Úvod > Aktuality > Pátek třináctého: pohroma nebo den jako každý jiný?
Pátek třináctého: pohroma nebo den jako každý jiný?
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Životní styl

Pátek třináctého: pohroma nebo den jako každý jiný?

  • Vydáno13. května 2022
Pátek 13. 5. 2022 je zcela jedinečný. V letošním roce připadne tento den pouze na pátek 13. května. Paraskavedekatriafobie není jazykolam, ale chorobný strach z pátku třináctého. Jeho pověst je příšerná a i ti, kteří nevěří na pověry, ten den raději nevystrčí nos ze dveří. Odkud se ale strach z třináctky a pátků vzal?
pátek 13Při pátrání po informacích se dostanete pořádně hluboko do minulosti: dozvíte se například, že v pátek třináctého nabídla Eva Adamovi jablko, Kain zabil Ábela a začala biblická potopa. Můžete tomu věřit a nemusíte, ale faktem je, že o něco později byl na Velký pátek ukřižován Ježíš Kristus. A protože den předtím se při poslední večeři sešlo třináct lidí a jen dvanáct jich přežilo, vznikla pověra o třinácti lidech u stolu.

Zkrátka dávejte si na takový počet pozor, protože pokud třináctého spolustolovníka včas nevyženete, jeden ze společnosti prý do roka zemře.
 

T jako třináct a templáři

Nejznámější příběh o nešťastném pátku třináctého se točí kolem řádu templářů, který kolem roku 1120 založila skupina francouzských rytířů. Jejich úkolem byla původně pouhá ochrana evropských poutníků, putujících z přístavu Jaffa do Jeruzaléma, ale řád postupně rostl, sílil a rozšiřoval své působení. Po sto letech existence měli templáři vlastní chrámy i kněze, početnou a silnou armádu a jejich hrady a pozemky se nacházely takřka po celé Evropě a Středním východě. Připomeňme ty nejznámější u nás, tedy legendární Templářské sklepeníČejkovicích anebo zříceniny templářského hradu Templštejna ve skalách nad řekou Jihlavou. Po templářích zbylo jen málo, především legendy o zakopaných zlatých sochách a dalších pokladech i o předlouhých a nikdy neobjevených podzemích chodbách.

Na počátku 13. století templáři představovali jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Nikomu nepodléhali, měli sloužit jen papeži a s jejich silou bylo třeba počítat. Nikdy se s jistotou nedozvíme, zda francouzského krále Filipa IV. Sličného děsila jejich moc nebo měl spadeno na templářský majetek, jisté ale je, že v pátek 13. října 1307 nechal řadu členů templářského řádu uvěznit a postupně zlikvidovat. Oficiálně byli templáři zrušeni roku 1312 papežskou bulou a řád nebyl nikdy obnoven. Tečkou za celým případem bylo upálení velmistra řádu Jacquese de Molay roku 1314, který prý krále před smrtí proklel. Filip skutečně ještě téhož roku zemřel – a špatná pověst pátku třináctého tak byla potvrzena na dlouhá staletí.
 

Třináctky kdysi a nyní

Nemusíte se bát jen pátků třináctého, stačí jen číslo třináct. Když se podíváme do minulosti, dozvíme se, že pátky byly dny poprav, na šibenici či popraviště prý vedlo třináct schodů a i uzel popravčí smyčky býval třináctkrát obtočen. A když se prý na sabatu sešlo třináct čarodějnic, mohly společně přivolat samotného ďábla.

Že moderní doba vše napravila? Kdepak, mnohá letadla nemají sedadla a řadu číslo 13 a na letištích nenajdete třináctou bránu, v mrakodrapech chybí třinácté podlaží, hotely ani nemocnice vás neubytují a neuloží v pokoji číslo 13 a třináctkám se vyhýbají i sportovci; na dresech tohle číslo zkrátka najdete jen výjimečně. V některých ulicích chybí domy číslo třináct, v amerických městech nenajdete 13. Street nebo 13. Avenue. V pátek třináctého bývá výrazně méně svateb (i když naopak pro otrlé snoubence je to náramná výzva), méně se cestuje (králi pověrčivých, kteří v pátek třináctého odmítali kamkoliv jet, byli prý americký prezident Franklin Roosevelt a britský politik Winston Churchill) a méně se obchoduje na burzách. Jiní ale naopak osudovou třináctku milují a na pátek třináctého se těší: třeba proto, aby si vsadili, ač jindy loterii vůbec nehrají.
 

