ÚvodAktualityPoznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě
Příroda

Poznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě

Poslechněte si audio verzi článku
Když přijde řeč na stolové či tabulové hory, zřejmě si spíš než domácí vrcholy vybavíte ty ve světě, a přece – o stolové hory není nouze ani u nás. Mezi známé kopce s plochými temeny, z nichž do údolí spadají strmé svahy, patří třeba Ostaš mezi Policí nad Metují a Teplicemi nad Metují, Děčínský Sněžník anebo vrch Vladař u Žlutic, několik méně známých vrcholů a dokonce jedna hora, která se přímo jmenuje Stolová. Jejich zvláštní tvar nejlépe vynikne na podzim a v zimě, když opadá listí. Z jejich vrcholů se před vámi otevřou nečekané výhledy, navíc na cestách potkáte jen málo výletníků.
V Česku nejsou stolové hory tak časté jako například v USA nebo Africe, ale několik z nich patří mezi nejzajímavější přírodní památky naší země.Užijte si nejen krásné výhledy a zážitky, ale také možnost poznat unikátní geologii a biodiverzitu  regionu.
 

Stolová hora na Pálavě

chko PálavaNad Klentnicí se vypíná Stolová hora (459 m), lokalita se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Nejde jen o jeden z vrcholů Pálavy anebo přírodní klenot jižní Moravy, ale také o místo, kde už v době bronzové vzniklo opevněné hradiště; další hradiska vznikla také na blízkých kopcích Děvín a Kotel. Hradisko dnes připomíná jen mírně zvlněný terén, mnohem zřetelnější stopy tu historie zanechala v podobě Sirotčího hrádku. Víte, že pod ním prý dosud najdete zbytky malé botanické zahrady s pálavskou květenou? Vznikla na počátku dvacátého století zásluhou původních německých obyvatel, kteří ji také dlouho udržovali. Na Stolovou horu vás dovede červená značka, která vychází z Klentnice a kolem Sirotčího hrádku míří přímo na vrchol. Na silnici z Klentnice do Mikulova se vrací kousek od veřejného tábořiště ve starém nevyužívaném lomu. Směrem k Mikulovu se ještě můžete zastavit uprostřed vinic na Kočičím kameni. Jde o svah s vápencovými skalami, kde se kdysi daly objevit zkameněliny s otisky mořských korálů, ulit a hlavonožců. Nespleťte si jej ale s Kočičí skálou, která leží přímo u silnice.
 

Děčínský Sněžník, král tabulových hor

S nadmořskou výškou 723 metrů je nejvyšší z našich stolových hor Děčínský Sněžník, ležící severozápadně od Děčína. Vrchol hory tvoří rozlehlá tabule, její impozantní rozměry 1 600 x 600 metrů ale oceníte jen při pohledu z výšky: je totiž téměř celá zalesněná. Většinu jejích okrajů lemují několik desítek metrů vysoké pískovcové stěny s pseudokrasovými jeskyněmi. Výhledy na Lužické hory a České Švýcarsko se otvírají nejenom z okrajů tabule, jimiž prochází naučná stezka, ale i z kamenné rozhledny, jedné z nejstarších u nás. Z Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny jsou dobře viditelné Drážďany na severozápadě a Koňská hlava na východě. Zdálo by se, že díky rozhledně a turistické chatě je Děčínský Sněžník skvěle dostupný, ale hlavní parkoviště i stanice městské hromadné dopravy z Děčína je v osadě Sněžník, dál už musíte výhradně pěšky.
 

Vladař Žluticka a Chlumská hora u Manětína

žlutice vladařChcete-li vidět skutečně důstojnou stolovou horu, musíte vyrazit do regionu Západočeské lázně, tam, kde se východně od Žlutic tyčí mohutný vrch Vladař. S nadmořskou výškou 693 metrů není sice nejvyšší z našeho výčtu, ale vystupuje 200 metrů nad okolní krajinu, je vidět z velké dálky a působí skutečně impozantním dojmem. Na rozdíl od jiných tuzemských tabulových hor jeho vrchol není zalesněný, úbočí pokrývají těžko přístupné suťové lesy. Na temeno hory vedou stezky ze dvou stran, objevíte tu zbytky rozlehlého pravěkého hradiště s mohutnými valy, příkopy a akropolí, je tu i malé rašelinné jezírko, které našim předkům sloužilo jako zdroj vody. 

Stolovou horu objevíte také nedaleko ManětínaChlumská hora je zajímavá nejen talířovou prohlubní na jihovýchodním výběžku, která prozrazuje její sopečný původ (bývalý sopečný kráter), ale také tím, že na její vrcholu roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě! Přímo pod vrcholem najdete více než 4 m hlubokou boční trhlinu zvanou Černý kámen, rovněž pozůstatek dávné sopečné činnosti. Poblíž jsou i četné mrazové sruby a kamenné sutě.
 

