Úvod > Aktuality > Poznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě

Poznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě

Vydáno 3. prosince 2019 Příroda
Když přijde řeč na stolové či tabulové hory, zřejmě si spíš než domácí vrcholy vybavíte ty ve světě: slavnou Stolovou horu u Kapského Města, Königstein a další kopce v Saském Švýcarsku nebo Malou a Velkou Hejšovinu v polských Stolových horách, které jsou pohodlně dosažitelné z Broumovska.
A přece: o stolové hory není nouze ani u nás. Mezi známé kopce s plochými temeny, z nichž do údolí spadají strmé svahy, patří třeba Ostaš mezi Policí nad Metují a Teplicemi nad Metují, Děčínský Sněžník anebo vrch Vladař u Žlutic, několik méně známých vrcholů a dokonce jedna hora, která se přímo jmenuje Stolová. Jejich zvláštní tvar nejlépe vynikne na podzim a v zimě, kdy opadá listí. Z jejich vrcholů se před vámi otevřou nečekané výhledy, navíc na cestách potkáte jen málo výletníků.
 

Stolová hora na Pálavě

Nad Klentnicí se vypíná Stolová hora (459 m), lokalita se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Nejde jen o jeden z vrcholů Pálavy anebo přírodní klenot jižní Moravy, ale také o místo, kde už v době bronzové vzniklo opevněné hradiště; další hradiska vznikla také na blízkých kopcích Děvín a Kotel. Hradisko dnes připomíná jen mírně zvlněný terén, mnohem zřetelnější stopy tu historie zanechala v podobě Sirotčího hrádku. Víte, že pod ním prý dosud najdete zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou? Vznikla na počátku dvacátého století zásluhou původních německých obyvatel, kteří ji také dlouho udržovali.

Na Stolovou horu vás dovede červená značka, která vychází z Klentnice a kolem Sirotčího hrádku míří přímo na vrchol. Na silnici z Klentnice do Mikulova se vrací kousek od veřejného tábořiště ve starém nevyužívaném lomu. Směrem k Mikulovu se ještě můžete zastavit uprostřed vinic na Kočičím kameni. Jde o svah s vápencovými skalami, kde se kdysi daly objevit zkameněliny s otisky mořských korálů, ulit a hlavonožců. Nespleťte si jej ale s Kočičí skálou, která leží přímo u silnice.
 

Děčínský Sněžník, král tabulových hor

S nadmořskou výškou 723 metrů je nejvyšší z našich stolových hor Děčínský Sněžník, ležící severozápadně od Děčína. Vrchol hory tvoří rozlehlá tabule, její impozantní rozměry 1 600 x 600 metrů ale oceníte jen při pohledu z výšky: je totiž téměř celá zalesněná. Většinu jejích okrajů lemují několik desítek metrů vysoké pískovcové stěny s pseudokrasovými jeskyněmi. Výhledy na Lužické hory a České Švýcarsko se otvírají nejenom z okrajů tabule, jimiž prochází naučná stezka, ale i z kamenné rozhledny, jedné z nejstarších u nás. Z Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny jsou dobře viditelné Drážďany na severozápadě a Koňská hlava na východě. Zdálo by se, že díky rozhledně a turistické chatě je Děčínský Sněžník skvěle dostupný, ale hlavní parkoviště i stanice městské hromadné dopravy z Děčína je v osadě Sněžník, dál už musíte výhradně pěšky.
 

Vladař Žluticka

Chcete-li vidět skutečně důstojnou stolovou horu, musíte vyrazit do regionu Západočeské lázně, tam, kde se východně od Žlutic tyčí mohutný vrch Vladař. S nadmořskou výškou 693 metrů není sice nejvyšší z našeho výčtu, ale vystupuje 200 metrů nad okolní krajinu, je vidět z velké dálky a působí skutečně impozantním dojmem. Na rozdíl od jiných tuzemských tabulových hor jeho vrchol není zalesněný, úbočí pokrývají těžko přístupné suťové lesy. Na temeno hory vedou stezky ze dvou stran, objevíte tu zbytky rozlehlého pravěkého hradiště s mohutnými valy, příkopy a akropolí, je tu i malé rašelinné jezírko, které našim předkům sloužilo jako zdroj vody.
 

Stolové hory a skalní města

K nejvyšším stolovým horám v Česku patří Ostaš s nadmořskou výškou 700 metrů. V krajině nedaleko Police nad Metují skutečně vyniká: okolní terén totiž převyšuje téměř o 250 metrů, vrcholová plošina je přes 500 metrů dlouhá a zhruba 400 metrů široká. Její okraje lemují skalní věže, modrá turistická značka vedoucí na vrchol prochází kolem Kočičího hrádku a přes dvě menší skalní města. Z Ostaše se otvírají krásné výhledy na Krkonoše a Broumovské stěny.

