Znáte pražské pasáže? Představíme vám ty nejznámější kolem Václavského náměstí

Lucerna a Světozor

Kdyby byla Praha maturitním předmětem, otázka týkající se pražských průchodů a pasáží by patřila k těm složitějším. A rozhodně by měla i praktickou část, kdy byste měli za úkol prokličkovat v lijáku centrem města z jednoho konce na druhý a přitom nezmoknout – anebo zmoknout co nejméně. Líhní pasáží se stalo Václavské náměstí, kdy zdobné pasáže plné obchodů, módních salonů, kadeřnictví a kaváren vznikaly místo do té doby obvyklých dvorků. Kdysi se dalo suchou nohou jen s občasným přeběhnutím ulic prokličkovat podél náměstí z obou stran, dnes už jsou ovšem staré trasy neprůchodné: některé pasáže majitelé domů zavřeli, z jiných se staly obchody anebo byly zcela zrušeny. Je to škoda, ale pořád je dost těch, které můžeme obdivovat – ať už původních z první republiky anebo nových, které naštěstí vznikají i v dnešní době.

Legendou mezi legendami je pasáž Lucerna s Music Barem, kinem, obřím podzemním sálem a také sochou výtvarníka Davida Černého, která zobrazuje sv. Václava sedícího na koni zavěšeném vzhůru nohama. Pasáž Lucerna neprochází jen stejnojmenným secesním palácem, kde propojuje Vodičkovu a Štěpánskou ulici, ale pasáží Rokoko můžete zamířit na Václavské náměstí a další větve vedou do vzdálenějších částí bloku a do ulice V Jámě. Systém zahrnuje i pasáž v domě U Nováků, která je nejrozsáhlejší pasáží v Praze a kde sídlí i divadlo ABC; Síť pasáží připomíná ulice ve městě, které občas vystřídá i krásné náměstí. Pasáž byla vybudována tak, aby se do ní vešlo co nejvíc kaváren a obchodů. Dá se říct, že se jednalo o první obchodní dům v Praze. Autorem mozaiky na fasádě domu, zobrazující alegorii průmyslu a obchodu, je Jan Preissler.

Podobně protkaný průchody a pasážemi je blok domů kolem Františkánské zahrady. Do ní se z Vodičkovy prochází pasáží Světozor v paláci Ligna s kinem, barem a oblíbenou zmrzlinárnou; světlo sem vpouští prosklený strop a klenotem je krásná reklamní mozaika firmy Tesla od Františka Hudečka. Václavské náměstí se zahradou spojuje pasáž paláce U Stýblů, v níž řadu let sídlilo legendární Divadlo Semafor (dnes sídlí v Dejvicích). Na druhé straně Františkánské zahrady začíná pasáž Teta. Má nenápadný vchod a díky opravě z 90. let je méně honosná. Vede do Jungmannovy ulice s pasáží ve Škodově paláci.
 

Koruna, Černá růže a nejkrásnější schodiště

Jedna z nejkrásnějších pražských pasáží je v paláci Koruna. Dům U Špinků, který původně stával Na Můstku na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě, byl zbourán v roce 1910 a na jeho místě vzápětí vyrostl dnešní palác Koruna, původně určený pro pojišťovnu. Pasáž zdobí kupole ve stylu geometrické moderny z 3 800 dílků a plochou 170 metrů čtverečních. Kdekdo si ale vybaví spíš známou jídelnu Automat Koruna, kde se za první republiky jako na jediném místě v Praze dal koupit obložený chlebíček a limonáda z automatu.

O kousek dál se v domě ze 40. let 19. století U Černé růže skrývá nádherná pasáž s dvoranou, která spojuje ulici Na Příkopě a Panskou. Pasáž Černá růže vznikla až ve třicátých letech 20. století a jejím klenotem bývalo nejkrásnější schodiště pražských pasáží. Elegantní točité schodiště ve stylu bruselského Expa z roku 1959 mělo bohužel krátký život; vzalo za své při rekonstrukci koncem 90. let a nahradily jej moderní eskalátory. Další pasáže objevíte v přízemí Slovanského domu a také v přízemí České národní banky; ta vám příjemně zkrátí cestu z ulice Na Příkopě na Senovážné náměstí. Na protější straně ulice pak je pasáž v divadle Broadway (dříve Sevastopol), Pánskou pasáží a pasáží Myslbek se dostanete na Ovocný trh.
 