Víte, že…?

černá kočkaTřináctka může i chutnat a vonět: víte, že se Becherovce říká třináctý pramen Karlových Varů?

Třináctá komnata je motiv z hororového pohádkového příběhu o rytíři Modrovousovi, který do ní zakázal vstoupit své šesté manželce. Když žena zákaz porušila, našla v ní těla předchozích pěti manželek.

Pátek třináctého je americký kultovní horor o záhadných vraždách na prokletém letním táboře, natočený v roce 1980. Dočkal se mnoha pokračování a také verzí, v nichž si tvůrci dělají ze všech pověr legraci. Překvapí vás, že takové filmy mívají premiéry právě v pátek třináctého?

Městské dopravní podniky v Česku se třináctkám nevyhýbají, jedině v Brně před pár lety tramvaj číslo třináct zrušili. Důvod je ale ten, že číselná řada končí dvanáctkou a čtrnáctkou nepokračuje. V Praze sice třináctka momentálně jezdí, ale byla zavedena až v roce 2013 a teprve od roku 2016 jezdí celý týden a denně.
 

13 výletů s třináctkou

Kdo není pověrčivý může se na výlet za třináctkou vydat už v pátek, všem ostatním doporučujeme "sázku na jistotu", tedy zvolit jako výletní den sobotu. A kam, že vás třináctkové toulky zavedou?
 
  • Stropnický vodopádStropnický vodopád v Terčině údolí měří 13 metrů – umělý vodopád v Terčině údolí byl vybudován v roce 1817 na řece Stropnici. Na vodopád je krásný pohled v každém ročním období
  • Rozhledna Cibulka v pražských Košířích je vysoká 13 metrů, navíc se jedná o nejstarší rozhlednu v Praze postavenou již v roce 1820. Byla vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.
  • Butovská mohyla u Stříbra pochází až z dávné doby bronzové. Kamenný věnec okolo mohyly má v průměru přesně 13 m a nedávno byl obnoven do původní podoby.
  • Přírodní památka ŠpičákPřírodní památka Špičák u Střezivojic zahrnuje pískovcovou skalní jehlu a její okolí. Celý útvar je 16 m dlouhý, 6 m široký a až 13 m vysoký. Najdete jej nedaleko Dubé, v CKHO Kokořínsko.
  • Znáte Čertovy kazatelny v Rychlebských horách, bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku? Horní Čertova kazatelna je rulový skalní útvar s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná skutečnou kostelní kazatelnu.
  • bratrské oltářeCílem letní procházky se může stát výletní a poutní místo Bratrské oltáře u České Kamenice. Do romantického lesního zákoutí vás zavede křížová cesta z roku 1887. Tvoří ji třináct obrázků v dřevěných kapličkách, zabudovaných do pískovcových skal.
  • Ježíškova cesta na Božím Daru13 zastávek. U třinácti přístřešků je rozmístěno celkem 16 atrakcí. V přístřešcích, vyzdobených pohádkovými postavičkami, se děti seznámí s životem našich předků, s jejich tradicemi, s přírodou, poznají zde Ježíškovy přátele.
  • varhošťVyhlídková plošina rozhledny Pohoř – Olšová je ve výšce 13 metrů. Při dobré viditelnosti je vidět vrcholy těchto významných moravských pohoří, Praděd a Lysou horu.
  • Kruhová kovová 13 m vysoká rozhledna se nachází také na vrchu Varhošť mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi.
  • Kdo by chtěl pokořit horu vysokou 1313 m n. m. musel by do Jeseníků k hoře Vozka (1377 m) a odtud pokračovat na Spálený vrch (1313 m).
  • lomy trhová kameniceV Krkonoších leží na kótě 1313 m Dvorská Bouda – nabízí pěkné ubytování a je odtud krásný výhled na předhůří Krkonoš i Liščí horu.
  • Pěkná bude i procházka k lomům nedaleko Trhové Kamenice, kde se v minulosti těžila žula. Hned u břehu činí jejich hloubka 13 metrů.
  • 13 metrů hluboké je také Horní jezírko v propasti Macocha, kam lze nahlédnout z Horního můstku.
Ježíškova cesta na Božím Daru

Ježíškova cesta na Božím Daru

Boží Dar v Krušných horách je nejvýše položeným městem střední Evropy. Je známý vánoční Ježíškovou poštou a mají tu i Ježíškovu cestu se dvěma okruhy. Populárně naučná stezka v nadmořské výšce 1 028 metrů je určená především pro děti. Celý okruh měří 12,9 km, zkrácený 5,6 km.

