ÚvodAktualityPoznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě
Příroda

Poznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě

Poslechněte si audio verzi článku
Když přijde řeč na stolové či tabulové hory, zřejmě si spíš než domácí vrcholy vybavíte ty ve světě, a přece – o stolové hory není nouze ani u nás. Mezi známé kopce s plochými temeny, z nichž do údolí spadají strmé svahy, patří třeba Ostaš mezi Policí nad Metují a Teplicemi nad Metují, Děčínský Sněžník anebo vrch Vladař u Žlutic, několik méně známých vrcholů a dokonce jedna hora, která se přímo jmenuje Stolová. Jejich zvláštní tvar nejlépe vynikne na podzim a v zimě, když opadá listí. Z jejich vrcholů se před vámi otevřou nečekané výhledy, navíc na cestách potkáte jen málo výletníků.

Stolová hora na Pálavě

chko PálavaNad Klentnicí se vypíná Stolová hora (459 m), lokalita se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Nejde jen o jeden z vrcholů Pálavy anebo přírodní klenot jižní Moravy, ale také o místo, kde už v době bronzové vzniklo opevněné hradiště; další hradiska vznikla také na blízkých kopcích Děvín a Kotel. Hradisko dnes připomíná jen mírně zvlněný terén, mnohem zřetelnější stopy tu historie zanechala v podobě Sirotčího hrádku. Víte, že pod ním prý dosud najdete zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou? Vznikla na počátku dvacátého století zásluhou původních německých obyvatel, kteří ji také dlouho udržovali. Na Stolovou horu vás dovede červená značka, která vychází z Klentnice a kolem Sirotčího hrádku míří přímo na vrchol. Na silnici z Klentnice do Mikulova se vrací kousek od veřejného tábořiště ve starém nevyužívaném lomu. Směrem k Mikulovu se ještě můžete zastavit uprostřed vinic na Kočičím kameni. Jde o svah s vápencovými skalami, kde se kdysi daly objevit zkameněliny s otisky mořských korálů, ulit a hlavonožců. Nespleťte si jej ale s Kočičí skálou, která leží přímo u silnice.
 

Děčínský Sněžník, král tabulových hor

S nadmořskou výškou 723 metrů je nejvyšší z našich stolových hor Děčínský Sněžník, ležící severozápadně od Děčína. Vrchol hory tvoří rozlehlá tabule, její impozantní rozměry 1 600 x 600 metrů ale oceníte jen při pohledu z výšky: je totiž téměř celá zalesněná. Většinu jejích okrajů lemují několik desítek metrů vysoké pískovcové stěny s pseudokrasovými jeskyněmi. Výhledy na Lužické hory a České Švýcarsko se otvírají nejenom z okrajů tabule, jimiž prochází naučná stezka, ale i z kamenné rozhledny, jedné z nejstarších u nás. Z Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny jsou dobře viditelné Drážďany na severozápadě a Koňská hlava na východě. Zdálo by se, že díky rozhledně a turistické chatě je Děčínský Sněžník skvěle dostupný, ale hlavní parkoviště i stanice městské hromadné dopravy z Děčína je v osadě Sněžník, dál už musíte výhradně pěšky.
 

Vladař Žluticka

žlutice vladařChcete-li vidět skutečně důstojnou stolovou horu, musíte vyrazit do regionu Západočeské lázně, tam, kde se východně od Žlutic tyčí mohutný vrch Vladař. S nadmořskou výškou 693 metrů není sice nejvyšší z našeho výčtu, ale vystupuje 200 metrů nad okolní krajinu, je vidět z velké dálky a působí skutečně impozantním dojmem. Na rozdíl od jiných tuzemských tabulových hor jeho vrchol není zalesněný, úbočí pokrývají těžko přístupné suťové lesy. Na temeno hory vedou stezky ze dvou stran, objevíte tu zbytky rozlehlého pravěkého hradiště s mohutnými valy, příkopy a akropolí, je tu i malé rašelinné jezírko, které našim předkům sloužilo jako zdroj vody.
 

