Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.
Nedaleko
skalního města Ostaš se nachází další
labyrint skal nazvaný Kočičí skály, který bývá někdy označován jako Dolní Bludiště či Dolní Ostaš. Skalní městečko se vytvořilo na úzké, ale poměrně dlouhé plošině, zvané Kocouří hřbet. Jedná se vlastně o pískovcovou kru, která poklela podél takzvaného Polického zlomu. Podobně jako sousedící vrchy Ostaš a Hejda jsou Kočičí skály tvořeny pískovci, které jsou nejsvrchnějšími sedimenty usazenými na dně křídového moře v závěru geologického útvaru druhohor, někdy před 90 – 65 miliony let.
Oproti Ostaši mají Kočičí skály menší plošnou rozlohu a nižší nadmořskou výšku, přesto zde naleznete
množství pískovcových skalních útvarů (skalní věže, pilíře a hřbítky) a také
i pseudokrasové jeskyně. Vedle zajímavých přírodních poměrů mají i množství historických zajímavostí a podobně jako sousední Ostaš jsou opředeny řadou bájí a pověstí.
Největším masívem Kočičích skal je
skalní útvar Kočičí hrádek skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček, průlezů, jeskyněk, průchodů, a puklin. Nachází se na značené odbočce vedoucí z cesty vedoucí od Ostaše do Dědova. Název prý upomíná na kočky divoké, které se zde v hojné míře vyskytovaly až do 18. století. V těchto místech se nachází také jeskyně, bývala "husitská mincovna", kde si husité sami razili peníze. Používali k tomu zlaté a stříbrné nádoby i měděné kotle. Další zajímavostí je zde
Sluj Českých bratří, kde se po bitvě na Bílé hoře scházeli Čeští bratři před svým odchodem z vlasti. Dokládá to i objevený kámen s vytesaným kalichem a letopočtem 1627.
Od jara do pozdního podzimu jsou častými návštěvníky těchto skal také
horolezci, k jejichž sportovnímu vyžití zde slouží
několik desítek výstupových cest různé obtížnosti.