Stolové hory a skalní města

ostašK nejvyšším stolovým horám v Česku patří Ostaš s nadmořskou výškou 700 metrů. V krajině nedaleko Police nad Metují skutečně vyniká: okolní terén totiž převyšuje téměř o 250 metrů, vrcholová plošina je přes 500 metrů dlouhá a zhruba 400 metrů široká. Její okraje lemují skalní věže, modrá turistická značka vedoucí na vrchol prochází kolem Kočičího hrádku a přes dvě menší skalní města. Z Ostaše se otevírají krásné výhledy na Krkonoše a Broumovské stěny. Skalní věže a další rozmanité útvary najdete také na stolové hoře Kozelka (660 m) poblíž Manětína. Oblíbená horolezecká lokalita s desítkami skalních věží vystupuje 100 až 150 metrů nad okolní terén a svou délkou 1 200 metrů a šířkou 200 metrů patří k největším svého druhu na Plzeňsku. Kolem většiny zajímavých míst vede červená turistická značka.
 

Tabulová hora v Praze

stolová hora VidlouleStolovou horu najdete dokonce i v Praze. Jmenuje se Vidoule, dosahuje nadmořské výšky 371 metrů a ukrývá se mezi Jinonicemi, Košíři, Motolem, Butovicemi a Stodůlkami. Dostanete se sem celkem snadno od vlakové zastávky Praha-Stodůlky anebo od autobusové stanice Šafránkova poblíž ulice Upolínová (bus 184 a 174). Poblíž se nachází také park bývalé hospodářské usedlosti Cibulka s rozhlednou a několika dalšími romantickými stavbami, v jeskyních vyhloubených ve skalách ještě ve 20. století žila pražská chudina. Vidoule je jedním z cenných, dosud nezastavěných zelených ostrůvků Prahy; území s mnoha prameny a studánkami protkává poměrně hustá síť cest.
 

3 x o tabulových horách

  • stolové horyO vznik stolových či tabulových hor se postaraly voda, vítr a mráz, působící na plošiny s vodorovně uloženými sedimenty. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, se na vrcholu často nachází specifický ekosystém s odlišnou flórou a faunou.
  • Stolové hory nejsou jen na pevnině, objeveny byly i na mořském dně, třeba v hloubce kolem tří kilometrů.
  • Zařazení některých vrcholků mezi stolové hory provází otazníky, například Děčínský Sněžník označují geomorfologové za ukloněnou kuestu. Budiž, ovšem stolové hoře se velmi podobá.
  • Chcete se podívat na tabulové hory u našich sousedů? Například stolové hory Zschirnstein a Kaiserkrone na německé straně hranice (a také 130 m hluboký kaňon řeky Labe) uvidíte z vyhlídky Belveder, jedné z nejhezčích upravených skalních vyhlídek v národním parku České Švýcarsko.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
CHKO Pálava Příroda

CHKO Pálava Audio

V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Rozhledna Osičina u Vojenic Příroda

Rozhledna Osičina u Vojenic

Rozhledna Osičina stojí na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 416 m., jež se zvedá severně nad osadou Vojenice. Představuje nejvyšší bod nad zalesněným údolím, známým pod jménem Dřížna. Přibližně osm kilometrů odtud leží Opočno.

CHKO Lužické hory Příroda

CHKO Lužické hory

Chráněná krajinná oblast Lužické hory leží mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem. Až do 13. století zde bylo území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes zde však již najdete kulturní krajinu formovanou v průběhu staletí člověkem. Na mnoha místech se zachovala malebná lužická architektura.

Národní park České Švýcarsko – tipy na výlety a turistické unikáty Příroda

Národní park České Švýcarsko – tipy na výlety a turistické unikáty Audio

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Výlet do skalních labyrintů stolové hory Ostaš

Výlet do skalních labyrintů stolové hory Ostaš

Projděte se krásnými skalami skalního labyrintu stolové hory Ostaš. Vrcholová plošina stolové hory Ostaš je ohraničená pískovcovými skalními stěnami a věžemi vysokými až 40 metrů. Zvětráváním vznikly ve skalách dutiny, mísy, okna a prohlubně, které vytvářejí ze skal bizarní tvary. Naše trasa vede z Police nad Metují do osady Ostaš a poté do Horního labyrintu, Dolního labyrintu i ke Kočičímu hrádku, kde se v 18. století hojně vyskytovaly kočky divoké.

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku Příroda

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích Příroda

Stolová hora Vidoule v pražských Jinonicích

Tabulová hora Vidoule (371 metrů nad mořem) je pozůstatkem rozlehlé plošiny, tvořené druhohorními usazeninami. Plošina byla zejména během posledních dvou milionů let rozčleněna erozí vodních toků na jednotlivé izolované vrchy.