Skalní věže a další rozmanité útvary najdete také na stolové hoře Kozelka (660 m) poblíž Manětína. Oblíbená horolezecká lokalita s desítkami skalních věží vystupuje 100 až 150 metrů nad okolní terén a svou délkou 1 200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším svého druhu na Plzeňsku. Kolem většiny zajímavých míst vede červená turistická značka.
 

Tabulová hora v Praze

Stolovou horu najdete dokonce i v Praze. Jmenuje se Vidoule, dosahuje nadmořské výšky 371 metrů a najdete ji mezi Jinonicemi, Košíři, Motolem, Butovicemi a Stodůlkami. Poblíž se nachází park bývalé hospodářské usedlosti Cibulka s rozhlednou a několika dalšími romantickými stavbami, v jeskyních vyhloubených ve skalách ještě ve 20. století žila pražská chudina. Vidoule je jedním z cenných, dosud nezastavěných zelených ostrůvků Prahy; území s mnoha prameny a studánkami protkává poměrně hustá síť cest.
 

3 x o tabulových horách

  • O vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz, působící na plošiny s vodorovně uloženými sedimenty. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, se na vrcholu často nachází specifický ekosystém s odlišnou flórou a faunou.
  • Stolové hory nejsou jen na pevnině, objeveny byly i na mořském dně, třeba v hloubce kolem tří kilometrů.
  • Zařazení některých vrcholků mezi stolové hory provází otazníky, například Děčínský Sněžník označují geomorfologové za ukloněnou kuestu. Budiž, ovšem stolové hoře se velmi podobá.
  • Chcete se podívat na tabulové hory u našich sousedů? Například stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice (a také 130 m hluboký kaňon řeky Labe) uvidíte z vyhlídky Belveder, jedné z nejhezčích upravených skalních vyhlídek v národním parku České Švýcarsko.
 
 
Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách - v současné době ve výstavbě

Rozhledna Žaltman v Jestřebích horách - v současné době ve výstavbě

Vrch Žaltman je jedním z nejznámějších míst Jestřebích hor. V současné době (2019/20) došlo k rozebrání staré rozhledny a bude se zde stavět nová. Na vrcholu tak momentálně není žádná rozhledna.

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm

V sopečných horninách Českého masívu je Kozelka ojedinělou a dobře zachovanou stolovou horou, která příkře vystupuje nad okolní terén. Ve vrcholové části objevíte spoustu pseudokrasových závrtů a na okrajích plošiny vznikly bizarní skalní věže, pyramidy a ploché stěny.

Stolová hora na Pálavě - nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora na Pálavě - nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích

Tabulová hora Vidoule (371 metrů nad mořem) je pozůstatkem rozlehlé plošiny, tvořené druhohorními usazeninami. Plošina byla zejména během posledních dvou milionů let rozčleněna erozí vodních toků na jednotlivé izolované vrchy.

Přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách

Přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách

Nad osadou Jizerka se nachází nejvyšší čedičový kužel ve střední Evropě, Bukovec. Předmětem ochrany jsou kamenité svahy s významnými lesními společenstvy, vlhké louky s výskytem řady vzácných druhů rostlin - nejbohatší botanická lokalita v CHKO Jizerské hory.

Vlčí hora u Černošína - nejjižnější výlevná sopka Českého masivu

Vlčí hora u Černošína - nejjižnější výlevná sopka Českého masivu

Vlčí hora nedaleko Černošína svojí nadmořskou výškou 703,6 metrů výrazně převyšuje veškeré kopce v okolí. Je nejen důstojnou dominantou krajiny a přírodního parku Kosí potok, ale také je nejvyšším bodem Pernarecké pahorkatiny i celého geomorfologického celku Plaská pahorkatina.

Rozhledna Osičina u Vojenic

Rozhledna Osičina u Vojenic

Rozhledna Osičina stojí na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 416 m., jež se zvedá severně nad osadou Vojenice. Představuje nejvyšší bod nad zalesněným údolím, známým pod jménem Dřížna. Přibližně osm kilometrů odtud leží Opočno.

Vyhlídka na Chlumské hoře

Vyhlídka na Chlumské hoře

Vydejte se na vrchol Chlumské hory (650 m.n.m) nedaleko Manětína, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světe! Sama stolová hora je sopečného původu - na vrcholu jejího jihovýchodního výběžku najdete talířovou prohlubeň, bývalý sopečný kráter.

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic

Krajině na Žluticku vévodí stolová hora Vladař, která byla v minulosti opakovaně osidlována. Z pravěkého období pochází rozsáhlý systém opevnění, nasucho stavěné valy členící hradiště na opevněnou vrcholovou plošinu a opevněné předhradí. Opevněná plocha dosahuje 115 hektarů.