Stolové hory a skalní města

ostašK nejvyšším stolovým horám v Česku patří Ostaš s nadmořskou výškou 700 metrů. V krajině nedaleko Police nad Metují skutečně vyniká: okolní terén totiž převyšuje téměř o 250 metrů, vrcholová plošina je přes 500 metrů dlouhá a zhruba 400 metrů široká. Její okraje lemují skalní věže, modrá turistická značka vedoucí na vrchol prochází kolem Kočičího hrádku a přes dvě menší skalní města. Z Ostaše se otevírají krásné výhledy na Krkonoše a Broumovské stěny. Skalní věže a další rozmanité útvary najdete také na stolové hoře Kozelka (660 m) poblíž Manětína. Oblíbená horolezecká lokalita s desítkami skalních věží vystupuje 100 až 150 metrů nad okolní terén a svou délkou 1 200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším svého druhu na Plzeňsku. Kolem většiny zajímavých míst vede červená turistická značka.
 

Tabulová hora v Praze

stolová hora VidlouleStolovou horu najdete dokonce i v Praze. Jmenuje se Vidoule, dosahuje nadmořské výšky 371 metrů a ukrývá se mezi Jinonicemi, Košíři, Motolem, Butovicemi a Stodůlkami. Dostanete se sem celkem snadno od vlakové zastávky Praha-Stodůlky anebo od autobusové stanice Šafránkova poblíž ulice Upolínová (bus 184 a 174). Poblíž se nachází také park bývalé hospodářské usedlosti Cibulka s rozhlednou a několika dalšími romantickými stavbami, v jeskyních vyhloubených ve skalách ještě ve 20. století žila pražská chudina. Vidoule je jedním z cenných, dosud nezastavěných zelených ostrůvků Prahy; území s mnoha prameny a studánkami protkává poměrně hustá síť cest.
 

3 x o tabulových horách

  • stolové horyO vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz, působící na plošiny s vodorovně uloženými sedimenty. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, se na vrcholu často nachází specifický ekosystém s odlišnou flórou a faunou.
  • Stolové hory nejsou jen na pevnině, objeveny byly i na mořském dně, třeba v hloubce kolem tří kilometrů.
  • Zařazení některých vrcholků mezi stolové hory provází otazníky, například Děčínský Sněžník označují geomorfologové za ukloněnou kuestu. Budiž, ovšem stolové hoře se velmi podobá.
  • Chcete se podívat na tabulové hory u našich sousedů? Například stolové hory Zschirnstein a Kaiserkrone na německé straně hranice (a také 130 m hluboký kaňon řeky Labe) uvidíte z vyhlídky Belveder, jedné z nejhezčích upravených skalních vyhlídek v národním parku České Švýcarsko.
Tabulová hora – Úhošť Příroda

Tabulová hora – Úhošť

Stolová hora Úhošť mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region.

Vyhlídková věž Cibulka v Praze Košířích Příroda

Vyhlídková věž Cibulka v Praze Košířích

Romantická kamenná rozhledna Cibulka se nachází v pražské čtvrti Košíře, nad Plzeňskou ulicí ve výšce 302 m n. m. Okolo ní se rozprostírá stejnojmenný areál, jehož centrem je bývalá hospodářská usedlost, později zámeček, dnes chátrající ruina.

Kočičí skála u Mikulova Příroda

Kočičí skála u Mikulova

Přírodní památka Kočičí skála leží asi 2 km severně od Mikulova a 2 km jihovýchodně od Bavor. Jedná se o malou vápencovou skálu s výskytem charakteristické flóry Pavlovských vrchů, například s kosatcem nízkým, lnem chlupatým a sápou hlíznatou.

Děvín – nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů Letní sporty

Děvín – nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů

Děvín je se svými 554 m n. m. nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava.

Sirotčí hrádek – dominanta Pavlovských vrchů Příroda

Sirotčí hrádek – dominanta Pavlovských vrchů

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku Příroda

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují Příroda

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Vyhlídka na Chlumské hoře Příroda

Vyhlídka na Chlumské hoře

Vydejte se na vrchol Chlumské hory (650 m.n.m) nedaleko Manětína, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světe! Sama stolová hora je sopečného původu – na vrcholu jejího jihovýchodního výběžku najdete talířovou prohlubeň, bývalý sopečný kráter.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko Příroda

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe Příroda

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Chráněná krajinná oblast Pálava Příroda

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě Příroda

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Kočičí hrádek v Kočičích skalách Příroda

Kočičí hrádek v Kočičích skalách

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku Příroda

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Rozhledna Děčínský Sněžník Příroda

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Výlet do skalních labyrintů stolové hory Ostaš

Výlet do skalních labyrintů stolové hory Ostaš

Projděte se krásnými skalami skalního labyrintu stolové hory Ostaš. Vrcholová plošina stolové hory Ostaš je ohraničená pískovcovými skalními stěnami a věžemi vysokými až 40 metrů. Zvětráváním vznikly ve skalách dutiny, mísy, okna a prohlubně, které vytvářejí ze skal bizarní tvary. Naše trasa vede z Police nad Metují do osady Ostaš a poté do Horního labyrintu, Dolního labyrintu i ke Kočičímu hrádku, kde se v 18. století hojně vyskytovaly kočky divoké.