Bratrské oltáře

Bratrské oltáře

Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci.

Lomy u Trhové Kamenice na Kamenném vrchu

Lomy u Trhové Kamenice na Kamenném vrchu

Necelé dva kilometry na východ od Trhové Kamenice se zvedá Kamenný vrch o nadmořské výšce 587 metrů. Dříve se zde ve třech lomech těžila žula, teď nabízí příjemnou možnost koupání, na své si zde přijdou také potápěči a milovníci skoků do vody.

Rozhledna Cibulka u Oloví

Rozhledna Cibulka u Oloví

Na Šibeničním vrchu u Oloví na Sokolovsku se tyčí rozhledna Cibulka. Ocelová konstrukce měří 26 metrů a při hezkém počasí nabízí pohled do okolí Doupova na Karlovarsku, opačným směrem i na Zelenou horu na Chebsku. Vidět je i německá část Krušných hor.

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Rozhledna Varhošť u Litoměřic

Na vrcholu hory Varhošť (638 m n.m.) se nachází celoročně přístupná železná kruhová rozhledna. Stojí zde od roku 1972 jako třetí v pořadí, když dvě předcházející dřevěné dosloužily.

Stropnický vodopád v Terčině údolí

Stropnický vodopád v Terčině údolí

Umělý vodopád v Terčině údolí byl vybudován v roce 1817 na řece Stropnici. Na vodopád je krásný pohled v každém ročním období.

Přírodní památka Špičák u Střezivojic

Přírodní památka Špičák u Střezivojic

Přírodní památka zahrnuje pískovcovou skalní jehlu a její okolí. Celý útvar je 16 m dlouhý, 6 m široký a až 13 m vysoký. Skalní věž tvoří kvádrovité pískovce prosycené oxidy železa. Památka není přístupná po značené cestě.

Butovská mohyla u Stříbra

Butovská mohyla u Stříbra

Milovníci archeologie by neměli minout odkrytou, volně přístupnou pravěkou mohylou u Butova na Tachovsku. Jedná se o mohylový hrob ze střední doby bronzové. Poprvé ho odkryl již v roce 1936 Otto Eichhorn. Díky jeho dokumentaci byl kamenný věnec o průměru 13 m obnoven do původní podoby.

Přírodní rezervace Templštejn

Přírodní rezervace Templštejn

Část hlubokého údolí řeky Jihlavky lemovaného vysokými skalisky s mnoha vyhlídkami je ideální pro pěší turistiku. Romantičnost místa podtrhují rozsáhlé zříceniny templářského hradu Templštejn i pozůstatky hradiska Čertova hráz.

Becherovka – třináctý léčebný pramen Karlových Varů

Becherovka – třináctý léčebný pramen Karlových Varů

Bylinný likér známý také jako třináctý léčebný pramen Karlových Varů vyrábí společnost Jan Becher podle tradičního tajného receptu ze směsi bylinek a koření.

Templářské sklepy Čejkovice – víno plné emocí a hrdosti

Templářské sklepy Čejkovice – víno plné emocí a hrdosti

Historické vinné sklepy templářských rytířů ze 13. století – nabízíme prohlídky spojené s degustací dle individuální domluvy. Historie firmy Templářské sklepy Čejkovice je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů.

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Hrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Ze 13. století se dochovalo templářské jádro hradu půdorysu pětiúhelníku. Hrad byl postupně rozšiřován až se stal ve své době jedním z největších hradních areálů této části Moravy.

Propast Macocha s vyhlídkovými můstky

Propast Macocha s vyhlídkovými můstky

Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Rozhledna Pohoř – Olšová v Oderských vrších

Rozhledna Pohoř – Olšová v Oderských vrších

Rozhledna Olšová se nachází u vesnice Pohoř, místní části města Oder. Tvar vyhlídkové věže má připomínat strážní věž, kterou mají Odry ve svém znaku a na praporu. Rozhledna je volně přístupná a za dobrého počasí z ní uvidíte Lysou horu i Praděd.