Palác Adria, Zrcadlová pasáž a pasáž Platýz

Podobnou legendou jako Lucerna je pasáž paláce Adria na nároží Národní a Jungmannovy. Její dominantou jsou hodiny se zvěrokruhem, stěny zdobí obložení z růžovohnědého mramoru. Podlahy v přízemí jsou provedené v červenomodrobílé mozaice, v patře jsou na nich vyobrazeny nejrůznější katastrofy. Proč? Důvod byl prostý: budova ve stylu rondokubismu byla postavena pro italskou pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurta a obrazy životních pohrom měly zákazníkům připomenout, na co by měli pamatovat při uzavírání pojistek. Nebývala tu jen pojišťovna, ale například také módní salón Podolská, dnes v paláci Adria najdete například Divadlo Bez zábradlí a Galerii kritiků. Hned v protějším domě je maličká Zrcadlová pasáž, procházející do Perlové ulice; prodává se tu české sklo a nikde jinde nenajdete nablýskanější obsah výloh. O pár kroků dál stojí palác Platýz; jeho pasáží se rychle a pohodlně dostanete na Uhelný trh.
 

Obnovená Hrzánská pasáž

Na konci září 2024 byla po čtyřleté rekonstrukci slavnostně otevřena Hrzánská pasáž. Dříve nehezké místo propojující ulice Celetnou a Kamzíkovu se pod klenutými stropy a oblouky proměnilo v prostor zasvěcený módě, designu, umění, hudbě i lokálním projektům. Do pasáže se vrátil nový život a je atrakcí a jedinečným prostorem nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele. Součástí pasáže v barokním Paláci Hrzánů z Harasova je devět nových projektů jako prostor věnovaný české módě Sláva!, C12 Gallery, Ó Gallery, showroomy přírodní kosmetiky Smyssly, luxusních kabelek Folbeur, designérky nadčasových plavek a volnočasové módy Terezie Trusínové, kavárna Coffee room, Koncertní předsíň a prohlídky Prahou Numinos. Do místa, kde před více než sto lety vedli textilní velkoobchod rodiče Franze Kafky, se opět vrátil jeho genius loci.
 

Další průchody a pasáže

• V horní části Václavského náměstí ještě objevíte pasáž v paláci Fénix; Na její výstavbě, stejně jako na výstavbě stejnojmenného paláce spoluprocoval známý architekt Josef Gočár. Podle kina se pasáži ale spíš říkalo Blaník. Natáčely se tu scény z filmu Láska z pasáže, dá se tudy projít do Krakovské i do ulice Ve Smečkách.
• Na protější straně Václavského náměstí o kousek níž směrem k Můstku vám cestu k Opletalově ulici zkrátí rozvětvená síť pasáží v paláci Luxor, hotelu Jalta a ČTK.
• Zajímavý pohled na pasáže se otvírá z vyšších pater okolních domů. Mozaiky, vitráže a geometrické kupole bývají shora velkoměstsky uprášené a zdaleka ne tak třpytivé, jako se jeví zespodu.
• Zajímavá je i Štěpánská pasáž, dříve pasáž Merkur. byla postavena v roce 1938 ve stylu tzv. emocionálního funkcionalismu podle návrhu architekta Eugena Rosenberga. Perlou pasáže je středověký portál domu U Hřebeckých z roku 1381.
• Možná jste se někde dočetli, že palác Lucerna se svými pasážemi byl inspirován uměním islámu a Pražané ho nazývali „bazar“. Bylo to trochu jinak: než k nám Neruda přivezl francouzský výraz passage, používal se i turecký termín bazar. Lucerně se nějaký čas skutečně říkalo Velký Bazar, než orientální výraz postupně vytlačila terminologie západní Evropy.