Vrch Vladař u Žlutic Příroda

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic Příroda

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic

Krajině na Žluticku vévodí stolová hora Vladař, která byla v minulosti opakovaně osidlována. Z pravěkého období pochází rozsáhlý systém opevnění, nasucho stavěné valy členící hradiště na opevněnou vrcholovou plošinu a opevněné předhradí. Opevněná plocha dosahuje 115 hektarů.

Kočičí skála u Mikulova Příroda

Kočičí skála u Mikulova

Přírodní památka Kočičí skála leží asi 2 km severně od Mikulova a 2 km jihovýchodně od Bavor. Jedná se o malou vápencovou skálu s výskytem charakteristické flóry Pavlovských vrchů, například s kosatcem nízkým, lnem chlupatým a sápou hlíznatou.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko Příroda

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko Audio

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Broumovské stěny jsou Národní přírodní rezervace v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Rozhledna Děčínský Sněžník Příroda

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí Příroda

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí

Trasa naučné stezky začíná na vrchu stolové hory Děčínský Sněžník u rozhledny. Celou stolovou horu lze obejít po stezkách s výhledy na všechny světové strany. Délka naučné stezky je přibližně 20 km a je na ní 19 informačních tabulí.

Vrch Hradišťany v Českém středohoří Příroda

Vrch Hradišťany v Českém středohoří

Vrchol Hradišťany (752 m) předstauje druhou nejvyšší horu Českého středohoří. Na vrcholu naleznete nejvýše položenou louku v Českém středohoří a jedno z nejvýše položených hradišť u nás. Bývalé valy jsou patrné dodnes a datují se až k roku 1000 př. n. l.

Vyhlídka na Chlumské hoře Příroda

Vyhlídka na Chlumské hoře

Vydejte se na vrchol Chlumské hory (650 m.n.m) nedaleko Manětína, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světe! Sama stolová hora je sopečného původu – na vrcholu jejího jihovýchodního výběžku najdete talířovou prohlubeň, bývalý sopečný kráter.

Přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách Příroda

Přírodní rezervace Bukovec v Jizerských horách

Nad osadou Jizerka se nachází nejvyšší čedičový kužel ve střední Evropě, Bukovec. Předmětem ochrany jsou kamenité svahy s významnými lesními společenstvy, vlhké louky s výskytem řady vzácných druhů rostlin – nejbohatší botanická lokalita v CHKO Jizerské hory.

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku Příroda

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Sirotčí hrádek – dominanta Pavlovských vrchů Příroda

Sirotčí hrádek – dominanta Pavlovských vrchů

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.

Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska na Pálavě Příroda

Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska na Pálavě

Rezervace o rozloze 380,76 ha zaujímá severní část Pavlovských vrchů s vrcholy Děvín (554,4 m n. m.) a Kotel (483 m n. m.) mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi, Horními Věstonicemi, Pernou a Klentnicí. Řije zde řada vzácných rostlin a živočichů.

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm Příroda

Stolová hora Kozelka se sklaním bludištěm

V sopečných horninách Českého masívu je Kozelka ojedinělou a dobře zachovanou stolovou horou, která příkře vystupuje nad okolní terén. Ve vrcholové části objevíte spoustu pseudokrasových závrtů a na okrajích plošiny vznikly bizarní skalní věže, pyramidy a ploché stěny.

Kočičí hrádek v Kočičích skalách Příroda

Kočičí hrádek v Kočičích skalách

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

Tabulová hora – Úhošť Příroda

Tabulová hora – Úhošť

Stolová hora Úhošť mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region.

Děvín – nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů Letní sporty

Děvín – nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů

Děvín je se svými 554 m n. m. nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava.

Vyhlídková věž Cibulka v Praze Košířích Příroda

Vyhlídková věž Cibulka v Praze Košířích

Romantická kamenná rozhledna Cibulka se nachází v pražské čtvrti Košíře, nad Plzeňskou ulicí ve výšce 302 m n. m. Okolo ní se rozprostírá stejnojmenný areál, jehož centrem je bývalá hospodářská usedlost, později zámeček, dnes chátrající ruina.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují Příroda

Skalní město Ostaš u Police nad Metují Audio

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe Příroda

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka do údolí řeky Labe

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Další aktuality

Znáte naše Chráněné krajinné oblasti?

V České republice je 27 chráněných krajinných oblastí, které mají za úkol udržovat rozsáhlá území s harmonicky vytvářenou krajinou. Krásná, nenarušená příroda slibuje poklidnou dovolenou s možností výletů a dalších aktivit. Naše CHKO pokrývají přibližně 14,6 % rozlohy země. Inspirujte se našimi tipy a vyrazte na výlet do přírody. Jako nejnovější CHKO byla schválena v roce 2025 Chráněná krajinná oblast Soutok. V roce 2026 se očekává vznik další CHKO Krušné hory.
13. leden 2026 8:50
Příroda

Zapojte se do sčítání vodních ptáků!

