaleko obce Bělotín průběh hlavního evropského rozvodí. Na jižní straně se rozkládá povodí Bečvy, na severu pak Odry.

Památník generála Gablenze a naučná stezka vítězné bitvy v Trutnově

Památník generála Gablenze a naučná stezka vítězné bitvy v Trutnově

Na návrší Šibeníku u Trutnova najdete pomník ve tvaru obelisku, který připomíná bitvu u Trutnova 27. června 1866, ve které zvítězili pod vedením generála Ludvíka Gablenze vojáci rakouského X. armádního sboru.

Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem

Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem

Nad severozápadním břehem Plešného jezera se nachází pomník Adalberta Stiftera, básníka Šumavy. Má tvar štíhlého 14,5 metru vysokého obelisku zhotoveného ze žuly. Z místa se otevírá nádherný výhled do okolí.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Kamenný kruh u Kutné Hory

Kamenný kruh u Kutné Hory

Mohutný třímetrový menhir s kamenným kruhem stojí nad Kutnou Horou v části Kaňk od roku 2012.

Empírový obelisk Komín u Litovle

Empírový obelisk Komín u Litovle

Kamenný obelisk, kterému se přezdívá Komín, je spolu s ostatními romantickými stavbami v okolí součástí areálu nedalekého zámku Nové Zámky.

Novogotický templ v zámeckém parku Krásný Dvůr

Novogotický templ v zámeckém parku Krásný Dvůr

Jednu z nejpozoruhodnějších vyhlídkových staveb objevíte na nejvyšším místě zámeckého parku v Krásném Dvoře u Podbořan. Mohutná neogotická rozhledna je vůbec tou nejstarší vyhlídkovou stavbou u nás a je typickým příkladem romantických staveb vystavěných bohatou šlechtou.

Lednicko-valtický areál - největší areál krajiny plánovitě utvářené člověkem v České republice

Lednicko-valtický areál - největší areál krajiny plánovitě utvářené člověkem v České republice

Kvalitou i rozsahem ojedinělé krajinářské dílo na jihu Moravy nechala vytvořit v průběhu staletí rodina Liechtensteinů. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1996 a je považován za nejrozsáhlejší, člověkem uměle vytvořené území Evropy.

Riegrovy sady na pražských Vinohradech

Riegrovy sady na pražských Vinohradech

Městský park Riegrovy sady najdete v pražské čtvrti Vinohrady. Tyto vinohradské sady, pojmenované po významném českém politikovi, se právem řadí mezi nejvyhledávanější místo s možností posedět v příjemných hospůdkách s neopakovatelným výhledem na Pražský hrad nebo Petřín.

Denisovy sady - oáza klidu v centru Brna

Denisovy sady - oáza klidu v centru Brna

Denisovy sady jsou jedním z nejoblíbenějších míst v Brně. Najdete zde rozjímající jednotlivce, učící se studenty, veselé děti, zamilované dvojice. Místo je v centru Brna a každý obyvatel i turista do něj rád zavítá.

Riegrův obelisk v Hořicích

Riegrův obelisk v Hořicích

Monumentální obelisk o výšce 12 metrů je věnován významnému politikovi Františku Ladislavovi Riegerovi (1818-1903). Najdete jej v sochařském parku u sv. Gotharda v Hořicích.

Rohanský kámen na Ještědu

Rohanský kámen na Ještědu

Vrcholem Ještědu vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů, která byla značena hraničními kameny. Tento žulový hraniční kámen sem byl umístěn v roce 1838 a má připomínat návštěvu Adély Rohanové z panské rodiny.

Pomník Praha svým vítězným synům Pod Emauzy

Pomník Praha svým vítězným synům Pod Emauzy

Původní pomník čs. legionářům dle návrhu Josefa Mařatky byl postaven 28. 10. 1932. Za německé okupace byl zničen a obnoven podle původní dokumentace až roku 1998.

Mrákotínský monolit na Pražském hradě

Mrákotínský monolit na Pražském hradě

Obelisk na Pražském hradě či též Mrákotínský monolit je vysoký štíhlý čtyřboký monolitický komolý jehlan stojící na třetím hradním nádvoří v blízkosti Starého proboštství odhalený u příležitosti výročí 10 let od vzniku Československa v roce 1928.

Vinařství Obelisk ve Valticích

Vinařství Obelisk ve Valticích

Vinařství Obelisk ideově navazuje na práci Lichtenštejnů a obnovu krajiny v meandrech řeky Dyje v majitelově Oboře Obelisk u Lednice.

Obora Obelisk u Lednice

Obora Obelisk u Lednice

Soukromá obora Obelisk leží nedaleko Lednice. Majitel se snaží pomocí starých dochovaných map ze 17. – 18. století přírodě v této oblasti alespoň částečně navrátit původní ráz tak, jak ji obhospodařovali Lichtenštejni v 19. století.

Kamenná Hvězda života - Rumburské Stonehenge

Kamenná Hvězda života - Rumburské Stonehenge

Asi dva kilometry jihozápadně od Rumburku se nachází v nadmořské výšce 516 metrů zalesněný čedičový kopec Dymník, na kterém stojí 22 štíhlých žulových kamenů.

Nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Památník letecké akrobacie - letiště Příbram

Památník letecké akrobacie - letiště Příbram

Jediný památník letecké akrobacie na světě. Je věnován českým a slovenským leteckým akrobatům, díky kterým patří naše země po celou stoletou historii letectví k světovým velmocem letecké akrobacie.

Obelisk Via Lucis v Uherském Brodě

Obelisk Via Lucis v Uherském Brodě

Autorem bronzového obelisku je přední světový sochař českého původu žijící ve Francii a Itálii - Ivan Theimer. Obelisk byl odhalen u příležitosti oslav 400. výročí narození Jana Amose Komenského, za přítomnosti tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Mariánský sloup – v centru Královského města Velvary

Mariánský sloup – v centru Královského města Velvary

Barokní Mariánský sloup tvoří střed historického jádra Královského města Velvary na Náměstí Krále Vladislava. Mariánský sloup je jedním z mála monumentálních morových sloupů v kraji.