Chráněná krajinná oblast Lužické hory Příroda

Chráněná krajinná oblast Lužické hory

Nevelké pohraniční pohoří je zhruba vymezeno městy Česká Kamenice, Nový bor a Liberec. Až do 13. století zde bylo území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes zde však již najdete kulturní krajinu formovanou v průběhu staletí člověkem. Na mnoha místech se zachovala malebná lužická architektura.

Přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách Příroda

Přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách

Nad osadou Jizerka se nachází nejvyšší čedičový kužel ve střední Evropě, Bukovec. Předmětem ochrany jsou kamenité svahy s významnými lesními společenstvy, vlhké louky s výskytem řady vzácných druhů rostlin – nejbohatší botanická lokalita v CHKO Jizerské hory.

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí Příroda

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí

Trasa naučné stezky začíná na vrchu stolové hory Děčínský Sněžník u rozhledny. Celou stolovou horu lze obejít po stezkách s výhledy na všechny světové strany. Délka naučné stezky je přibližně 20 km a je na ní 19 informačních tabulí.

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic Příroda

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic

Krajině na Žluticku vévodí stolová hora Vladař, která byla v minulosti opakovaně osidlována. Z pravěkého období pochází rozsáhlý systém opevnění, nasucho stavěné valy členící hradiště na opevněnou vrcholovou plošinu a opevněné předhradí. Opevněná plocha dosahuje 115 hektarů.

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm Příroda

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm

V sopečných horninách Českého masívu je Kozelka ojedinělou a dobře zachovanou stolovou horou, která příkře vystupuje nad okolní terén. Ve vrcholové části objevíte spoustu pseudokrasových závrtů a na okrajích plošiny vznikly bizarní skalní věže, pyramidy a ploché stěny.

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích Příroda

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích

Tabulová hora Vidoule (371 metrů nad mořem) je pozůstatkem rozlehlé plošiny, tvořené druhohorními usazeninami. Plošina byla zejména během posledních dvou milionů let rozčleněna erozí vodních toků na jednotlivé izolované vrchy.

Vrch Vladař u Žlutic Příroda

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska na Pálavě Příroda

Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska na Pálavě

Rezervace o rozloze 380,76 ha zaujímá severní část Pavlovských vrchů s vrcholy Děvín (554,4 m n. m.) a Kotel (483 m n. m.) mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi, Horními Věstonicemi, Pernou a Klentnicí. Řije zde řada vzácných rostlin a živočichů.

Rozhledna Osičina u Vojenic Příroda

Rozhledna Osičina u Vojenic

Rozhledna Osičina stojí na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 416 m., jež se zvedá severně nad osadou Vojenice. Představuje nejvyšší bod nad zalesněným údolím, známým pod jménem Dřížna. Přibližně osm kilometrů odtud leží Opočno.

Další aktuality

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.
6. prosinec 2024 13:00
Příroda

Víkendovou oblohu rozsvítí zářící Jupiter

Planeta Jupiter přichystá pro pozemšťany pěkné prosincové divadlo. V sobotu 7. prosince se Jupiter dostane do opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a bude také nejjasnější v tomto roce! Na večerním nebi se bude jevit jako výrazná „hvězda“ v souhvězdí Býka. Jupiter o bude možné spatřit dalekohledem i z měst, která se jinak potýkají se světelným znečištěním.
4. prosinec 2024 11:00
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu.
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

50 tipů na Silvestrovské a Novoroční výstupy a vycházky 2024/2025

Silvestr 2024 a Nový rok 2025 je už téměř tady! Pokud to ve vás nevyvolává žádné velké emoce nebo naopak přemýšlíte, co si s volnými dny počít, prozkoumejte naše dnešní tipy. Silvestr a Nový rok se dají slavit i jinak, než hektolitry alkoholu a zábavou před televizí. Zkuste to letos jinak – vyrazte do přírody a pokochejte se pohledem z vyhlídky nebo rozhledny!
1. prosinec 2024 9:46
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda