Manětín

Za prohlídku nestojí jenom zámek, ale celé město včetně několika desítek soch a sousoší. Rozhodující roli pro současnou podobu Manětína sehrál požár roku 1712, kdy shořela většina domů včetně zámku a kostela. Majitelé panství Lažanští vzápětí nechali město postavit znovu – a protože linie a tvary tehdy určovalo baroko, zrodilo se městečko v jednotném barokním stylu. Na zámek, spojený krytou chodbou s oratoří kostela sv. Jana Křtitele, navazuje barokně komponovaná okrasná zahrada a anglický park.
 

O rozkvět města se zasloužil hrabě Václav Josef Lažanský (1673–1715) a jeho manželka Marie Gabriela Lažanská (?–1758), rozená z Chudenic. Z Benátek přivezla ostatky dvou svatých – sv. Inocencie a sv. Justiny, které věnovala kostelu sv. Jana Křtitele, její zásluhou na zámku uvidíte také sedm obrazů, namalovaných Petrem Brandlem. Říká se, že je zobrazena v sochařské alegorii Lásky na terasách před zámkem, kde hraběnka představuje mladou ženu sedící na kolébce, obklopenou čtyřmi dětmi.
 

Tak hustou síť značených stezek, jako mají v Manětíně, hned tak nenajdete. Zavedou vás například do lesů přírodního parku Manětínská anebo na stolovou Chlumskou horu. Prohlubeň na jejím vrcholu vám prozradí, že stojíte na bývalé sopce, jedná se totiž o bývalý sopečný kráter.

Botanickou raritou je vzácný jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě! Daleko to není ani ke zřícenině hradu Preitenstein v Nečtinách anebo do nejmenšího města v Česku Rabštejna nad Střelou.