Třetí lednový víkend 17. a 18. ledna 2026 odstartuje sčítání vodních ptáků, které pak v omezené míře pokračuje až do konce ledna. Zapojit se do něj může každý, kdo chce ornitologům pomoci zjistit jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí. Ptactvo dobrovolníci pozorují na klasických zimovištích u řek, rybníků a přehrad.
11. leden 2026 14:56
Příroda

10 tipů na procházky za zimní romantikou ledopádů aneb ve stínu i na výsluní

Příroda sice neumí vyčarovat ledové sochy, sněhové hrady nebo obří Krakonoše, ale zato na mnoha místech v zimě vytváří oslnivě krásné ledopády. Vznikají mrznutím tajícího sněhu a vyrůstají především na pískovcových převisech, stěnách a ze stropů jeskyní. Jejich růstu napomáhá vydatná sněhová pokrývka a nízké teploty, největší pak bývají na konci zimy. Na Kudy z nudy víme o místech, kde najdete ty nejkrásnější.
10. leden 2026 9:44
Příroda

Do zoo v zimě? Tipy, kam v zimě a mrazu vyrazit do zoologické zahrady

Do zoo se můžete vypravit také v zimních měsících – některá zvířata jsou právě v zimě nejaktivnější. Návštěva zoologické zahrady má v zimě i další výhody, třeba menší počet návštěvníků, které zimní počasí ven neláká. K vidění jsou takřka všechna zvířata, která potkáváte v letních měsících. Řada zvířat původem z teplejších oblastí se na české klimatické podmínky již adaptovala a zima jim nevadí. Víte, že nejodolnějším zimním zvířetem v zoo není překvapivě lední medvěd, ale vlk euroasijský? Zimní zoo je úplně jiná! Vyberte si z našich tipů z celé České republiky!
10. leden 2026 8:55
Příroda

Oslavte Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb

Tuleni, lachtani a velryby jsou vzácní savci, kterých v přírodě ubývá. Každý rok 10. ledna slavíme jejich svátek a zároveň si připomínáme, jak je důležité chránit tato vzácná zvířata před lidmi, kteří je zabíjejí pro maso, tuk nebo kůži. Velryby sice v České republice nežijí, ale na lachtany a tuleně se můžete zajít podívat do některé zoologické zahrady. V každé zoo patří mezi nejoblíbenější zvířata, a ve venkovním bazénu se prohánějí i v chladných lednových dnech. Když náhodou tuleni v mrazivých dnech objeví ve vodě kus ledu, uvidíte, jak si s ním vyhrají!
9. leden 2026 15:24
Příroda

Ptačí hodinka – ornitologové s dobrovolníky budou opět v lednu sčítat ptáky na krmítkách

Každý rok v lednu zve Česká společnost ornitologická širokou veřejnost k pozorování a sčítání ptáků na krmítkách během tzv. Ptačí hodinky. Zapojit se může každý, předchozí zkušenosti nejsou potřeba – stačí si připravit krmítko a hodinu jej v daném termínu pozorovat. Letošní ročník oblíbené akce probíhá ve dnech 9. – 11. ledna 2026. Zapojte se do největšího programu občanské vědy v Česku!
9. leden 2026 8:04
Příroda

7 věcí, které nevíte o… lanovce na Sněžku a rekordních lanovkách u nás i ve světě Audio

Není nejdelší ani nejstarší, přesto ji zná každý z vás: lanová dráha z Pece pod Sněžkou na Sněžku je mezi českými lanovkami celebrita. Bohatě stačí to, že vede na nejvyšší horu naší země. Ale co myslíte, vede až nahoru, do nadmořské výšky 1603 metrů? Kolik lidí s ní už na Sněžku vyjelo, proč tak často stojí a jak dlouho trvá cesta nahoru těm, kteří se na lanovku vykašlou?
8. leden 2026 9:38
Příroda

Ledopády a ledové krápníky: tipy, kam za ledovou krásou v Česku

Každou zimu, když dostatečně mrzne, se na některých místech Česka odehrává neskutečné přírodní divadlo. Zveme vás na výlety k jedinečným ledopádům, za pozoruhodnými ledovými útvary uprostřed romantické krajiny a na procházky za ledovou výzdobou. Ledové útvary ve skalách jsou rozhodně velkým zážitkem, ale určitě nevstupujte přímo pod rampouchy! Nezapomeňte na kvalitní zimní výbavu – pevné boty, hůlky a nesmeky vám pomohou bezpečně zdolat namrzlý terén.
4. leden 2026 13:08
Příroda