Architekt pojal dílo jako
monumentální nadzvednutý zářez do terénu, symbolizující
dobývání uhlí v krajině. Objekt je jako pouliční oltář poctou obětem důlních katastrof a má připomínat také přínos hornictví pro rozvoj moderní civilizace, která stopy po těžbě zahlazuje rekultivacemi.
U památníku byl vytvořen
záhon s popínavými rostlinami. Ty mají pokrýt část uměleckého objektu a
symbolizovat obnovu krajiny po těžbě uhlí.
Z historie těžby uhlí na Mostecku
Těžba uhlí na Mostecku je písemně doložena už v roce
1403. Klíčový význam pro ekonomiku měla až od 19. století po úpadku kutání drahých kovů v
Krušných horách. Ovšem ani v této době se tragédie
Mostu nevyhýbaly.
Fatální havárií byly tekoucí písky, které
koncem 19. století ničily v
Mostě domy a zabíjely desítky lidí, další tisíce zůstaly bez přístřeší. Nástup éry uhlí urychlila železnice a povrchové dobývání.
Po druhé světové válce dosáhla
těžba uhlí neskutečného nárůstu. Oproti 11 milionům tun v roce 1945, se těžba v roce 1957 zvýšila na 50 milionů tun uhlí. Stejně tak narostla i těžba skrývky, z 10 milionů na 120 milionů kubických metrů zeminy.
Usnesením československé vlády č. 180 z 26. března
1964 bylo rozhodnuto o
likvidaci starého Mostu. Zbouráním starých a nevyhovujících bytových jednotek včetně komunikací měl stát získat 100 milionů tun vysoce kvalitního hnědého uhlí. V roce 1965 bylo také rozhodnuto o osudu
děkanského kostela. V dubnu roku
1967 byla
zahájena stavba tzv. koridoru. Jednalo se o mohutnou, šest kilometrů dlouhou pozemní stavbu, do níž byla svedena čtyřproudá silnice, železniční i tramvajová trať a tok řeky Běly. Dne
19. července 1974 ve 20:09 došlo k
výbuchu v prostorách Chemických závodů v Záluží, který si vyžádal 15 obětí a 112 zraněných, značná
část obětí byla i v tramvajovém voze, který zrovna projížděl blízko havárie. Dne
3. září roku 1981 došlo ve čtvrtém úseku
dolu Pluto II v Louce u Litvínova k
výbuchu. Pod zemí se v té době nacházelo 105 horníků, zachránit se jich však podařilo pouze 40.
Poslední hlubinný důl Centrum skončil v roce 2016.